Skutečností je, že ruská vláda vydala zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Maria Zacharovová prohlásila, že Kallasová „aktivně provádí politiku ničení památníků a zesměšňování památky sovětských vojáků“ a že musí být pohnána k odpovědnosti za „rouhání“.

Článek 243 ruského trestního zákoníku podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) uvádí, že za ničení nebo poškozování objektů a památek kulturního dědictví hrozí trest odnětí svobody až na šest let. Rusko však nemá zákonnou pravomoc stíhat cizí státní příslušníky za údajné porušování ruských zákonů v cizích státech.

Celý seznam hledaných osob podle deníku zahrnuje desítky tisíc osob. Rusů, Ukrajinců a cizinců, které ruská vláda považuje za nepřátele. „Jsou mezi nimi i desítky Němců! Němečtí občané, kteří bojují v ukrajinské armádě proti ruským invazním silám – a jeden soudce,“ upozornil Bild.

Oním soudcem je Bertram Schmidt, býval spolkový soudce a člen Mezinárodního trestního soudu. Bild k tomu poznamenal, že jde pravděpodobně o reakci na rozhodnutí vydat mezinárodní zatykač na Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska.

Podle ukrajinské strany přišly po 24. únoru na území Ukrajiny tisíce cizinců, kteří se rozhodli vzdorovat ruským agresorům na ukrajinské půdě se zbraní v ruce. Přesný seznam těchto cizinců podle deníku Bild neexistuje, ale ruští prováleční blogeři prý sestavili vlastní seznamy lidí, které dokázali dohledat. Celkem je na seznamu hledaných zahraničních bojovníků 396 jmen. Patří mezi ně 100 Gruzínců, 93 Britů, 61 Bělorusů, 23 Izraelců, 21 Američanů – a 14 Němců.

„Za pátrání po nepřátelích Kremlu je zodpovědný Alexander Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru Ruské federace. Ve stejné době jako Putin studoval Bastrykin práva na univerzitě v tehdejším Leningradu (dnes Petrohrad). Od roku 2014 je na sankčních seznamech EU a USA,“ uvedl Bild.

Moskva také vyhlásila pátrání po prominentních odpůrcích Kremlu. Patří mezi ně Putinův kritik Bill Browder a americký senátor Lindsey Graham.

Fotogalerie: - Pryč s Green dealem

Průzkum společnosti Forsa, na který upozornila soukromá německá televize RTL, ukázal, že ve vítězství Ukrajiny v pobíhající ruské agresi věří asi jen třetina Němců, přesněji 28 procent. Informaci převzal také server listu Die Welt. „Většina 64 procent německých občanů nevěří, že Ukrajina může ještě vyhrát válku zahájenou Ruskem,“ doplnil k tématu server.

Němci vnímají ruskou agresi proti Ukrajině jako jeden ze tří hlavních problémů dneška. Za největší problém označilo 37 procent lidí spory v semaforové koalici, ve vládní koalici sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených. 35 procent lidí považuje za velký problém dneška právě ruskou agresi proti Ukrajině a 24 procent lidí hovoří ještě o tíživé finanční situaci v Německu.

Mezitím na Ukrajině dál probíhají tvrdé boje. Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že Rusové pravděpodobně úspěšně postupují u Avdijivky, a to jak ve střední části fronty, tak na severu i na jihu. Tvrdí to alespoň ruští prováleční blogeři, s jejichž informacemi pracuje i ISW.

Fotogalerie: - Omluva Polčákovi

Ve stejné době americký Senát schválil pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Ukrajina má dostat 60 miliard dolarů, z nichž by ale většina šla americkým společnostem a zaměstnancům.

„Senát 13. února v poměru 70:29 schválil balíček pomoci ve výši 95,3 miliardy dolarů na pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu, z čehož 60,6 miliardy dolarů je pro Ukrajinu. Zhruba 16 % položek souvisejících s Ukrajinou v návrhu zákona by šlo přímo na podporu ukrajinské vlády a ekonomiky, zatímco zbývajících 84 % položek je specificky určeno pro americké výrobce a vládní subjekty USA nebo spojenecké vládní subjekty podporující Ukrajinu,“ napsal ISW.

Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson schválení balíčku Senátem kritizoval. Agentura AP upozornila, že podle Johnsona balíček nesplňuje požadavky republikánů, protože se příliš málo věnuje problémům zabezpečení jižní hranice USA. „Amerika si zaslouží něco lepšího, než je status quo v Senátu,“ zdůraznil republikánský šéf dolní komory Kongresu.

Očekává se, že ve Sněmovně reprezentantů se o balíčku schváleném Senátem povede ještě bouřlivá debata a jeho osud je nejistý.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj americkým senátorům za schválení balíčku poděkoval.

Fotogalerie: - Proti Ficově vládě

„Máme pozitivní zprávy ze Spojených států – Senát právě hlasoval pro pokračování podpory naší země a našich válečníků. Toto je rozhodnutí, na kterém jsme velmi tvrdě pracovali, rozhodnutí, na které jsme čekali nejen my, ale i mnoho dalších národů, zejména v Evropě. Svět čeká, až americké vedení zůstane neochvějné a pomůže chránit životy a zachovat svobodu. To skutečně přispívá k důvěře a motivaci. Děkuji vůdci senátní většiny Chucku Schumerovi a republikánskému vůdci Mitchi McConnellovi za jejich odhodlání a morálně silnou volbu. Demokracie určitě zvítězí,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinci se prý zatím zuby nehty brání, ale ISW připomněl, že jejich schopnosti bránit se jsou přímo spojeny s dodávkami západní vojenské pomoci. „Z nichž mnohé mohou ve velkém měřítku poskytnout pouze USA,“ napsal institut.

Psali jsme:

Zaútočí Rusko na Polsko? Putin říká ne. My jsme slyšeli něco jiného z českých kuloárů

Rajchl (PRO): Válka skončí, až to budou chtít USA

„Já jsem to neviděl, ale mám jasno.“ Putin, Carlson a český učitel

„Nechávají se inseminovat jako samice.” Dítě „na zakázku” pro gaye vyplavilo zlá fakta

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

FactChecking ^BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat