Z 337 anketních lístků se zastupitelům vrátilo 217. Pro možnost uložení ostatků ve Ždírci se vyslovilo 113 lidí, proti bylo 91 a 13 lístků bylo neplatných.
Na zastupitele se s žádostí o vyjádření obrátil zástupce německé strany Johann Niebler. "Rozhodli jsme se dát slovo všem obyvatelům obce," uvedl starosta Bohuslav Fiala. Podle jednoho ze zastupitelů je správné ctít výsledky ankety, je však zároveň třeba počítat i s možností, že by se společný hrob na ždíreckém hřbitově mohl stát terčem vandalů. Pro schválení žádosti hlasovalo všech osm přítomných zastupitelů.
Lopatami prý utlučeni nebyli
Podle starosty podpořil možnost uložení ostatků ve Ždírci i polenský děkan Zdeněk Krček. V dopise obecnímu úřadu děkan připomněl, že některé z obětí byli ždíreckými farníky, a mají proto právo na důstojné uložení ostatků. Případné schválení žádosti německé strany označil za projev velkodušnosti a křesťanského milosrdenství.
V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky, údajně Němců zavražděných na konci války revolučními gardami, vyzvednuty z masového hrobu předloni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Některé z obětí údajně pocházejí ze Ždírce. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami členy místních revolučních gard. Nic takového ale antropologové nepotvrdili.
Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy. Čeká se na výsledky testů DNA a jejich porovnání s geny možných potomků. Česká policie ani státní zastupitelství stále nechtějí případ komentovat. Podle mluvčího Krajského státního zastupitelství v Brně Hynka Olmy budou výsledky vyšetřování zveřejněny na internetu.
O mrtvé se postará i Jihlava
Hřbitov ve Ždírci je jen jednou z možností uložení ostatků. Pokud se němečtí pozůstalí rozhodnou pohřbít nalezené ostatky na Ústředním hřbitově v Jihlavě, nebude to zřejmě problém. Radnici sice zatím nikdo oficiálně neoslovil, ale pokud se tak stane, bude se tím město zabývat. Primátor Jaroslav Vymazal (ODS) už dříve naznačil, že by reakce byla pravděpodobně kladná.
Město se podle něj stará o hroby padlých německých i sovětských vojáků, v péči má i židovský hřbitov, takže by nic nebránilo tomu, aby se pietně staralo také o pohřbené ostatky údajných obětí z Dobronína a okolí, kteří navíc byli bývalými občany Československé republiky.
Podle starosty Ivana Sehnala stále existuje možnost uložení ostatků také v Dobroníně. Obec však zatím německá strana ještě oficiálně neoslovila.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
