Od jaké výše majetku by měl mít občan ČR povinnost prokazovat jeho původ?Anketa
Jak dnes s odstupem času hodnotíte situaci po evropských volbách a neúspěch Úsvitu? A do jaké míry se na volebním výsledku hnutí podepsal odchod Kláry Samkové z pozice lídra?
Od vyhlášení výsledku voleb už nás dělí více než týden, takže už se dá hovořit o určitém odstupu. Asi nemá smysl si situaci malovat nějak na růžovo, zvláště pak v situaci, kdy jsem cítil, že výsledek bude zhruba takový, jaký se nakonec ukázal. Mě asi úplně nepřísluší hodnotit konkrétní aspekty, s jakými hnutí Úsvit do voleb šlo. Já jsem prosazoval jiná volební témata a především jinou prezentaci našich názorů směrem k občanům a potencionálním voličům. Jsem příznivcem spíše pozitivních témat, která sama o sobě nehledají jen negativa, ale soustředí se na řešení.
Kupříkladu ano, není příjemná myšlenka masové imigrace do ČR, která sice není úplně aktuální, ale v budoucnu nám kvůli návrhu jistých kvót taková imigrace může hrozit. Od vládních politiků jsem slyšel dokonce věty, že imigranty potřebujeme k udržení našeho sociálního systému. To považuji za nešťastné. Všichni bychom se totiž měli zaměřit na to, aby se v naší zemi začal rodit dostatek dětí, které zde budou vychovány a o tento sociální systém se svojí aktivitou postarají. A k tomu je samozřejmě třeba začít dělat podmínky, čím dříve tím lépe. Podpora zaměstnanosti, podpora mladých rodin s dětmi a tak podobně. Možná to není výsostně evropské téma, ale je to téma, které trápí běžné občany této země. A podíváme-li se do okolních zemí, trápí je to stejné, takže se v přeneseném slova smyslu o evropské téma jedná. A takto bychom mohli pokračovat.
K paní Samkové asi nemám co dodat, já jsem pro její nasazení do čela kandidátky nebyl a výhrady jsem sdělil vedení hnutí, ale můj názor v té chvíli byl patrně menšinový. Míra kontroverze, kterou do kampaně přinesla, dle mého názoru silně poničila renomé tak nového hnutí, jakým Úsvit je, což je škoda. Nebyl prostor se etablovat v myslích voličů jako rozumná alternativa ke stávajícím stranám a bohužel rétorika v kampani do evropských voleb této etablaci spíše uškodila.
Samková také v této souvislosti hovořila o faktické likvidaci Úsvitu, kterou provedl sám jeho předseda. Co si o tom myslíte?
Myslím si, že toto je spíše rétorika určitých zhrzených ambicí. Na jednu stranu její agresivní slova chápu, protože tím pro paní Samkovou skončil jeden velký sen. Na druhou stranu byla to ona, která nevyvrátila (dokonce snad potvrdila), že otevřená kauza vůči ní je oprávněná. Předseda Okamura určitě dělal vše proto, aby hnutí Úsvit, které vybudoval z ničeho on sám a několik jeho nejbližších, z této situace vyšlo s hlavou vztyčenou. A myslím, že se mu to podařilo. Mandát v EU parlamentu hnutí nezískalo, ale to bych přičetl spíše právě neuvěřitelně nízké volební účasti a faktu že se nepodařilo přesvědčit dostatek našich příznivců, aby k volbám přišli.
Chci věřit tomu, že předseda Okamura a hnutí Úsvit se z těchto voleb poučí a napraví nedostatky, které pramení z toho, že jsme všichni ve vysoké politice noví. Přišli jsme sem s tím, že chceme věci dělat jinak a lépe a to s sebou samozřejmě nese určité porodní bolesti. A je třeba se také podívat na příklady fungování a nefungování i v jiných stranách a dle nich udělat to nejlepší pro to, aby hnutí Úsvit neupadlo v zapomnění jako projekt na jedno období, ale aby se z něj stala skutečně fungující alternativa pro lidi, kteří chtějí, aby v České republice mohly existovat principy přímé demokracie. Toho by se mělo docílit opravdu kvalitní prací s lidmi, kteří jsou dnes nazýváni příznivci a se kterými pracuji v kraji a připravujeme se svědomitě na komunální volby. Demokracie a samozřejmě ta přímá musí pramenit vždy od lidí samotných, jinak postrádá smysl.
