Z tohoto hlediska bylo celé čekání na rozhodnutí soudu stejným představením pro veřejnost, jakým bylo vydávání lobbistické firmy k ovlivňování rozdělování státních zakázek za politickou stranu. Nebo jakým byly pravidelné pražské vládní krize vyvolávané Bártou a VV, buď aby se překryly zprávy o fungování tohoto podivného spolku, nebo aby zachránily preference VV tím, že je z ničeho nic budou vydávat za levicovou stranu a odpůrce vládních reforem.

Jinak řečeno, rozsudkem se pro českou politiku ani českou vládní koalici nič podstatného nemění. Tomu, aby mohl rozsudek zásadně pomoci očistě politiky, brání nápadný nepoměr mezi mírným půlročním podmíněným trestem pro Bártu a tříletým nepodmíněným trestem pro jeho stranického rivala Jaroslava Škárku. Ten druhý je rovněž podvodník a před soudem lhal, nic z toho se ale nevymykalo duchu fungování polomafiánské organizace, jakými VV jsou. Kápem této organizace je ale Bárta a on i určil její pravidla. Škárka a ostatní jsou spíše užiteční idioti, kteří mu v tom pomáhali nebo se ho snažili podrazit, podle toho, z čeho právě očekávali větší užitek.