Je v pořádku, když politik zbohatne na dotovaných solárních elektrárnách či jiných dotovaných obnovitelných zdrojích energie?Anketa
„Já nevím, jak dalece bude veřejnost vnímat dnešní oznámení jako nějaký průlom, ale je nepochybné, že vláda, která v brzké době či později, a to nikdo neví, nastoupí, komunikaci celkově podcenila. Vezměme si v úvahu fakt, že ve volbách obě dvě koalice (SPOLU a Piráti se STAN, pozn. red.) vzbudily velké očekávání. A lidé očekávali po velmi masivní kritice dosluhující vlády a kritice hnutí ANO Andreje Babiše, že nová vláda přijde s něčím jiným, výrazně odlišným. Řekl bych, že toto očekávání zatím nenaplnila a obávám se, že možná i ani nenaplní, protože promeškala svoji příležitost a možnost to provést,“ sdělil. Podle Hartla může hlubší základ tkvět v tom, že Češi dlouhodobě nevnímají politiku jako veřejnou službu, tedy, že jsou politici veřejnými služebníky z anglického překladu public servant. „My vlastně vnímáme politiku jako získávání a údržbu moci, nikoliv jako veřejnou službu a změnu, kterou probudila očekávatelně nová pětikoalice a prohospodařila možnost a příležitost ukázat, že politiku vnímá jinak. A kdy, když ne teď, abych parafrázoval situaci jasné krize, je třeba ukázat, že politiku lze dělat jinak a s plným nasazením,“ řekl Jan Hartl.
Hlavním mottem kampaně těsného vítěze voleb – koalice SPOLU – bylo slovo změna. Není to poprvé, co čeští voliči vyslyšeli volání po změně, nápravě korupce či reformách ze strany politiků. „Právě proto si myslím, že to klamání se může projevit i v datech, která budeme v budoucnosti sbírat, až budeme sledovat, jak si nová vláda stojí. Nechci předvídat, ale zdá se, že v současné době takové ty formální ohledy, že se budeme starat o blaho veřejnosti, až budeme formálně ustanoveni ve svých funkcích, neobstojí v situaci prohlubující se covidové krize,“ varoval sociolog.
SPOLU, Piráti a Starostové také řeší kandidáty do křesel ministrů. Právě kolem nich se bouří diskuse, negativní reakce vyvolává kandidát na ministra průmyslu a obchodu Věslav Michalik za STAN s podezřelými přesuny finančních prostředků do firem svých nebo svých blízkých. Dále Vlastimil Válek za TOP 09 (kandidát na ministra zdravotnictví), který na sebe upozornil ráznými výroky. Zda dokáže nová vláda nabídnout schopné lidi nezatížené problematickými obchody tak, jak to kritizovala u dosluhujícího premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO a navíc dostatečně odborně zdatné, považuje Hartl za velkou otázku. „Osobně nad tím pociťuji určité rozpaky. Celý problém je staršího data, než povolební vyjednávání. Musíme si uvědomit, že dnešní nastupující vláda měla řadu let, aby si připravila nejenom program, ale i to, co jednotlivé pětistrany spojuje, co mají společného, kde se liší, kde jsou překonatelné rozdíly, a tak dále. To znamená ujasnit si vizi budoucího rozvoje a s ní seznámit lidi a zároveň vysvětit odlišné akcenty jednotlivých stran,“ vysvětlil Jan Hartl s tím, že tuto možnost při ohlášení vstupu koalic do volebního boje jednotlivé strany nepochybně promeškaly.
Rozdělení společnosti může vést ke ztrátě solidarity
„Po výsledku voleb horko těžko sestavují programové priority tak, aby byly lidem srozumitelné a já sám si kladu otázku, proč tato míra shody není zcela jasná, dopředu dohodnutá, a to, co je pro veřejnost nejdůležitější, komunikované jasně a přehledně? Jasnost a přehlednost základních pozic budoucí vlády tady v podstatě nevidím, třeba se k tomu dostaneme, ale vše jde podle mého soudu příliš pomalu. A součástí té vize a obsazení v podstatě jednotlivých rozhodujících postů by měla být odborná kompetence jednotlivých lidí. To, co jsme viděli, je pravý opak. Nejdříve si po aparátnickém způsobu rozdělíme, komu připadnou které pozice a pak necháme zasloužilé straníky či členy hnutí, ať si zvolí svého nominanta. Pokud jsme chtěli změnu od takového aparátnického způsobu politiků, tak jsme se daleko nedostali,“ uvedl zakladatel Střediska empirických výzkumů.
Vládnoucí politiky také čeká úkol pracovat a komunikovat s rozdělenou českou společností. Je skutečně tak hodně rozdělená, jak se o tom mluví? „Hodně se o tom hovoří a jednoduše konstatovat, že naše společnost je rozdělená, je argument, který nahrává tomu, že je to fakt, smiřte se s tím a nic se s tím nedá dělat. Osobně si myslím, že je tu vždy možnost hledat nějaký společný průsečík, hledat místo, na kterém se lidé musejí domluvit, posílit osvětu, vzdělávání, lepší spolupráci politiků a médií, snaha vysvětlil záležitosti i novinářům a zároveň dejme tomu testovat veřejnost,“ domnívá se Jan Hartl a podotkl, že je rovněž nutné zdokonalovat způsob komunikace zejména v krizových situacích. Sám postrádá komunikační strategii, která má do sebe zabudovanou zpětnou vazbu. „Kdy jindy, než v období krize bychom měli zjišťovat, zda některé komunikované obsahy nevyvolávají zcela opačný, než zamýšlený výsledek?“ dodal k tomu.
