Nejnovější přehled toho, co zajímavého zaregistroval v uplynulém týdnu ve světě médií, věnuje Petr Žantovský kompletně České televizi. Jednak přehlídkou toho, co unikátního nám v posledních sedmi dnech podle jeho slov zase předvedla, ale i kvůli petici či spíše otevřenému dopisu, který kabinetu Bohuslava Sobotky adresovali umělci. Vládu v něm vyzývají, aby přijala novely zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. „Stávající způsob volby do rad médií veřejné služby přece není nic jiného než nebezpečné maskování snah lobbistů a některých politiků oslabit média a ovládat je,“ píše se v textu, jehož jednou z hlavních iniciátorek je advokátka Hana Marvanová z platformy Svobodu médiím, která údajně usiluje o nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků. Nejprve ale k těm highlightům, unikátním počinům, jichž se Česká televize dopustila.
Ten první byl k zaznamenání v nedělním pořadu Horizont ČT24. „V něm mě paní moderátorka Kateřina Etrychová neuvěřitelně zaujala tématem, které se týkalo informace, že v Japonsku zavádějí jakousi vlasteneckou výchovu. K tomu položila hostovi takovéto otázky: ‚Proč se Japonsko vrací k tradičním hodnotám? Je to znak rozkladu společnosti?‘ To je velmi zvláštní kombinace tvrzení či úvah. Podle nich, když se společnost vrací ke konzervativním, tedy tradičním hodnotám, tak se rozkládá. To je velmi podivuhodná konstrukce, která by mě opravdu nenapadla. Mám totiž za to, že když se společnost vrací k tradičním hodnotám, tak to znamená, že se naopak oživuje, revitalizuje, vrací se k tomu dobrému, k tomu ověřenému z minulosti, co se ukázalo jako životaschopné a brání se rozkladu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Šermují cizími slovy v přesvědčení, že tím budou lepší
Připomíná, že rozklad je zpravidla způsobován rozpadem hodnot, rozpadem jakýchkoli společných rámců, etických či jiných, což pak způsobuje rozklad společnosti. „Každý sociální psycholog by to dokázal zdůvodnit vědecky, je to prostě tak. Předpokládám ale, že pro Českou televizi, respektive tu moderátorku ve jménu České televize, to asi neplatí. To tedy znamená, že návrat k hodnotám považuje Česká televize za syndrom úpadku. Dodržování hodnot je tedy z tohoto pohledu České televize špatně. Protože úpadek je špatně, tak z toho logicky usuzuji, že dodržování hodnot je také špatně. Tak přemítám, co bychom měli podle České televize dodržovat, když ne hodnoty, čeho bychom se měli držet. Jenom České televize? No to bychom dopadli velmi špatně. To by ta společnost byla opravdu ve velkém rozkladu,“ tvrdí mediální odborník.
Spíš to budí dojem, že redaktoři a moderátoři ČT vůbec nepřemýšlejí o tom, o čem mluví. „Když vypustí z pusy nějaký nesmysl, tak vůbec nedomýšlejí dosah těch tvrzení či tezí. Šermují cizími slovy, obzvlášť pan Borek je na to odborník. Ten vypustí z pusy v jedné větě dichotomie a schizofrenie a má za to, že to je synonymum, ačkoli se to vůbec nehodí ani do kontextu, ani samo k sobě. Prostě šermují cizími slovy, šermují rozmanitými vzdělanecky vyhlížejícími tvrzeními a tezemi a mají pocit, že tím budou lepší. Ale nebudou. Jako nebyl lepší pan Kalvoda, který byl znám tím, že v jedné větě použil asi sedm nebo osm cizích slov, takže mu vůbec nikdo nerozuměl, ale on měl pocit, že jako politik vypadá vzdělanecky. Pak na něj prasklo, že ani nemá to příslušné vzdělání, jimž se holedbal, a musel abdikovat,“ připomíná Petr Žantovský nechvalný konec předsedy ODA, jenž se po letech připomíná svou účastí ve vedení Kroměřížské výzvy, které nejen vybírá svého kandidáta na prezidenta, ale nedávno také vyzývalo k ústavnímu stíhání Miloše Zemana.