Psali jsme:
Manžel Samkové Pavel Skramlík se v reakci na vyškrtnutí své ženy z kandidátky Úsvitu pro evropské volby na svém blogu pustil do Tomia Okamury.Ve svém vyjádření mimo jiné uvedl, že Okamura chce být prezidentem, k čemuž mu má údajně dopomoci ministr financí Andrej Babiš. Co tomu říkáte?
Neříkám k tomu asi nic. O panu Skramlíkovi jsem slyšel poprvé, když jsem si četl jeho blog a přiznám se, že ani jako literát a ani jako člověk mne příliš nenadchnul. Rozumím obhajobě vlastní manželky. Ale tu by měl spíše hájit vůči nařčením, že se dopustila něčeho nemorálního či snad ilegálního a to on nehájí. Ptám se proč? Proč se opírá do hnutí Úsvit, které udělalo jedinou možnou věc? Že by pokažená představa tučně placeného asistentského místa, či přesunu do Bruselu? Na to si asi každý musí odpovědět sám.
Pro mne jako člena poslaneckého klubu je zásadní jedno. Výsledek voleb nebyl ideální a co teď my všichni uděláme s tím, aby se to již neopakovalo. A já jsem přesvědčen, že nás 14 poslanců, ať už členů nebo nečlenů hnutí Úsvit, jsme kvalitní materiál, který bude schopen veřejnost přesvědčit o tom, že v Poslanecké sněmovně jsme jen a jen proto, aby věci v ČR fungovaly zase o něco lépe.
Jak byste tedy popsal současný stav hnutí a jeho pozici před komunálními a senátními volbami?
V tuto chvíli zcela vypouštím myšlenky na eurovolby. V mém kraji na přípravě komunálu pracujeme již od února. A jsem velmi rád za kolegy, kterými jsem obklopen. Tím, že v tuto chvíli nejsme nikdo členy hnutí, nám dává prostor společně vymýšlet a připravovat se na volby zcela konkrétně. Samozřejmě je tu jedna základní idea, která nás pojí, a to je přímá demokracie, ale každý, kdo připravuje kandidátku v daném místě, si připravuje také vlastní program. Nelze vzít nějaký obecný program a s ním dělat volby.
Každá vesnice, každé město a každá městská čtvrť má méně nebo více odlišné problémy či starosti a lidé, kteří tam žijí, musí nejlépe vědět, jaké to jsou a samozřejmě i to jak je řešit. A pravdou také je, že jsem příznivcem hesla „kvalita na úkor kvantity“. To znamená kandidátky stavět jen tam, kde sami lidé věří v úspěch a kde je taková konstelace, že se věci mohou změnit, samozřejmě za našeho přispění. Těžko soudit, jaká je šance uspět obecně, je to jen a jen na nás a našich příznivcích, jestli dají jednotlivým kandidátům svůj hlas. Za sebe říkám, že lidé, se kterými na jižní Moravě pracuji, jsou kvalitní a mají moji podporu.
Psali jsme:
Hnutí Úsvit má, pokud se nepletu, stále pouze devět členů. Vy sám také nejste členem. Z jakého důvodu se členská základna nerozšiřuje?
To asi není otázka tak úplně na mě. Já jsem opravdu bytostně přesvědčen, že každá strana i hnutí by měly mít fungující strukturu a pravidla, dle kterých se řídí. Tím samozřejmě neříkám, že hnutí Úsvit je nemá. Jen zvolilo jinou strategii, která ale z dlouhodobého hlediska může být velmi správná. Určitě se v samém počátku podařilo zabránit vstupu těch klasických prospěchářů a nebojme se tvrdších slov „gaunerů“. Jiné strany s tím bojují dlouhá léta a stanovy, které mají, jim kolikrát ani neumožňují se takových lidí zbavit. Na druhou stranu, pro skutečně kvalitní fungování je členská základna nezbytná, a nejvíce to každá strana pocítí právě při volbách. Dle posledních zpráv, které mám, se ale opravdu bude hnutí více otevírat příznivcům, kteří mu svoji důvěru dali již v jeho počátcích a to je správné. Každý musí cítit, že jeho hlas a názor je ve společenství jakéhokoliv hnutí slyšen a respektován.
