V dnešní době, kdy sociální sítě hrají čím dál tím důležitější roli ve společenském i politickém životě, rostou obavy z narůstajícího vlivu korporátních monopolů jako je Twitter či konglomerát Meta Platforms, do jehož vlastnictví patří sociální platformy Facebook, Instagram a WhatsApp.

Kritické hlasy upozorňují na hrozbu příliš intimního provázání těchto korporátních kolosů s vládami států a z toho plynoucí nebezpečí pro svobodu slova. Obavy z umlčování politicky nepohodlných disidentů na sociálních sítích podněcují zejména takové případy, jako je kauza amerického spisovatele a novináře Alexe Berensona, jemuž byl smazán účet na Twitteru, údajně na nátlak federální vlády USA.

Informace získané z interních dokumentů Twitteru, které byla společnost nucena odtajnit v rámci soudního řízení, naznačují, že americké federální úřady vyvíjely na firmu nátlak, aby Berensona tzv. banovala (smazala jeho účet a znemožnila mu platformu využívat) kvůli jeho příspěvkům nabízejícím skeptický pohled na přínos a bezpečnost vakcín proti covidu-19. Berenson ve svých tweetech běžně citoval různé studie upozorňující na to, že vakcíny nezabraňují nákaze ani přenosu viru a zároveň psal o možných vedlejších účincích očkovacích látek. Touto svou herezí se provinil proti oficiálnímu dogmatu éry covidové a stal se tak pro administrativu prezidenta Joea Bidena nepohodlným.