Ruská ekonomika není příliš oblíbená. Jedni o ní mluví jako o Nigérii se sněhem či Burkina Faso s raketami. Americký republikánský senátor John McCain potom Rusko posměšně nazývá „čerpací stanicí vydávající se za stát“. Bylo by skutečně pošetilé, kdybychom popírali, že nerostné bohatství hraje v ruské ekonomice klíčovou úlohu. Vliv státních společností Gazprom či Rosněfť na fungování ruské ekonomiky skutečně nelze popřít. Stejně tak je pravda, že Kreml bude mít v případě případného vyčerpání plynu a ropy velké problémy.
Navzdory tomu, co se o Rusku říká, však není jen obrovskou „čerpací stanicí“. Existuje tam spoustu odvětví výroby a služeb, které sice nejsou ve světovém měřítku nijak zvlášť konkurenceschopné, ale přesto existují. Z údajů Světové banky je zřejmé, že zisky z prodeje ropy, plynu a dalších komodit přírodního bohatství tvoří v Rusku poměrně velkou část z HDP. Za rok 2013 to bylo téměř 20 %. V porovnání s některými dalšími „ropnými“ státy to však zdaleka není tolik. V případě Kuvajtu jde o trojnásobek, u Saúdské Arábie to je asi 47 %, jen o něco málo méně u Libye či Iráku. Dokonce i HDP Ázerbájdžánu (36 %) a Kazachstánu (29 %) závisí na nerostných surovinách více než to ruské.
Fotogalerie: - Stalinovo rodiště
celý text v angličtině najdete ZDE
Ještě zajímavější je porovnat HDP na jednoho obyvatele, pokud bychom nepočítali příjmy z přírodních zdrojů. V Rusku to je 19 000 dolarů, což je o 3500 více než v Bulharsku, o necelé 3000 méně než v Polsku a asi o 1000 dolarů více než v Rumunsku. Když toto ruské HDP „očištěné“ o příjmy z ropy a plynu porovnáme s některými „ropnými“ státy, vychází z toho Rusko ještě lépe. Ázerbájdžán by měl za takové situace HDP pouze 10 500 dolarů a Kazachstán 15 500. O mnoho lépe by nedopadli ani další velcí světoví producenti ropy, jako je Libye (12 000), Venezuela (13 500) či Írán (9000).
Co tedy z výše uvedeného vyplývá? Rusko nevychází ze srovnání s některými ostatními postsovětskými státy či „ropnými“ státy sdruženými v OPEC jako primitivní stát závislý na přírodních zdrojích. Proto není tak úplně spravedlivé nazývat Rusko posměšně „čerpací stanice vydávající se za stát“. Tato politika nikam nevede už jenom proto, že nemá z realitou mnoho společného. Když odečteme z ruského HDP příjmy z nerostného bohatství, tak se dostaneme v podstatě na úroveň Rumunska. To samozřejmě není žádný ekonomický zázrak, ale Rumunsko je přesto vnímáno jako demokratický prvek v rámci Evropské unie a NATO.
Fotogalerie: - Rusko včera, dnes a zítra
Fotogalerie: - Za Rusko a proti fašismu na Ukrajině
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
