Celý Pražský okruh by měl měřit zhruba 80 kilometrů, nyní je v provozu jen asi polovina. „Stavba okruhu je klíčová nejen pro Prahu a Středočeský kraj, ale je prioritní a strategická pro celou Českou republiku, protože na ni postupně navazuje většina českých dálnic,“ uvedl premiér Sobotka. Chce se mu věřit, ale k zahájení stavby je ještě velmi daleko.
Úsek 511 nemá územní rozhodnutí ani platné posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA. Staré posudky vypracované podle zákona platného ještě před vstupem ČR do Evropské unie, Unie přestala uznávat. Nová dokumentace vlivů na životní prostředí (EIA) by podle nedávného vyjádření Ministerstva dopravy mohla být hotová už letos, což potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) je dostavba Pražského okruhu klíčovým projektem. „Když Praha nedostaví tuto část okruhu, zásadně si ‚podřízne‘ budoucí rozvoj. A to nikdo z nás nechce,“ uvedla.
Podle jejího náměstka Petra Dolínka (ČSSD) je nejdůležitější, že se dopad stavby na životní prostředí bude posuzovat jen pro jednu trasu, jíž je současná trasa navržená v územním plánu. Dále pak je pevně stanovený harmonogram jednotlivých kroků, které je možné průběžně kontrolovat. Úsek 511 měří přes 12 kilometrů a jsou na něm plánovány čtyři mimoúrovňové křižovatky. Součástí stavby, která propojí obě dálnice, jsou dva tunely.
ŘSD přitom donedávna počítalo s termínem dokončení v roce 2021. „Rizikové faktory jsou odvolání proti aktualizovaným zásadám územního rozvoje či vydanému územnímu a stavebnímu povolení,“ stojí v materiálu, který tehdy vypracovalo ŘSD pro dopravní výbor pražského magistrátu. Obyvatelé obcí v okolí stavby se ale i nadále obávají překročení hlukových limitů. Některé iniciativy žádají, aby obchvat vedl dál od Prahy. Proti tomu jsou ale starostové řady obcí. „Požadujeme, aby bylo ukončeno posuzování nereálných regionálních variant a aby se veškerá práce projektanta zaměřila jen na tuto stavbu,“ uvedl například pro Hospodářské noviny starosta Prahy-Kolodějí Zbyněk Passer.
Obce totiž trápí kolony aut, která přejíždějí z brněnské dálnice D1 na hradeckou D11. Čím dřív se stavba uskuteční, tím spíš se obcím uleví a budou se moci věnovat svému rozvoji. Hlavní projektanti obyvatele ujišťují, že velká část trasy bude šest metrů zahloubená a v obytných zónách mají být postaveny pětimetrové hlukové stěny či desetimetrové náspy, použije se i tzv. tichý asfalt snižující hluk až o pět decibelů. Započetí stavby, která teď tak všem chybí, oddálily stížnosti obcí a odvolání Běchovic proti územnímu rozhodnutí. V roce 2011 pak Nejvyšší správní soud zrušil část územního plánu kvůli nedostatečnému posouzení vlivu na životní prostředí. Dalším oddálením bylo, když v lednu roku 2016 bývalý starosta Prahy 11 Jiří Štyler, který se stavbou nesouhlasil, poslal dopis na sekretariáty členů Evropské komise do Bruselu s žádostí o vyřazení stavby 511 ze seznamu prioritních.
