Náklady na bydlení jsou v České republice druhé nejvyšší v Evropské unii (EU). Vyplývá to z údajů Sdružení nájemníků ČR.
„Vyšší náklady na bydlení mají pouze v Dánsku. Tam je ale jiný spotřební koš, tedy výrazně levnější potraviny a spotřební zboží vzhledem k příjmu,“ uvedl Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR.
Dodal, že nejhorší situace je ve větších městech nad 50 tisíc obyvatel. Právě tam totiž náklady na bydlení překračují dvě pětiny z celkových příjmů domácnosti. Tuto hranici přitom EU považuje za známku předraženého nájemného.
Celý text je ZDE
Nejohroženější skupinou jsou podle expertů osamocení senioři, kterých u nás podle posledního sčítání lidu žije přes 177 tisíc v nájemních bytech. Nejvíce – zhruba 30 tisíc – bydlí v Praze, přes 10 tisíc seniorů žijících v samostatné domácnosti nájemního bytu pak eviduje Brno.
„Již nyní vydává většina seniorů žijících v nájemních bytech většinu svého důchodu na náklady spojené s bydlením. Vzhledem k tomu, že mnozí nejsou schopni si v případě zvýšení nájmu zajistit vyšší příjem, může to pro ně znamenat vážné finanční a často i existenční problémy,“ dodal Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe.
Za problematický považují odborníci především zákon o jednostranném zvyšování nájemného z roku 2006, který znamenal skokový růst nájemného v nájemních bytech.
Z loňské konference o sociálním bydlení, kterou pořádala Rada seniorů ČR (RS), vyplynulo, že v hlavním městě se mezi lety 2006 až 2012 cena nájemného na metr čtvereční průměrně navýšila až čtyřikrát, tedy z 37 korun na téměř 150 korun.
Výše důchodu se však v Praze ve stejném období zvýšila podle zjištění RS pouze 1,3krát.
Ceny nájmů navíc vzrostly i v dalších letech. Například v roce 2014 došlo k navýšení nájemného v celostátním průměru o jeden procentní bod.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Věslav Michalik (STAN), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: vam
