Spisovatel Vondruška: Stejně jako za minulého režimu se opět podporují prorežimní umělci. Nikdo na ně nechodí, nikdo je nečte, ale stát je živí štědrými granty

14.01.2017 12:26

Nad tím, co vše nám bylo zakázáno za posledních více než 25 let uplynuvších od pádu komunismu, se na stránkách dnešní Mladé fronty Dnes zamýšlí spisovatel a historik Vlastimil Vondruška.

Spisovatel Vondruška: Stejně jako za minulého režimu se opět podporují prorežimní umělci. Nikdo na ně nechodí, nikdo je nečte, ale stát je živí štědrými granty
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

Poukazuje například na to, že zaměstnavatel už nemůže sám rozhodnout, koho zaměstná, aby nediskriminoval. Nemůže určovat mzdy, „protože o tom rozhoduje marxistické ministerstvo a odbory“. Nemůže už ani rozhodovat, s kterými zeměmi bude obchodovat, protože tu máme protiruské sankce, stejně jako pravdoláskařské moralizující výzvy vůči Číně kvůli Tibetu.

„A připočítejte gejzíry nesmyslných předpisů rodících se v pomatených hlavách bruselských a v závěsu za nimi i našich byrokratů. Zatím jsme podnikání znárodnili jen organizačně, zaměstnavatel ať nese za podnik odpovědnost, ale jak ho vést, o tom už svobodně rozhodovat nesmí,“ podotýká Vondruška.

Upozorňuje například i na to, že jsme zakázali prodávat ve školách sladkosti a sladké limonády. „Je to stejně naivní, jako když se v jistém království ničilo vše ostré, aby se princezna Růženka nepopíchala a neusnula. Děti si to, co jim chutná, koupí jinde. Nebo vznikne černý školní trh,“ myslí si spisovatel.

Stejně jako za minulého režimu se podle něj i nyní opět podporují prorežimní umělci, dnes maskovaní třeba jako alternativní kultura. „Na představení či filmy mnohých z nich sice skoro nikdo nechodí, jejich díla se nečtou, ale stát je živí štědrými granty. Stejně jako režim živil za socialismu skupiny objíždějící festivaly politické písně či vydával autory píšící v duchu románu Na lovu v Bambujce. Dnes stačí tvořit proevropsky a antidiskriminačně. Umění není to, co se líbí prostému a prý nevzdělanému lidu, protože to jsou přece zhusta díla populistická, xenofobní či červenoknihovní, zatímco umění musí být korektní, musí v něm rezonovat závažné problémy naší doby, samozřejmě z ideologicky správného pohledu. Souhrnem tedy to, co poklonkuje režimu a líbí se úzké vrstvě vyvolených,“ píše dále Vondruška.

Klade si v této souvislosti otázku, co se dá dělat. „V podstatě totéž, co vždy v minulosti – ignorovat hloupost a v pravou chvíli zvednout hlas. Nikomu neradím, ale já nemíním tančit s těmi, kterým nevěřím. Vrátil jsem proto vstupenky do divadla na představení, v němž měli vystupovat aktéři demonstrací za korektnost. Snažím se nakupovat jen u firem, které nejsou hlásnými troubami nových pořádků. Říkám, co si myslím, a až budou volby, rozhodně nebudu volit ty, kteří tohle vše zavinili,“ dává návod, jak se v této situaci zachovat, spisovatel Vondruška.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Míšenci bývají hezcí lidé. Češi se bojí mísení kultur. Nová krev by jim prospěla,“ Drtinová zpovídala novinářku Jezairiovou

20:02 „Míšenci bývají hezcí lidé. Češi se bojí mísení kultur. Nová krev by jim prospěla,“ Drtinová zpovídala novinářku Jezairiovou

Novinářka Pavla Jezairiová byla hostem interview Daniely Drtinové na serveru DVTV.cz. Jezairiová se …