Politici čekají, že za lezení do střev ČT budou odměněni její přízní
Lituje, že na rozdíl od Jana Kalvody nemusí David Borek a jemu podobní abdikovat, protože nejsou voleni. „Mají nějakou pracovní smlouvu a my jako koncesionáři ho nejsme schopni odvolat. Bohužel, ani námi volení zástupci, kteří minulý týden prodloužili životnost Rady České televize o další rok schválením její výroční zprávy, čímž dali na vědomí, že buďto jim je dění v České televizi lhostejné, nebo mu nerozumějí, nebo ho podceňují, nebo naopak přeceňují. A mají pocit, kdyby si náhodou kriticky vyšlápli na Českou televizi, tak se jim to vrátí v příštích parlamentních volbách. Mají pocit, když budou náležitě lézti České televizi do střev, že se jim Česká televize odvděčí svojí přízní, a mají pocit, že ta přízeň něco znamená. Mají pocit, že na ty pořady někdo kouká, že mají nějakou sledovanost,“ upozorňuje mediální analytik, proč se politici České televize bojí jako čert kříže.
Psali jsme:
Další úžasný výkon předvedla veřejnoprávní televize v pondělním pořadu 90´ ČT24, kde pro změnu rozjela velice agresívní protipolskou kampaň v návaznosti na srocení lidí v ulicích u příležitosti výročí vyhlášení výjimečného stavu generálem Jaruzelským v prosinci roku 1981. „A také v návaznosti na to, že minulé parlamentní volby vyhrála polská pravice a levici, která se nepodílí na vládnutí, se to nelíbí, a proto vyvolává protestní akce, posilována panem Tuskem, velkým přívržencem těchto snah v Evropském parlamentu. Česká televize tomu pro mě z těžko pochopitelných důvodů tleská a vytváří dojem, že v Polsku dochází minimálně k něčemu, k čemu docházelo za časů Solidarity, za časů našeho Listopadu a těch rozmanitých převratů na sklonku osmdesátých let. Vytváří tím dojem, že Polsko je na nohou. Není tomu tak. Polsko je na nohou jenom velmi zčásti, ta část, která prohrála minulé volby,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Není možné vytvářet dojem, že v Polsku zavládla diktatura pravice
Připomíná, že je to úplně stejné jako u nás, kde demonstrují proti Miloši Zemanovi ti, kteří volili Karla Schwarzenberga. „Je to pochopitelné, na tom není nic zvláštního, je to tak správně. Bylo by divné, kdyby neprotestovali ti, kteří byli poraženi. Ať protestují, příště budou třeba protestovat ti stávající vítězové, pokud vyhraje druhá strana, to je klidně možné, o tom je demokracie. Bylo by špatné si říkat, že to není správně. Ale není možné, aby z toho Česká televize dělala celonárodní polské téma a vytvářela dojem, že v Polsku zavládla nějaká diktatura pravice, která si tam zcela po svém zachází s veřejnoprávními médii, s Ústavním soudem a kdejakými jinými institucemi. Tak to prostě není a také se v pondělí v Devadesátce jeden polský novinář a bývalý český velvyslanec v Polsku shodli na tom, že to vůbec žádný problém není, jak z toho Česká televize dělá,“ podotýká mediální odborník.
Hodnotili to jako úplně standardní situaci, k níž v Polsku dochází, přičemž když se předtím ujala moci levice, Občanská platforma Donalda Tuska, tak udělala v podstatě to samé. „Tedy kádrová opatření, výměny na důležitých politických postech podle svých politických nebo stranických receptů. Tam je to prostě úplně normální a běžné. To, že se to části společnosti nelíbí, je jasné. Předtím zase konzervativní voliči, jejichž favorité byli poraženi, protestovali proti tuskovcům. To je úplně normální. Ale Česká televize z toho dělá tak trochu oživlou mrtvolu, což je velmi prapodivné. Ještě prapodivnější je, že moderátor toho pořadu Tomáš Drahoňovský prohlásil, že je vlastně špatně, že se Polsko dnes neorientuje na Brusel, ale na Spojené státy, cituji ‚zejména po vítězství Trumpa‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
ČT chce mluvit Japoncům do výchovy a USA do volby prezidenta
Přitom skutečnost, že se Polsko orientuje na Spojené státy, je známa dlouho a jde o setrvalý stav, který je dán mimo jiné polským postavením vůči Rusku. „Ale také tím, že Polsko je jedna z nejsilnějších zemí v Evropě, ale Evropská unie na Polsko kašle, a tak to hledá oporu v jiných silných spojencích. Jestliže Polsko dnes má polovinu obyvatel, co Německo, tak je to skutečně velmi silný stát, na který je ovšem pohlíženo skrz prsty jako na přivandrovalce, jako na druhorychlostní Evropu. A Polákům se to nelíbí, že z Bruselu chodí kontrolní úderky, jestli se u nich dostatečně dodržují demokratické principy. No komu by se to líbilo? To se přece nesmí mezi zeměmi, které si navzájem jedna druhé váží, to není vůbec myslitelné, ale Brusel to dělá. Tak kam se má tedy Polsko obrátit? Buď do Moskvy, nebo do Washingtonu. Do Moskvy to z historických důvodů nejde, tak do Washingtonu,“ poukazuje mediální analytik.
