Jiří Vítek na sociální síti Facebook napsal, že nechce rozbírat složitost těžby a jiné věci. Varuje však před tím, co se píše v memorandu podepsaném za českou stranu ministrem průmyslu za ČSSD Jiřím Havlíčkem.
„Ta nejzásadnější věc je, že Česká republika se fakticky zavazuje bez projednání ve Sněmovně a bez jejího mandátu ke spolupráci se zahraniční firmou ohledně majetku, který dosahuje nemalé hodnoty. Tedy „minulá“ vláda vystavuje ČR možné arbitráži, sankcím, invazi australských klokanů, protože kdo ví, jak dopadnou za pár dní volby, kdo to pak zamázne atd. Nebo snad o tak důležitém memorandu hlasovala Sněmovna? Tohle fakt není kšeft za pár milionů. Je to můj názor, ale takové memorandum se dá vykládat téměř jako mezinárodní smlouva a to má svá pravidla. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny část 15. Jestli je to nějaký pamflet jako smlouva o smlouvě budoucí, tak je to špinavost,“ napsal Vítek.
Na těžbu lithia v Česku se ale dá podívat i z jiné strany. Manager australské European Metals Holding a ředitel její české dcery Geomet Richard Pavlík v rozhovoru pro deník MF Dnes prohlásil, že myšlenka, aby stát sám těžil lithium na Cínovci, je nesmyslná. „Je nesmysl, aby se do těžby pouštěl stát sám, riziko investice je obrovské,“ říká Richard Pavlík.
Kolem těžby lithia v Česku se vyrojilo tolik nesmyslů, že je těžké vyvrátit je všechny. I šéf hnutí ANO Andrej Babiš prý opakuje celou řadu nesmyslů.
„Co se týká hodnoty ložiska, je uváděných tři až pět bilionů korun naprosto nesmyslných. Používá to i Babiš – zisk z těžby má být údajně 87 miliard dolarů. Nevím, jestli on čte nějaké ty aeronety (proruský propagandistický web, pozn. red.) nebo odkud to má, ale je úplně mimo. Ministr Havlíček se zase ve čtvrtek bránil napadení memoranda trochu alibisticky, hodil to na Ministerstvo životního prostředí. Důvod, proč stát do těžby nešel sám, přitom nikdo nevysvětlil,“ pokračuje rozezleně manažer.
A kolik by se tedy na lithiu dalo vydělat doopravdy? Je to prý asi 550 milionů korun, nebo 11,6 miliardy za jednadvacet let těžby. Má to ale háček, Dnes se mluví o lithiu jako o kovu budoucnosti, ale když někdo brzy najde lepší způsob, jak uchovat energii, než v lithiových bateriích, hlad po tomto kovu ve světě, nemusí být tak velký, jak se to dnes může zdát. A pak by se těžba nevyplatila.
A pokud bude ve světě o lithium zájem, kolik na tom může vydělat stát? Pavlík má za to, že v první fázi půjde o stovky miliard korun.
„Podle studie, kterou nám dělala Technická univerzita Ostrava, by z toho stát mohl dostat až 700 miliard za 21 let. Zisky z těžby jsou zlomek proti tomu, co stát získá, když se lithium dostane do výroby baterií. Tam je přidaná hodnota, kde získá DPH a další daně. Těžba je důležitá, aby řetězec výrobců vůbec mohl vzniknout. Stát může mít nohy na stole a jen to korigovat. Musí ale chtít, aby se to rozjelo co nejrychleji,“ upozorňuje manažer.
Obratem také dodává, že Německo je v otázce těžby lithia přístupnější a těžba by tam mohla začít do dvou let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
