„Zelení vstupují do úplně nové éry, lidé mohou zapomenout na vše, co o nich ví,“ uvedl podnikatel a zastupitel Vsetína Berg. „Naším cílem je, aby volby v roce 2021 byly o nejdůležitějším tématu současnosti, tedy o klimatické krizi,“ dodal.

Rozhodující práva budou mít oba spolupředsedové. „To je podstata spolupředsednictví,“ řekla novinářům Davis. Zelení se vydali tímto směrem kvůli rovnováze názorů. „Když jste na něco dva, tak toho zvládnete dvojnásobek,“ dodala nová spolupředsedkyně s tím, že za stranu rozhoduje předsednictvo, volbou se jen rozdělila výkonná moc mezi dva lidi.

Spolupředsednictví znají dlouho například němečtí Zelení, podobně jako belgičtí či švédští. V českých stanovách schválil spolupředsednictví loňský sjezd strany.

Podpora Zelených se podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby pohybuje kolem dvou procent. Zastoupení mají Zelení nyní pouze v Senátu, jejich vládní angažmá skončilo před deseti lety.

Do boje o vedení strany se zapojila také aktivistka Anna Grümplová, ta získala od delegátů 95 hlasů. Mezi muži to byli dosavadní předseda Petr Štěpánek, který skončil se 13 hlasy, a litvínovský zastupitel a sociální pracovník Petr Globočník, pro nějž hlasovalo 57 delegátů.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2017 Zelení získali 1,46 procenta hlasů, nedosáhli tak ani na státní příspěvek. Vedení strany pak po rezignaci Matěje Stropnického převzal Štěpánek. Do Sněmovny a následně i do vlády se Zelení dostali pod vedením Martina Bursíka v roce 2006. Provází je pověst strany s vnitřními spory. V Ústí si připomenou 30 let od vzniku Strany zelených v Česku.