Ing. Miloš Zeman
„A proč tedy moderátor soudí, že je to špatně, znovu cituji ‚zejména po vítězství Trumpa‘? Inu proto, že mu Trump nejde pod fousy. A jsme zase zpátky u toho. Proč Česká televize dělá vlastní politiku? Proč rozhoduje o tom, jestli Japonsko smí, nebo nesmí vyučovat k vlasteneckým hodnotám? Proč rozhoduje o tom, jestli Trump je, nebo není správný vítěz amerických prezidentských voleb? Nedokážu to vůbec nijak zdůvodnit, nedokážu to ospravedlnit. Pochopit to dokážu, protože tam dělají lidé, jejichž názoru to konvenuje. A nikdo jim nevelí, kdo by to byl schopen korigovat, kdo by byl schopen tu zpravodajskou část České televize dát do věcného, informačního rámce toho, co mají dělat, místo aby dělali politiku, tak aby o ní informovali. Toho už, si myslím, dokonce ani nejsou schopni,“ míní Petr Žantovský.
Vrcholně demokratická ČSSD dlí v koaliční vládě s nedemokratickým ANO
Další poznámka se týká sobotního pořadu Události ve 23 hodin, v němž se objevila reportáž ze zasedání širšího vedení ČSSD. „V ní mě zaujal výrok pana Prouzy, který je v sociální demokracii vyhlášen jako člověk, který usiluje o všechny funkce, na které nemá. Postupně ministra průmyslu a obchodu, volebního manažera, jedničku v Praze, jedničku nebo dvojku ve středních Čechách, kde všude ho odmítli, protože zde všude nemají o jeho ctěné služby zřejmě zájem. To je moje dedukce, důvody neznám, každopádně o všechny ty funkce se nějakým způsobem měl ucházet. No a tenhle člověk je neustále mediálně aktivní, v České televizi je pomalu obden, ať už se vyjadřuje k migraci nebo k čemukoli jinému. Tentokrát se vyjadřoval tak jako celá ta konference ČSSD k hnutí ANO a Andreji Babišovi. A mně se moc líbilo, že pan Prouza to vyslovil hodně explicitně. Zatímco premiér to přece jen tu a tam zabalil do chytřejších slov, tak Prouza to vybalil natvrdo,“ konstatuje mediální odborník.
Státní tajemník pro evropské záležitosti ke špičkám ČSSD pronesl, že buď budeme mít dál demokracii, míněno reprezentováno vítěznou ČSSD, nebo něco jiného. „Tím mínil ANO jako nedemokracii. Z této interpretace vychází, že hnutí ANO není demokratické. Tak se tedy tážu pana Prouzy, když už to neudělal nikdo v České televizi, proč tedy hnutí ANO není dáno mimo zákon, když je nedemokratické. Pak je v rozporu s demokracií, jejími principy, a tudíž i v rozporu s naší Ústavou. Tak by bylo asi správné, aby pan Prouza nebo někdo jiný z ČSSD dal podnět k tomu, aby došlo k zákazu hnutí ANO pro jeho chybějící demokratičnost. A ještě předtím by bylo zapotřebí rozvázat koaliční smlouvu s hnutím ANO, protože jak může tak vrcholně demokratická strana, jako je ČSSD, dlít v jedné koaliční vládě s nedemokratickým hnutím ANO?“ pozastavuje se Petr Žantovský nad Prouzovým pokrytectvím, ale i nad tím, že od redaktorů ČT se mu takových otázek nedostalo.