„Pikantní na tom ale je to, že to udělal v rozporu s přijatým usnesením zastupitelstva MČ Prahy 11, které vyjádřilo podporu dostavbě PO 511. Aby toho nebylo málo, Štyler ten dopis napsal na hlavičkový papír MČ Prahy 11 a podepsal se jako starosta, čímž vydával tento dopis za oficiální stanovisko MČ Prahy 11. Je to nepochopitelné. Štyler tak šel proti zájmům občanů Prahy 11, které dlouhodobě trápí následky neexistujícího okruhu a musí dále snášet hluk, smog a dopravní zácpy pod svými okny. Adriana Krnáčová to na setkání řekla jasně. Díky dopisům, jako je ten Štylerův, vydal Brusel negativní stanovisko k dostavbě PO 511 a vláda ČR je musela vyjmout z plánovaných prioritních staveb,“ říká zakladatel Iniciativy za dostavbu Pražského okruhu a zastupitel MČ Prahy 11 Petr Sýkora
Ing. Jiří Štyler
- HPP 11
- zastupitel měst. části
„Vysvětlení chování Štylera je jednoduché. V minulosti kandidoval na Prahu za SNOP což je organizace, která vždy vystupovala proti dostavbě PO 511. Dosažení svého politického cíle tak Štyler zřejmě řadí nad zájem občanů Prahy 11. O to víc je pro mě nepochopitelné, že KDU-ČSL zařadila Štylera na svou kandidátku pro letošní parlamentní volby. Že by pan Bělobrádek nechtěl dostavět Pražský okruh? Za Štylerem se táhne několik skandálů, které stihl za pouhé dva roky. A když pominu, že chtěl Jižní Město odtrhnout od Prahy nebo nevyjasněné financování volební kampaně jeho strany HPP 11 v roce 2014, kde ve zprávě uvádí náklady na kampaň ve výši 22000 a stála jej cca půl milionu, tak by pánům z KDU měl vadit fakt, že Štyler chodí na jednání ozbrojen a při jednání zbraň pokládá na stůl. Je to jejich volba,“ dodává Petr Sýkora.
Komu se zdá, že termín zahájení v roce 2019 je příliš daleko, tak má pravdu, stejného názoru je celá Iniciativa za dostavbu Pražského okruhu. „V minulosti jsme na sebe upozornili propagací dostavby Pražského okruhu zejména jihovýchodní části 511 mezi občany dotčených oblastí. Znovu a znovu jsme lidem vysvětlovali, jak je to pro nás všechny důležité. Výsledkem bylo několik tisíc podpisů pod naši petici za dostavbu PO, kterou jsme osobně předali panu premiéru Sobotkovi. Bohužel jsme panu Sobotkovi nestáli za to, aby nám na naši výzvu nějak odpověděl. A tak jsme přitvrdili. Postupně jsme zorganizovali dvě demonstrace v nejvíce postižených oblastech. Nejdříve jsme na pouhé tři minuty zastavili dopravu v Uhříněvsi tím, že jsme přecházeli po přechodu sem a tam a pak se nám povedla zorganizovat, společně s SOS Spořilov a s podporou pana Dolínka, pochod Spořilovskou spojkou. Za bílého dne pochodovalo Spořilovem přes 200 občanů. Vše odvysílaly všechny televize, a tak nás konečně začali brát vážně,“ říká zakladatel Iniciativy Sýkora.
Petr Sýkora
- JM-ND
- Oznámil jsem svoji kandidaturu do Senátu ČR
- zastupitel města
O zahájení stavby této „dvanáctikilometrové silnice“ se mluví již více než deset let. Termín zahájení stavby v roce 2019 je stále velmi daleko a ne úplně jistý. O současné vládnoucí garnituře na pražské radnici mluví i nenápadný fakt, jak komunikuje s veřejností. Dříve se říkalo, kdy bude stavba dokončena. Dnes se říká, kdy bude zahájena, což je časový údaj pro mnohé z nás úplně k ničemu. Takže, kdy budeme jezdit po nové, východní části Pražského okruhu, stále nevíme.
Normální občan si klade otázku, proč dostavba okruhu trvá tak dlouho. Vždyť je to už přes 20 let. Je to normální? Proč to jinde v Evropě jde, a u nás ne? „Na to není jednoduchá odpověď. Když pominu politikaření všech stran, které dostavbu okruhu vytahují jako svou prioritu pouze před volbami, tak si myslím, že je to především neexistencí kvalitního stavebního zákona. Není možné, aby stavbu celonárodního významu, jakou Pražský okruh bezesporu je, blokovala úspěšně malá občanská sdružení, která byla založena lidmi bydlícími v blízkosti budoucího okruhu. Trasa okruhu byla do map zakreslena již před více než dvaceti lety. Stavební pozemky v okolí okruhu tak byly daleko levnější. Vždyť kdo by si chtěl postavit dům v blízkosti dálnice. A vidíte, našli se i tací. Koupili levně pozemek, postavili si dům a založili občanské sdružení, které úspěšně blokuje dostavbu části 511 mnoho a mnoho let,“ dodává Petr Sýkora.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