Co se mě týče, byl jsem vychován v tom, že není třeba být členem jakékoliv partaje, aby okolí mohlo poznat, že svoji práci děláte poctivě a kvalitně. Můj otec i já jsme takové rarity české politické scény, oba v Poslanecké sněmovně a oba bez politické příslušnosti. A oba z duše sportovci, takže svůj team respektujeme a fungujeme. Pokud někdy nabídka členství pro mne přijde, já ji samozřejmě velmi rád zvážím. Myšlenky, ke kterým jsem se vloni přidal jsou mi totiž velmi blízké, ale jak jsem řekl, někdy bych volil jinou rétoriku či jiná řešení, ale to je na demokracii to krásné.
Nelitujete vašeho vstupu do politiky po dosavadních zkušenostech ze sněmovny?
Je to na mě tolik vidět? Ne opravdu, teď vážně. Je to v mém životě zcela zásadní obrat, dá se říci, že rok 2013 byl pro mne o změnách a tato byla jedna z těch posledních. Politika je komplikovaný svět a není jednoduché se v něm zorientovat. Člověk usedne do poslanecké lavice pln očekávání, že dokáže změnit vše, o čem léta jen hovořil. A rozčarování přijde prakticky okamžitě s prvními náznaky obstrukcí, ať už jedněch nebo druhých. S tím se člověk prostě musí naučit žít. Mnohokrát pociťuji touhu jít k tomu krásnému řečnickému pultíku a říct od plic, co si o vážené společnosti, která na sebe mnohdy jen plive špínu, vlastně myslím. Tím bych se ovšem bohužel zařadil do dlouhé řady těch, kteří to již zkusili a neuspěli. Ne, ne, v tomhle světě je důležité naučit se prvně chodit a až potom chtít lítat. Já se učím. Ale učím se rychle, takže pánové: pozor na mě :)
Zaznamenal jsem, že hospodářský výbor přijal na váš návrh usnesení, aby Ministerstvo školství urychleně reagovalo na hrozící nepořádání Mistrovství světa MotoGP v Brně. Jak se situace v tomto směru dále vyvíjí?
MotoGP v Brně je jedno z témat, které jsem jako Jihomoravák vzal za své. Absolutně nemohu pochopit, jak se tento stát chová k takovým klenotům, jako je mistrovství světa motocyklů. Jediná akce z ČR, o které díky živému vysílání ví v jediný moment miliarda obyvatel Země. Jediná akce, která dokáže na DPH, spotřební dani, dálničních známkách a mnohému dalšímu vydělat během několika dní stovky milionů až miliardy. A ČR jako téměř jediná země, ve které se tento seriál odehrává, není schopna se byť jen náznakem podílet na pořádání? To mi připadá smutné. A opravdu se na to nekoukám jako na akci pro několik nadšenců, je to čest a tradice pořádat takový šampionát a je to již jedna z posledních podobných akcí.
Nesmysl je to především z ekonomického hlediska. Ta koruna, kterou na to stát dá, nebude chybět, jak se mi snažili vysvětlit někteří oponenti. Ta koruna vydělá dalších deset korun, z nichž 9 můžeme dát třeba do toho školství a tu jednu nechat zase na příště. Obávám se, že tento aspekt nechtějí někteří akceptovat ne z toho důvodu, že jej nechápou, ale spíše, že si na tu korunu nebudou moci sáhnout a kousek si z ní ulomit, jak je bohužel v ČR zvykem. Ano jsou to tvrdá slova, ale já si za nimi stojím.
