Spory o očkování a legislativu, jíž v České republice vakcinace podléhá, se přenesly z půdy Parlamentu i do mediální oblasti, když Rada České televize kritizovala pořad Nedej se plus, který se týkal povinného očkování, a zahájila kvůli tomu s Českou televizí správní řízení. Pořad upozorňoval na utajovaná data z amerického úřadu pro kontrolu nemocí CDC, šlo o manipulaci s fakty týkajícími se toho, že vakcíny mohou způsobovat těžká onemocnění. Vyšlo totiž najevo, že američtí statistici tajili riziko vzniku autismu související s očkováním. Jeden z nich – William W. Thompson – přiznal, že ze statistik vypustili signifikantní informace svědčící o tom, že některé vakcíny zvyšují riziko autismu. V USA se přitom mluví o epidemii autismu, v roce 1980 připadal jeden autista na deset tisíc zdravých, dnes je tento poměr 1 : 50. Bioložka a autorka knihy Doba jedová Anna Strunecká v pořadu kritizovala používání hliníku ve vakcínách a četnost očkování v prvním roce života, když upozornila na riziko encefalitického pláče, jímž děti reagují na vakcíny a který je postihuje kvůli očkování šestkrát během prvního roku života.

Problémy po vakcinaci

Reálnost takového rizika popsala ParlamentnímListům.cz pod podmínkou anonymity matka, jejíž dcera v prvním roce života absolvovala povinná očkování a měla pak vážné zdravotní problémy. „První očkování Hexavakcínou proběhlo s diazepamovou clonou v šesti měsících věku. Na to měla dcera bohužel reakci takovou, že nespala, nejedla, později neutišitelně dlouho křičela. Ale nebyl to obyčejný pláč, tohle byla tak příšerná zkušenost, že jsme si mysleli, že ji ten pláč zabije. Ta křeč byla tak silná, že jsme mysleli, že se udusí,“ popisuje matka kojence. I po další vakcinaci nastaly problémy, holčička v noci nespala a budila se co dvacet minut s křikem. Matka se prostřednictvím ošetřující dětské lékařky chtěla obrátit na Státní úřad pro kontrolu léčiv a nahlásit závažné nežádoucí účinky. „Bývalá doktorka mě informovala, že náš případ na mou žádost nahlásila na SÚKL, úmyslně mi ale do očí lhala. Po čase jsem přes Státní ústav pro kontrolu léčiv situaci ověřovala a hlášení tam nebylo. SÚKL nahlášené nežádoucí účinky pak společně s dokumentací zdravotních zpráv od neurologa vyhodnotil tak, že šlo o závažné nežádoucí účinky,“ uvádí o postupu lékařky matka dcery.

Existuje mnoho podobných případů. Jak informuje například občanské sdružení Rozalio, negativních zkušenosti rodičů se závažnými nežádoucími účinky vakcín přibývá. Máte-li podezření na nežádoucí účinek léčivého přípravku, můžete to nahlásit ZDE. 

Hlavní hygienik: Očkování je unikátním medicínským nástrojem

I přes odpor některých odborníků a negativní zkušenosti rodičů má ale povinné očkování silné zastánce jak mezi státními úředníky, tak mezi politiky. V pořadu Nedej se plus hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta jednoznačně hájil očkování jako unikátní medicínský nástroj a počet komplikací podle něj vyrovnají pozitivní dopady očkování.

Podobně se k věci staví i Ministerstvo zdravotnictví. „Povinné očkování má zcela zásadní význam pro ochranu populace před šířením smrtelně nebezpečných chorob. Povinným očkováním dosahuje Česká republika vysoké proočkovanosti a kolektivní imunity. Tento stav zároveň chrání i ty lidi, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou nebo se u nich po očkování nevytvořila dostatečná imunita. Dojde-li v populaci k poklesu proočkovanosti, pak lze kolektivní imunitu pro dané onemocnění ztratit. Ročně se podaří díky očkování v Česku zabránit až 150 tisícům onemocnění nákazami a až 500 úmrtí na tyto infekce,“ soudí o povinném očkování ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Také Asociace inovativního farmaceutického průmyslu odmítá argumenty odpůrců očkování: „Ano, vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník je totiž všude kolem nás. Na základě výzkumů byla stanovena hranice, která určuje minimální obsah hliníku bezpečný pro lidský organismus. K obsahu hliníku ve vakcínách je také nutné dodat, že skutečně neexistují žádné relevantní vědecké důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by hliník ve vakcínách oslaboval Th1 imunitní odpověď. Obdobně nejsou ve vědecké komunitě důkazy o tom, že by způsoboval astma, alergie či autismus,“ tvrdí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Jeho slova ale zpochybňuje Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, podle níž většinou případy negativních účinků nejsou hlášeny a zaznamenány jsou jen asi ze dvou procent.

Zákon „zamrzl“ u poslanců

Sněmovna v červnu novelu zákona o veřejném zdraví schválila a stanovila v ní pravidla i sankce pro povinné očkování. Novela po projednání ve sněmovně obsahovala snížení pokut za delikty související s povinným očkováním, jakým je např. přijetí neočkovaného dítěte do mateřské školy nebo dětské skupiny. Původní maximální třímilionovou hranici poslanci snížili na maximálně půl milionu korun, rozšířily se ale oblasti, kde budou sankce uplatňovány. Ostatní návrhy, jako zavedení individuálních očkovacích plánů, možnost výběru alternativní vakcíny, převzetí odpovědnosti státu za škody na zdraví způsobené očkováním, potvrzování zdravotní způsobilosti jen rodičem (dosud potvrzuje lékař) nebo možnost očkovat děti bez souhlasu rodičů, nakonec Poslaneckou sněmovnou přijaty nebyly. Při Ministerstvu zdravotnictví ale byla ustavena komise, která bude o očkování dále debatovat.

I v Senátu se o očkování vedly spory, senátoři pak návrh, na němž se usnesla sněmovna, nepodpořili i přes nesouhlas ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). O novele jednali téměř pět hodin a navrhli, aby mateřské školy a další zařízení měly pouze povinnost zjistit stav očkování přijímaného dítěte. Maximální pokuta za přijetí dítěte bez dokladu o stavu očkování by pak měla být třicet tisíc korun. Jejich připomínky sněmovna na svém červencovém jednání neprojednala. Poslanci novelu s připomínkami senátorů projednají nejdříve na schůzi po 14. září.