Zákon má ovšem trhlinu, díky níž se do tendru lze přihlásit, aniž by bylo nutné obnažovat vlastnické vazby. Jako první ji využil spolek Cedop, který se uchází o řadu velkých zakázek na železnici.
„Již z podstaty právní formy spolku vyplývá, že nemá vlastníka, jako je tomu u obchodní korporace, ale pouze členy. Spolek není dokonce povinen vést seznam svých členů. Komerční firmy přitom musí v nadlimitních veřejných zakázkách zveřejnit kompletní informace o svých vlastnících, jinak zakázku nedostanou,“ vysvětlil advokát Karel Vlček z advokátní kanceláře Chytrý, Valtrová & partneři. Stát takto ztrácí možnost zjistit, zda členové spolku nejsou ve střetu zájmů. „Spolek nemusí být dostatečně transparentní organizace pro účast na nadlimitních veřejných zakázkách,“ konstatoval Vlček.
Pro zahraniční firmy, které se ve spolupráci s Cedopem v ČR účastní tendrů na dopravní projekty, ale problematická transparentnost není překážkou. Na otázku, jaké výhody přináší zahraničním firmám spojení se spolkem oproti běžné komerční strategii, odmítla zástupkyně francouzské společnosti Egis Rail odpovědět. Proč Egis pro vstup na český trh raději nezvolil průhlednější strategii, například zřízení pobočky nebo dceřiné firmy, ponechala také bez komentáře.
Spolek Cedop uvedených možností naplno využívá. Z veřejně dostupných informací ve Spolkovém rejstříku není možné zjistit nic ani o bývalých statutárních zástupcích, ani o počtu či identitě členů spolku. Dohledat nelze ani výroční zprávy, účetní závěrka je k dispozici jen jedna, a to z roku 2014. Cedop tehdy vykázal výnosy zhruba 3 miliony korun. Tento obrat je také určující pro posouzení toho, v jakém objemu může spolek vykonávat podnikatelskou činnost.
„Spolek může příležitostně vykonat výdělečnou činnost v rámci a k podpoře činnosti hlavní. To znamená, že se jedná o nepravidelnou činnost, například jednou ročně uspořádat přednášky o ekologických způsobech dopravy,“ uvedl JUDr. Vlček a upřesnil: „Vedle toho může vykonávat soustavně (podnikatelským způsobem) vedlejší hospodářskou činnost, která však opět musí směřovat k podpoře hlavní činnosti spolku.“ Příjmy z komerční činnosti a úsilí vynaložené na její realizaci přitom podle advokáta mají být pouze doplňkové. Jenže Cedop letos usiloval o projektování několika úseků páteřní trati Brno–Přerov celkem za více než 140 milionů korun ze státní kasy. Podle advokáta ale musí jakákoliv činnost spolku bezpodmínečně podporovat účel, pro který byl založen. Tedy, jak uvádějí stanovy Cedop, v tomto případě na propagaci ekologické dopravy, vzdělávání a komunikaci s veřejností.
„Pokud hlavní činnost spolku dosahuje obratu v řádu milionů, je patrné, že vedlejší činnost by neměla dosahovat stomilionové výše. Spolek by tím porušil podmínky výkonu podnikatelské činnosti a jednal by v rozporu se zákonem,“ konstatuje JUDr. Vlček.
Pozoruhodný je i samotný profil bývalého ředitele a současného hlavního představitele spolku Petra Šlegra, který je v souvislosti s činností spolku nejvíce vidět. Šlegr začal svoji kariéru v dopravě, když si ho ministr Řebíček přivedl jako svého náměstka, později působil jako náměstek pro modernizaci na SŽDC. Z obou funkcí byl ale pro nepřesvědčivé výsledky práce odvolán. Za jeho úřadování totiž došlo k výraznému zdržení rozvoje vysokorychlostních tratí. Za působení na MD nevypsal zakázku na studii technicko-technologického řešení a ekonomického hodnocení, která dnes výrazně chybí při posuzování připravovaných tratí. Na SŽDC pak v roce 2012 nekvalitně a bez schválení zadávací dokumentace Ministerstvem dopravy vypsal zakázku na Studii příležitostí rychlých spojení. Ta pak musela být právě pro chyby zrušena.
Jak také nedávno zjistil týdeník Euro, uzavíral Petr Šlegr v době působení na ministerstvu smlouvy se svými známými – například současným ředitelem spolku Cedop Tomášem Zárubou. Samo ministerstvo nyní vyjadřuje nespokojenost s výsledky, které takto pořízené studie v hodnotě několika milionů korun v přípravě vysokorychlostních tratí přinesly, respektive spíše nepřinesly.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
