Pomineme-li, že cílem neustálého opakování tohoto spojení bylo a je připravit vhodné podmínky výběrového řízení pro jednu firmu využívající satelitní technologii, největší škodou neustále opakovaného používání takového výroku, a to nejen premiérem Sobotkou je, že odvádí pozornost od skutečných problémů při přípravě tendru na nového provozovatele českého mýtného systému. „Téma „technologicky neutrální soutěže“ a představa souboje mezi mikrovlnnou a satelitní technologií je falešné, ve skutečnosti neexistuje a jen odvrací pozornost od vážnější diskuse nad hospodářskými a dopravně – politickými cíli mýtného systému,“ tvrdí dopravní expert a odborník na mýto, ekonom a šéf společnosti Inoxive Ondřej Zaoral.

„Technologická neutralita má například své místo v regulačním rámci síťových odvětví, kdy je potřebné zajistit rovný přístup všech uživatelů k omezené kapacitě veřejné infrastruktury, nebo veřejného statku (železniční cesty nebo kmitočtového spektra). Diskuse o budoucnosti mýta v ČR je již několikátým rokem omezována na “vypsání technologicky neutrální soutěže” a nalezení takové délky zpoplatněné sítě, která bude “férová” vůči mikrovlnné i satelitní technologii, nikoliv výhodná pro občany ČR nebo pro státní rozpočet. To však není evropský přístup,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Ondřej Zaoral.

EU má jasno, proč to u nás někdo nechce chápat?

„Evropská unie nařizuje výběr mýta a současně předepisuje státům použít kteroukoliv z obou technologií. Neříká ale, že by členské státy EU měly za každou cenu využít obě, nebo že by obě měly mít stejnou šanci na úkor plnění mýtné funkce. Výběrové řízení “férové” pro mikrovlnnou i satelitní technologii vede k volbě ekonomicky nejhoršího řešení. Primární úloha mýta je vybrat od „poškozovatelů“ silnic dostatek peněz na obnovu infrastruktury. Proto drtivá většina států vybírá mýto jen na dálnicích, kde se odehrává 96 % těžké kamionové dopravy. U nás se o tom moc nemluví, neustálé hádání se, zda satelit nebo mikrovlnná technologie, je chybně nejdůležitější, ale o peníze z mýta jde přednostně i u nás,“ má jasno Zaoral.

Regionální mýtné na silnicích nižších tříd nemá ekonomický smysl, což potvrzují četné odborné studie. Malá hustota kamionů a nízké kilometrové tarify spolu s vysokými provozními náklady hovoří proti regionálnímu mýtu. Mýto silnic nižších tříd je pak dotováno z dálničního mýta. Již dnes je zpoplatněno 200 km vybraných silnic 1. třídy, které dočasně nahrazují nedostavěné dálnice. I když jde o „nejvýnosnější jedničky“, i tak je jejich podíl na celkovém výběru mýta zanedbatelný. Tyto silnice první třídy tvoří 14 % zpoplatněné sítě, ale vyberou se na nich jen 4 % mýta a jejich podíl dál klesá. Na Slovensku, které je zřejmě nejen v mýtu naším vzorem, sice rozšířili mýtné na 16 tisíc km regionálních silnic, ale mýtné poplatky po protestech slovenských dopravců na nich vybírají nulové. Z regionálního „velkého bratra“ tak má radost jen provozovatel, který dostává více provozních peněz, slovenské náklady na mýto spolykají až 50 % vybraného mýta.