Špatná zpráva pro mladé rodiny. Feri, Bartoš, Kupka a spol. navrhli úpravu, která jim škaredě prodraží bydlení

29.01.2021 9:25

Pozměňovací návrh Martina Kupky, Ivana Bartoše, Marka Výborného, Věry Kovářové a Dominika Feriho k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, doplňuje zákon o místních poplatcích o právní úpravu nového místního „poplatku z výstavby“. Poplatek navržený ve stavebním zákonu je plošně aplikovaným poplatkem za realizovanou stavbu na území obce, který není závislý na tom, zda v podmínce výstavby bylo zhodnocení pozemků v důsledku změny územně plánovací dokumentace.

Špatná zpráva pro mladé rodiny. Feri, Bartoš, Kupka a spol. navrhli úpravu, která jim škaredě prodraží bydlení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dominik Feri
reklama
Poplatek by měl činit tisíc korun za 1 m² zastavěné plochy a je konstruován jako alternativa k uzavírání plánovacích smluv a má sloužit stejnému účelu, a to získat pro obec, na jejímž území je stavba, dodatečné finanční prostředky ke kompenzaci zvýšených nákladů na veřejnou infrastrukturu či veřejné služby, které obec bude zajišťovat v souvislosti se stavbou. Návrh ale prý není dobře napsán a toto nezaručuje. 
 
Jedná se fakticky o další ze sektorových daní, která se navíc nedotkne jen sektoru developmentu, ale každé stavby. Tedy například i rodinného domu, který by se v důsledku tohoto opatření prodražil o desetitisíce korun, tento problém se týká nejen výstavby bytů, kanceláří či skladů. Tak, jak je návrh koncipován, by se zřejmě dle záměru předkladatelů měl dotýkat také například dálnic, sítí či veřejné vybavenosti. Z toho všeho by tedy měla být na základě poslaneckého návrhu nejspíše placena „sektorová daň“ ve výši tisíc korun za metr čtvereční. Přitom ale není jasné, z čeho by se v jednotlivých případech vlastně tento poplatek počítal - kupříkladu právě již u zmíněných sítí vedených vzduchem. 
 

Anketa

Dostane se Robert Šlachta se svým hnutím Přísaha do Poslanecké sněmovny?

68%
32%
hlasovalo: 17247 lidí
Předkládaný návrh se nedotkne jen investorů. Zásadní dopad může mít také na malé stavebníky, kteří si v ČR plní sen kupříkladu stavbou rodinného domu. Dáme-li do propočtů dům o velikosti 110 m², potom si mladá rodina, která jej bude chtít postavit, bude muset sáhnout hluboko do kapsy – a zaplatit za něj nově o 110 tisíc korun více. U dvoupatrového domu o velikosti 200 m² se bude jednat již o 200 tisíc korun. Průměrný byt v Praze návrh prodraží o téměř 60 tisíc korun. Tento poplatek by se měl mimochodem platit i za sociální bydlení. 
 
Například u dálnice by došlo ke zdražení výstavby o přibližně 27,5 milionu korun na jeden kilometr dálnice. Zřejmě se ani neví, jak by se tento poplatek počítal v případě, že bude zasahovat do více katastrů. Návrh totiž takový případ neřeší, základem je jen poplatek z celé zastavěné plochy, bez ohledu na to, kolik z toho se nachází na území dané obce či města. 
 
Peníze jsou sice určeny městu, nestanoví však výslovně, že by měl být příjem z poplatku využit k uskutečnění staveb a činností na území obce. Mohlo by se tedy stát, že takto vybrané peníze skončí v úplně jiné lokalitě a na úplně jiné účely.
 
Obce přicházejí o peníze především kvůli nastavenému rozpočtovému určení daní. V souvislosti s daňovými úlevami, poskytovanými za účelem zmírnění dopadu koronavirové krize, je však prostřednictvím mezirozpočtových transferů uplatňován princip, že kompenzace doléhají především na bedra státního rozpočtu, zatímco rozpočtová solidarita měst a obcí s postiženými občany je spíše okrajová. Pokud jde speciálně o stavby, stává se, že to, co v místě vznikne, nepřináší do územních rozpočtů hodnotu, kterou by samospráva očekávala. Problém je však mnohem širší. Jednoduché zvýšení existující daně, anebo zavedení nové daně je třeba pečlivě analyzovat ve všech souvislostech. Již dnes totiž stavebníci hradí mnohé investice, které by měly být uhrazeny někým jiným. I to se, mimochodem, promítá do ceny bytů. Dochází tak k multiplikaci „zdanění“, v případě bytů je to potom jedna z příčin zdražování bytů v České republice. Pokud by nový místní poplatek měl být jedinou platební povinností, kterou investoři hradí, byla by to sice také forma sektorového zdanění, ale konečná. Tak ale poslanecký návrh koncipován není.
 
Obce již dnes mají nástroje pro vyšší příjmy z nemovitostí na svém území. Daň z nemovité věci je v zákonem dané možnosti na rozhodnutí samospráv. Ty přesto ve většině případů nevyužívají svých možností a daně z nemovitostí nechávají na nízké úrovni.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Barbora Richterová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nic! Dvě tajná jednání Sněmovny. A zase nic. Ten člověk už nás stál tolik peněz. Nevěřím mu! Novinářský kolega potopil Kroupu

16:04 Nic! Dvě tajná jednání Sněmovny. A zase nic. Ten člověk už nás stál tolik peněz. Nevěřím mu! Novinářský kolega potopil Kroupu

„Myslím, že kauza Kroupa překryla kauzu Vrbětice a udělala z ní kameňák. A to ještě fandím všem Kame…