Dle posledních zpráv ministr školství pro zatím pozastavil peníze, které se měly rozdělovat a nechá opět přezkoumat, zdali ty natažené čekající ruce od mnoha nejrůznějších asociací mají na ně skutečně právo. Že by se konečně zablýskalo na lepší časy?
Psali jsme:
Zeptám se ještě na spor mezi ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou a její náměstkyní Hanou Marvanou, který vyústil v odchod Marvanové z ministerstva. Jak v této souvislosti nahlížíte na pevnost vládní koalice? Je právě ministerstvo spravedlnosti tím pomyslným nejslabším článkem vlády?
Paní ministryně Válková se stala terčem docela silné kampaně proti její osobě. Vlastně se opozice i mnozí novináři chytli sebemenšího stébélka, aby její pozici oslabili. Já o resortu spravedlnosti vím informace spíše z médií. Paní Válkové si ale jako člověka vážím a nechci se v těchto sporech vůči ní vymezovat jinak než v rámci slušné politické diskuze.
Jako opoziční politik nemohu vnímat všechny aspekty fungování vlády, to koneckonců neví ani poslanci koaličních stran. Rozpory, které uvnitř vládní koalice jsou, jsou asi přirozenou součástí vládnutí. Ministr financí asi nemůže být v naprosté shodě s ministry, po kterých chce výrazné škrty.
Očekáváte nějaké další spory v koalici?
Tak určitě, kdyby nenastaly byla by to asi první vláda po 25 letech, která by spory neměla, a to se jistě nestane. Ale nic konkrétního po mě nechtějte, já nesmím ani naznačovat..
Jak se díváte na vývoj situace na Ukrajině?
S obavami, s velkými obavami. Nechápu, jak se Evropa mohla nepoučit z vývoje z posledních let. EU i USA zvenku zasahovaly podporou jedné vybrané skupině „revolucionářů“ v posledních letech v mnoha zemích a ukažte mi jedinou, kde to neskončilo krveprolitím a lidskými tragédiemi. Libye je v troskách a stále tak nějak na hraně občanské války, Egypt to samé, Sýrie se zmítá v kruté válce, kde se z civilizované země stalo jedno velké pohřebiště. Ukrajina je možná jiný příběh, protože do rovnice se nám přidal ještě další hráč a tím je Rusko a kvůli tomu je celá situace ještě nepřehlednější a bohužel také třaskavější.
Na rozdíl od mnohých kolegů například z řad TOP 09 já prostě odmítám přijmout premisu, že za vším je špatné a zlé Rusko a my musíme slepě následovat EU a hlavně spojence USA. Jsme hrdý slovanský národ a jako takoví, by jsme se měli s dalšími námi podobnými národy postavit za to, aby byly boje okamžitě ukončeny, obě strany zasedly k jednacímu stolu a našly rozumné řešení. Jak jsem řekl, z posledních let máme spoustu příkladů, jak to nedělat, měli by jsme tedy konečně zkusit novou taktiku, a to přemýšlet, mluvit a jednat (ve smyslu hovořit).
Psali jsme:
A jak se stavíte ke smlouvě o vzniku Euroasijské hospodářské unie, kterou nedávno podepsali prezidenti Ruska, Kazachstánu a Běloruska?
Jako politik na to pohlížím jako na teoretický mocenský pakt zemí, které mají právo spolu nalézt společnou řeč a hájit svoje zájmy. Současně bychom měli zahájit s takovou unií diskuzi při hledání společných pozitivních témat.
Jako člověk z byznysu vidím potenciál pro české firmy k možnému zjednodušení exportu do těchto zemí a v nových možnostech hledání obchodních příležitostí. Je na čase si uvědomit, že kupříkladu Kazachstán není jen nějaká zaostalá zemička, kde je všude step, ale že je to sebevědomá země, tuším že třetí největší na světě a která má obrovský potenciál do budoucnosti.
A jako člověk vidím, že velké silné země jsou schopny se domluvit na společné cestě a přemýšlím, proč je to pro nás samotné tak často tolik komplikované a že bychom si z toho mohli vzít dobrý příklad. Vidíte, vlastně neustále přemýšlím jen pozitivně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
