Soud v kauze Michaláková finišuje. Mohou nastat tyto čtyři konce

27.05.2016 15:07

Norský soud dnes posledním dnem řeší odvolání Češky Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a o adopci mladšího chlapce. Jednání soudu v Hokksundu, který se zabývá i původním návrhem matky na vrácení synů do její péče, začalo v 09:00 SELČ. Rozsudek s největší pravděpodobností nebude dnes zveřejněn a Michaláková ho dostane písemně později, píše ČTK.

Soud v kauze Michaláková finišuje. Mohou nastat tyto čtyři konce
Foto: wikipedia
Popisek: Norská vlajka

Předsedkyně soudu Liv Synnöve Taraldsrudová novináře informovala, že soud má na vynesení verdiktu čtyři týdny. Právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf dnes novinářům řekl, že jsou v zásadě čtyři varianty, jak by soud mohl dopadnout. První možností je, že soud potvrdí rozhodnutí krajské komise zbavit Michalákovou rodičovských práv a vydat souhlas k adopci. „V takovém případě se samozřejmě opět odvoláme, a když to bude nutné, skončíme až ve Štrasburku. Chtěl bych připomenout příslib premiéra Sobotky, že v takovém případě ČR podpoří paní Michalákovou v řízení ve Štrasburku,“ řekl Hasenkopf.

„Druhá možnost je, že bude zamítnut návrh (sociálního úřadu) Barnevernu a pěstounů na zbavení paní Michalákové rodičovských práv a adopci, ale děti zůstanou dál u pěstounů zhruba v tom rozsahu styků, který dnes existuje. To opět nebudeme považovat za dobrý výsledek a dál se budeme odvolávat,“ prohlásil Hasenkopf.

V nejlepší možný výsledek nevěřím, přiznává Hasenkopf

Třetí variantou je podle něj možnost, že by soud zbavení rodičovských práv a adopci zamítl. „Sice by nevrátil děti do péče paní Michalákové, ale rozšířil by počet jejích styků s dětmi tak, aby děti a jejich matka dostaly možnost najít si k sobě cestu zpátky, protože poté, co jsou děti polovinu svého života v péči cizích lidí, je těžko můžeme vracet zpátky ze dne na den,“ uvedl Hasenkopf. Čtvrtou variantou je, že by soud vrátil děti zpátky matce, v tento výsledek ale právní zástupce Evy Michalákové nevěří.

Soudní jednání bylo zahájeno ve středu a od té doby již vypovídala matka dětí i otec, který se rovněž odvolává proti rozhodnutí o adopci, představitel sociálního úřadu Barnevernet, který o odebrání bratrů rozhodl, i nynější pěstouni dětí. Dnes má s výpovědí předstoupit mimo jiné dědeček hochů, po telefonu bude svědčit také například stávající partner Michalákové či její nadřízená v zaměstnání.

Nyní jedenáctiletý Denis a sedmiletý David, kteří se narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba bratry rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se neprokázalo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče; loni na podzim ovšem norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci.

Jednání soudu v malém městečku Hokksund asi 100 km od metropole Osla poznamenaly spory o to, kdo může být přítomen v soudní síni. Strana Evy Michalákové si stěžovala, že do síně nebyl vpuštěn její právní zástupce Hasenkopf a česká poslankyně Jitka Chalánková, kteří do Norska kvůli soudu přijeli. Michaláková si také stěžovala, že měla kratší dobu na svou výpověď než Barnevernet a že nestihla říci vše, co chtěla.

K tomu se dnes vrátil i Hasenkopf. „Druhá strana dostává daleko větší prostor ke svým vyjádřením, zatímco důkazy paní Michalákové, které by popíraly některá tvrzení Barnevernu, nejsou připouštěny," řekl. Novináři nemohou takováto tvrzení ověřit, protože jejich žádosti o vstup do soudní síně byly zamítnuty. Protistrana, tedy úřad Barnevernet, se vyjadřovat k průběhu soudu ani k celé kauze obecně nemůže, protože je vázána povinností mlčenlivosti.

Při jednání podpořil matku český stát, který soudu poslal své stanovisko. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Upozorňuje rovněž na to, že se rodina se syny nemůže vídat, přestože o to má zájem. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…