V dnešní době, kdy sociální sítě hrají čím dál tím důležitější roli ve společenském i politickém životě, rostou obavy z narůstajícího vlivu korporátních monopolů jako je Twitter či konglomerát Meta Platforms, do jehož vlastnictví patří sociální platformy Facebook, Instagram a WhatsApp.
Kritické hlasy upozorňují na hrozbu příliš intimního provázání těchto korporátních kolosů s vládami států a z toho plynoucí nebezpečí pro svobodu slova. Obavy z umlčování politicky nepohodlných disidentů na sociálních sítích podněcují zejména takové případy, jako je kauza amerického spisovatele a novináře Alexe Berensona, jemuž byl smazán účet na Twitteru, údajně na nátlak federální vlády USA.
Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?Anketa
Informace získané z interních dokumentů Twitteru, které byla společnost nucena odtajnit v rámci soudního řízení, naznačují, že americké federální úřady vyvíjely na firmu nátlak, aby Berensona tzv. banovala (smazala jeho účet a znemožnila mu platformu využívat) kvůli jeho příspěvkům nabízejícím skeptický pohled na přínos a bezpečnost vakcín proti covidu-19. Berenson ve svých tweetech běžně citoval různé studie upozorňující na to, že vakcíny nezabraňují nákaze ani přenosu viru a zároveň psal o možných vedlejších účincích očkovacích látek. Touto svou herezí se provinil proti oficiálnímu dogmatu éry covidové a stal se tak pro administrativu prezidenta Joea Bidena nepohodlným.
Jak přesně nátlak federálních úřadů probíhal, se dozvíme ze zpráv, které si mezi sebou posílali zaměstnanci Twitteru přes firemní komunikační system Slack a které byla společnost nucena odtajnit v rámci soudního sporu. Jeden ze zaměstnanců napsal, že když se vrcholní manažeři společnosti v dubnu 2021 sešli s představiteli Bidenovy administrativy, byla jim údajně položena otázka, proč ještě nesmazali účet Alexi Berensonovi, kterého vládní arbitři pravdy označili za hlavní původní zdroj tzv. „dezinformací“ kolujících po internetu.
Z konverzací mezi zaměstnanci Twitteru však vyplývá, že společnost neshledala Berensonovy příspěvky v rozporu s interními předpisy, v souladu s nimiž se musí chovat všichni uživatelé sítě při jejím užívání. To, že se firma nakonec uchýlila k vymazání Berensonova účtu, tedy byl dle novináře a spisovatele jednoznačný důsledek nátlaku ze strany státní moci. Je pozoruhodné, že první restrikce byly na Berensonův účet uvaleny pár hodin poté, co 16. července prezident Joe Biden veřejně odsoudil poskytovatele sociálních sítí za jejich nedostatečné potírání projevů zpochybňujících bezpečnost a účinnost vakcín, čímž prý „zabíjí lidi“. V srpnu téhož roku pak Twitter Berensonovi definitivně zrušil účet.
Fotogalerie: - Pochod hrdosti 2022
Umlčený novinář se rozhodl bránit soudní cestou a podal na Twitter žalobu. V rámci soudního řízení byla společnost donucena poskytnout výše zmíněné interní dokumenty, které nám nabízejí unikátní náhled do šedě tajemného světa, jímž je zákulisní propojení politiky a byznysu. Spor nakonec skončil soudním ujednáním, v rámci něhož Twitter uznal chybu a Berensonovi účet obnovil.
Nyní Berenson chystá žalobu na federálního úředníka Andrewa Slavitta, který sehrál klíčovou roli ve snahách vyvíjet na Twitter nátlak. Slavitt tehdy sloužil jako poradce Bidenova speciálního covid týmu a měl dle vlastních slov přímý kontakt na samotného prezidenta. Pokud by žaloba byla úspěšná, jednalo by se o první takový úspěch v boji za svobodu slova na sociálních sítích.
Obhájci restriktivních opatření na sociálních sítích obvykle argumentují tím, že soukromá společnost má právo si rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek smí užívat její produkt. Nicméně případ Alexe Berensona dokazuje, že soukromé firmy se mohou za určitých okolností octnout v roli jakéhosi nástroje státních represí. Už v posledních letech část politické reprezentace v Evropě i za oceánem vyzývala poskytovatele sociálních platforem, aby zpřísnili svá pravidla, jakož i dohled na jejich dodržování, v zájmu boje proti zločinnosti i tzv. „dezinformacím.” Vymazání Berensenova účtu je však zatím bezprecedentní v tom smyslu, že se jednalo o nátlak vyvíjený na odstranění účtu jedné konkrétní osoby, která se navíc nedopustila žádného trestného činu.
Problematika svobody slova na internetu se nyní dotýká i nás v České republice. Značnou kontroverzi vzbudilo, když sdružení poskytovatelů internetových služeb CZ.NIC v únoru na „doporučení“ vlády zablokovalo 8 zpravodajských webů kvůli obvinění ze šíření tzv. „dezinformací“.
Zatímco někteří politici volají po větší účasti státu na potírání určitých projevů na internetu, mnozí právníci a aktivisté za svobodu slova upozorňují na možné zneužití takových prostředků k umlčování kritiků vládní politiky.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: AKS
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