Titulek o kapitulujícím Aleppu je blbost a neměl se vůbec objevit
Veřejnoprávní televizi nemůže pochválit ani za čtvrteční Události, komentáře, v nichž moderátor Lukáš Dolanský vedl rozhovor s editorem ČRo Plus Pavlem Novotným. „Týkal se bojů v Aleppu a byl doprovázen redakčním titulkem České televize tohoto znění: ‚Aleppo kapitulovalo‘. To mě docela nazdvihlo ze židle, protože jsem si představoval, kdo a proč vymyslel tenhle titulek. Tak o co jde v Aleppu? Jsou tam bojůvky protivládních sil, jejich rodiny, jejich děti, v podstatě ve formě živých štítů. Oni si je tam nějakým způsobem stáhli a naštosovali z toho důvodu, aby pak mohli říkat, že to je humanitární katastrofa, když by proti nim zasáhla vládní vojska nebo jakýkoli spojenec Bašára Asada, třeba Rusko, tak mají argument v té humanitární katastrofě tímto způsobené. A tak přemítám, kdo tedy v tom Aleppu kapituloval a před kým,“ přiznává mediální analytik.
Karel Schwarzenberg
Přitom až doposud žil v domnění, že v Aleppu jsou občané Sýrie a brání se proti útokům protivládních sil. „Ty teď nechci specifikovat, protože to je velice pestré spektrum, ale to spektrum se vyznačuje jednou společnou věcí. Jsou to násilnické guerilly používající různé teroristické praktiky a rozhodně jsou v rozporu se zákonem, který platí v Sýrii. Takže to jsou v každém případě síly postavené mimo zákon. Kdo v tom Aleppu tedy vlastně kapituloval? Kapitulovalo Aleppo jako město, kapitulovali ti lidé, kteří tam bydlí, to znamená ti, kteří byli vzati jako rukojmí těmi protivládními teroristy, kapitulovala vládní vojska nebo kapitulovaly ty děti, které tam byly jako živé štíty? Co to je – s prominutím, že používám tenhle termín – za blbost? Myslím si, že Česká televize si vůbec nevidí do úst a tenhle titulek tam nikdy neměl viset,“ kritizuje Petr Žantovský.
Dychtivá práce nějakého hlupáka, který provozuje propagandu
Je to podobné, jako kdyby někdo napsal, že v roce 1943 kapituloval Stalingrad, to je stejný nesmysl. „Nekapituloval, samozřejmě, protože se tam občané bránili nájezdu cizích agresorů. A úplně stejně to je v tom Aleppu. Jak je možné vypouštět do světa takhle zjednodušené charakteristiky nějakých velice komplikovaných dějů? Inu proto, že potřebujeme ukázat Asada a jeho spojence v černých barvách a teroristy v barvách bílých, protože jsou proti Asadovi, proti Rusku a jsou podporováni Amerikou. Teď to máme trošku komplikovanější, neboť nyní nemáme rádi Ameriku, protože tam zvítězil Trump, tak komu teď budeme fandit? To je dnes pro Českou televizi velký problém, který se tam bude určitě řešit. Nu ale každopádně je ta cesta dlážděná podobnými rétorickými hloupostmi, jako je ‚Aleppo kapitulovalo‘. Buď je to, jak říkával prezident Klaus, ‚nepráce‘ nějakého editora, nebo je to naopak příliš dychtivá práce nějakého hlupáka, který tam provozuje jakousi propagandu. Ať tak či tak, je to strašná profesní chyba,“ soudí mediální odborník.