Psali jsme:
Pro ParlamentníListy.cz také zauvažoval, co by pro českou společnost znamenalo, pokud by rozdělování pokračovalo. „Pokud by toto rozdělování pokračovalo a my byli k pokračujícímu procesu lhostejní, vyústil by v to, co se v sociologii nazývá jako fragmentace společnosti. Lidé mezi sebou navzájem ztrácejí vzájemné pouto, pocit solidarity, ochotu věnovat se druhým a obětovat se pro druhé. Tím pádem by byla kvalita života pak urputná, sobecká, jeden na úkor druhého. V takové společnosti se velmi špatně žije a kvalita života se tím výrazně oslabí. Aby k tomu nedocházelo, je třeba hledat ne, co lidi rozděluje, ale co lidi spojuje. Ukazovat nejenom to, jak to nejde, když se nechce, ale jak to jde, když se chce. Je v sociologii ustálený termín ostrůvky pozitivní deviace (lidé, kteří se svým přístupem pozitivně liší od zaběhnutých kolejí, pozn. red.). A jsou místa, kde se našli iniciativní a aktivní lidi, kterým se to daří a měli by být příkladem pro druhé,“ shrnul sociolog.
Pětikoalice musí působit soudržně a jít příkladem
Právě o to by prý měla aktivně usilovat i nová pětikoalice, která chce přinášet změnu. Působit otevřeně, jasně, nezatajovat věci, ale naopak případné problémy komunikovat a zároveň ukazovat, že je třeba překonat jednotlivé problémy, které na cestě vládnutí zjišťují. „K tomu je ale potřeba, aby nová vláda nebo pětikoalice působila soudržně, aby sama byla příkladem, jak se mezi odlišnými politickými stanovisky dá najít společná cesta. Aby šli za příklad těm druhým, protože koneckonců je známo, že příklady táhnou,“ doporučil politikům Jan Hartl.
Nakolik se dle jeho názoru nechají Češi k opatřením a očkování nutit? „Na to úplně nemám jasnou odpověď. Faktem je, že vezmeme-li v úvahu současnou situaci a ona se nenarodila včera nebo předevčírem, zátěž si neseme od delšího data roku či dvou, kdy se v podstatě objevil covid. A co jsme zkazili v minulosti, snadno nenapravíme. Fakt je, že dospějeme-li ke krizové situaci, je na místě to, čemu se říká leadership – tedy schopnost účinně vést lidi a ukázat jim cestu řešení problému. A tam samozřejmě už je potřeba navrhnout řešení vážná. Nepochybně povinné očkování je takovým odvážným krokem. Někteří se k tomu odhodlali jako Rakousko, my jsme také na cestě, ale vždycky krok, dva vzadu,“ tvrdí Hartl.
Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek však při středeční tiskové konferenci odmítl povinné očkování s tím, že by ještě více rozdělilo společnost. Povinné očkování také označil za selhání systému. Sociolog však tento názor nesdílí: „Je podstatné nepromeškat v politice vhodný okamžik, kdy můžete nastolit i nepopulární řešení, posléze se s ním lidé smíří a pak ho zpětně zhodnotí jako krok pozitivní, krok správným směrem. Promeškáte-li příležitost a necháte stupňovat napětí ve společnosti, dostanete se do momentu, kdy s tím už nic neuděláte, a když to řeknu lidově, naštvete obě skupiny. Jednu, protože jste reagoval pozdě, a druhou skupinu, že protože jste reagoval pozdě, musejí být opatření daleko dramatičtější, než kdybyste je zavedl v čase dřívějším,“ sdělil.
Hartl: Nejistota a zoufalost žene do ulic více lidí než antivaxery
Na otázku, zda by to nevyvolalo ještě větší protesty, které byly k vidění nejen v České republice, ale i v dalších evropských městech, odvětil, že jde o otázku pevnosti politického vedení, rozhodnosti a schopnosti vysvětlit danou záležitost. Do přesvědčování vložit určitou emoci. Jako příklad pak Jan Hartl uvedl proslov slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Něco podobného prý v české zemi nevidíme. „Protesty jsou v otevřené společnosti normální. Nejde o to zbavit se protestů, ale o to, aby se ve společnosti dále nestupňovalo napětí. Protesty mohou být výrazem zoufalé nejistoty lidí, že nikdo neví, co dělat v případě ohrožení, a to žene lidi do ulic více než bigotní antivaxery,“ řekl.
Redakce také sociologa požádala o odhad, jakou podporu bude mít vládní koalice přibližně za půl roku. „Nedovolím si to odhadovat. Víme, že většina 108 křesel je celkem pohodlná pro průběžné vládnutí, ale uvědomíme-li si, že mnoho voličských hlasů propadlo stranám pod pětiprocentní hranici volitelnosti, tak vidíme, že současná vládní koalice zase tak silná není. Musí udělat řadu ústupků a je otázka, jak se bude v opozici chovat hnutí ANO a SPD, zda budou situaci hrotit, nebo nechají-li v tom vládu – lidově řečeno – vykoupat a budou jen tak uvolněně a s jistou nadsázkou a humorem nedostatky vládnutí nové koalice komentovat. Záleží nejen na tom, co udělá vládní koalice, ale jak šikovná bude opozice,“ upozornil Jan Hartl. „Pokud věci nedojdou k dramatickému zvratu, což bych si osobně nepřál, tak společnost bude víceméně fifty fifty rozložená i za půl roku,“ dodal Hartl s tím, že je důležité, aby žádná ze stran nedělala žádné velké chyby strategické či taktické. V opačném případě by se situace komplikovala i nadále a nepřinesla nic dobrého – v podstatě by se výhled na lepší budoucnost aspoň pro nejbližší léta zatemnil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
