Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík po zhlédnutí prvních čtyř dílů tohoto seriálu od režiséra Roberta Sedláčka a scénáristy Pavla Kosatíka dospěl k názoru, že ne vše je v seriálu v pořádku. Byl pozván i Kosatík, jako autor vyřčených skutečností, ale pozvání odmítl. Krystlík nejprve rozebírá díly Českého století, které se věnují T. G. Masarykovi, sudetoněmeckému odsunu a atentátu na Heydricha. Čtvrtý díl se týká únorového převratu.

Velká Gottwaldova chvíle

„Únor roku 1948, velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka. Demokratickým politikům, včetně Beneše, pozdě dochází, že Gottwald se do Moskvy skutečně jezdil učit, `jak jim zakroutit krkem`, jak prohlásil v prosinci 1929 v prvorepublikovém parlamentu. Naivita stárnoucích demokratických politiků, postupující nemoc a deprese prezidenta Beneše proti cynismu, sebevědomí a bohorovnosti Gottwalda a jeho soudruhů v nerovném souboji s osudovým koncem,“ píše se na webu České televize ke čtvrtému dílu s názvem Všechnu moc lidu Stalinovi.

Už v roce 1945 tu nebyla demokracie

„V ukázkách se diskutuje o tom, že strany, jejíž ministři odstoupili, přejdou do opozice, což je naprostý nesmysl, protože systém Národní fronty nic takového neumožňoval. Systém Národní fronty byl založen na tom, že všechny strany budou sledovat stejný cíl, který teda má Národní fronta, a jestliže by nějaká strana s tím nesouhlasila a přešla takzvaně do opozice, tak zákonem bylo nařízeno, že ministr vnitra takovou stranu má neprodleně rozpustit. A opačně: Nově vznikající strana, která chtěla být ministrem vnitra povolena, musela souhlasit s cíli Národní fronty, nemohla mít žádný jiný program nebo program, který nesouhlasil s cíli Národní fronty. Čili tehdy nebyla již demokracie. V roce 1945 až 1948, i když čeští historici vykládají něco jiného, něco o omezené demokracii, demokracie nebyla, protože ve státě, kde nemůže vzniknout opoziční strana nebo opozice vůči vládě, tak ten se nemůže nazývat demokratický,“ tvrdí Krystlík.