Na závěr si nechal avizovaný návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu. „O vnějším rétorickém rámci toho návrhu zákona paní Marvanové & company napsal ve středu do MF Dnes velký článek. Tak pokud to někdo dostal do ruky, tak se tam mohl dočíst, jakým způsobem se v různých evropských zemích – ve Velké Británii, v Německu, Rakousku, Francii – řeší vztah moci a veřejnoprávních médií. To znamená moci ve smyslu ústavních institucí. Když jsem si studoval ty jednotlivé systémy ve vztahu mezi ústavními institucemi a šířením veřejnoprávních médií, tak mi vždy vyšlo, že vazba na ústavní instituce je velmi silná. Klíčem k volbě různých dozorčích nebo řídících rad, jako jsou Rada ČT nebo Rada Českého rozhlasu – zase odkazuji na ten článek v MF Dnes, každý si ho může najít – je třeba poměrné zastoupení stran v Parlamentu,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Je to tunel století a snaha o přivlastnění osmi miliard rozpočtu ČT
Tak je to například v Rakousku, kde musí být každá parlamentní strana zastoupena aspoň jedním svým reprezentantem. „Jsou v nich zástupci spolkových zemí, jednotlivých regionů, ve Velké Británii jsou zástupci Anglie, Walesu, Skotska, Severního Irska, a to na úrovni parlamentů těch zemí. „Čili velmi silně se tam dbá na dodržení principu, když veřejnoprávní médium zachází s veřejnými prostředky, tak veřejnost musí kontrolovat toto zacházení a plnění veřejné služby v médiích a kontrolovat to může především prostřednictvím sebou volených institucí, což je parlament a sekundárně vláda. To je zcela průkazný demokratický princip, který je přítomný ve všech těchto zemích, co jsem jmenoval, dokonce i na Slovensku, ale u nás ne. U nás slyšíme jen křik všech těch umělců, kteří jsou přisáti na veřejné vemeno v České televizi,“ podotýká mediální analytik.
Ti jsou existenčně závislí na tom, kolik z České televize dostanou na svou tvorbu, ať už dokumentární, hranou, politickou nebo jakoukoli jinou. „Kromě jejich křiku vidíme i zneužití lidí, kteří s tím vlastně nemají nic společného, jako je pan Uhde a další. Ti jsou zneužíváni k podpisům různých petic, naposledy teď toho otevřeného dopisu vládě, aby byla ta novela přijata. Přitom se jedná o jedno jediné. Je to tunel století. Je to přivlastnění si České televize, jejích osmi miliard rozpočtu, můžeme přičíst i dvě miliardy Českého rozhlasu, takže deset miliard tak spadne do klína nějakým lidem, kteří si o to řeknou. Žádný jiný gebír k tomu nemají, jenom že řekli: ‚My to chceme, my tam posadíme svoje panáky ze svých FITESů, ARASů, Syndikátů novinářů a ti nám budou hlídat naše kšefty. A pak to celé nazveme, že to je projev depolitizace veřejnoprávních médií‘,“ popisuje Petr Žantovský, o co iniciátorům v návrhu novely ve skutečnosti jde.
Zákonodárci ukážou, jestli jsou zbabělí a nemají na svých místech co dělat
„Není to depolitizace, je to úplně normální tunel a úplně normální zcizení veřejných prostředků k soukromoprávním účelům. Jsem velmi často kritický ke krokům stávajícího generálního ředitele České televize Dvořáka, ale v tomto případě jsem s ním absolutně v souhlasu v odporu vůči této zákonodárné iniciativě. Považuju ji nejenom za nesystémovou, nesmyslnou, ale především za neskutečně nebezpečnou. Protože ve chvíli, kdy nastolíme tenhle precedens a umožníme lidem, kteří dostávají z České televize peníze, aby v ní zároveň vládli, tak můžeme potom úplně stejně říct, že Budvar, protože je to státní podnik, patří těm sládkům, tak jim ho dáme. Stát se odřízne, už nebude rozhodovat, žádné Ministerstvo průmyslu a obchodu do toho nebude smět vstupovat. Klíče od závodu se předají sládkům nebo jinému personálu, kdo si řekne, nebo odborové organizaci. Ať si kšeftují, dělají své byznysy, budou to jejich peníze a nazdar, stát s tím nemá nic společného,“ připodobňuje mediální odborník novelu o ČT k tomu, co by se srovnatelně mohlo dít jinde.
Je to úplně totéž, i když Česká televize není státní podnik, ale hraje se v ní o veřejnoprávní prostředky. „Tedy o veřejné peníze, které pocházejí z našich povinných koncesionářských poplatků, stejně jako se o veřejné peníze hraje v těch státních podnicích, čili principiálně v tom rozdíl není. Tak jestli toto Parlament připustí, tak spáchá harakiri, protože už jednou kapituloval před nátlakem z České televize v únoru 2001 po televizní krizi. A když udělá totéž po šestnácti letech téměř k výročí, tak naši politici prokážou za prvé, že neznají demokratické procedury, že jsou jim cizí a že jsou jim lhostejné. Za druhé ukážou, že jsou zbabělí a bojí se televize, která nemá ten vliv, jaký předpokládají. A za třetí, že vůbec nezastupují své voliče a nemají tedy na svých místech co dělat,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
