Hned na úvod Kmoníček zdůraznil, že bezpochyby musíme mít soucit s lidmi prchajícími před válkou, ale otázka je, jak se tento soucit projeví. Podle Kmoníčka bychom se měli podílet na posílení vnějších hranic EU tak, aby váleční uprchlíci mohli získat azyl v první bezpečné zemi a zůstali tam. Není prý tedy vůbec pravda, že by prezident Miloš Zeman odmítl přijímání jakýchkoliv uprchlíků do Česka. „Prezident nesouhlasí s přijímáním jakýchkoliv uprchlíků nyní z Turecka,“ citoval doslova svého šéfa Kmoníček.
Když hodnotíme tuto situaci, neměli bychom zapomínat, že vše začalo výhrůžkou ze strany turecké vlády, že nemusí dodržovat dohodu podepsanou s EU. „Pokud Turecko své smluvní závazky dodrží, pak by i Česká republika měla dodržet své závazky a nějaké uprchlíky přijmout. My v tuto chvíli vůbec nevíme, jak to bude, ale musíme být připraveni na všechny eventuality,“ doporučoval.
„Podívejte se, co se stalo jinde. Do jiných zemí také přišli asimilovaní migranti, ale jak prověříte lidi ve druhé či třetí generaci, která se neztotožnila s naší kulturou, jak prověříte vnuky?“ ptal se host.
Cítíte se bezpečně, když je v Německu milion uprchlíků, ptal se Kmoníček
Před kamerami pak vysvětloval, jak to pan prezident mínil, když v rozhovoru pro Blesk.cz vyzýval občany k tomu, aby se ozbrojili. Podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky je jedna věc zbraň vlastnit a druhá věc je umět ji v patřičné situaci použít. Kdyby byl ozbrojen některý z hostů francouzského klubu Bataclan, tak by tamní masakr nemusel být tak hrozný.
„A kdybych vaší otázku obrátil, cítíte se bezpečněji za situace, kdy do sousední země zvané Spolková republika Německo přišel za loňský rok jeden milion uprchlíků, přičemž o řadě z nich nic nevíme?" ptal se Kmoníček.
V prvé řadě prý nesmíme ustoupit z toho, co nás dělá Evropany a podlehnout výhrůžkám. S ohledem na to, co se dnes v Turecku děje, bychom neměli spoléhat jen a pouze na jeden pilíř ochrany našich hranic, totiž na Turecko. „Pokud Turecko říká, a není to žádná hrozba, že posadí migranty na autobusy a pošle je do Evropy, pak se musíme my zachovat tak, abychom byli schopni tuto vlnu zadržet,“ shrnul svou představu Kmoníček. „My nechceme být na Hradě za pitomce, když vyjednáváme s orientálcem,“ konstatoval host s tím, že Turecko se někdy chová jako evropská země, ale někdy se také chová jako orientální stát. To ostatně odpovídá i geografické poloze Turecka ležícího na pomezi Evropy a Asie.
Nemluvě o tom, že prezident Erdogan přežil pokus o puč a to za výrazné podpory obyvatelstva, což mu dává velký potenciál k demokratickému zachování moci. Erdogan podle Kmoníčka tento potenciál prohospodařil, když prakticky ihned po puči vyrukoval se seznamy desítek tisíc nepohodlných Turků. Nemluvě o tom, že ze země nemohou vycestovat ani miliony státních úředníků. Proč?
Podivoval se také nad počínáním Řecka. „Řekové v minulých letech investovali miliardy do své armády, mimo jiné i do svého ponorkového loďstva, ale dnes řecká armáda není schopná zadržet ani gumový člun,“ podivoval se spolupracovník hlavy státu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
