Jméno Andreje Babiše coby mocné zaklínadlo zaznělo během besedy čtveřice novinářů na půdě Michnova paláce mnohokrát a to kvůli obavám z možného ohrožení demokracie a polistopadového ústavního pořádku. Podle přítomných panelistů by totiž Babiš v případě, že by se mu podařilo vládnout, mohl směřovat k ustavení jakéhosi hybridního autoritářského režimu, který panuje například v Polsku či Maďarsku. 

Srovnání s těmito zeměmi okomentovala hned úvodem analytička týdeníku Echo Lenka Zlámalová. Podle ní totiž úplně nesedí.„Těch souvislostí s těmito zeměmi je hrozně málo," uvedla Zlámalová. Kampaň byla nestandardní. Velkou roli sehrály agentury pro zjišťování veřejného mínění. Průzkumy ale zkreslovaly situaci. Nesledovaly totiž volební preference,“ pustila se novinářka do kreditu českých sociologických agentur. Podle ní totiž sice agentury vydávaly všelijaké předběžné průzkumy a odhady, například tedy průzkumy volebního potenciálu. V nich se podle Zlámalové dají získaná data všelijak zkreslovat. „Od září nevyšly žádné pořádné preference. Soukromé agentury byly jakoby vypnuté,“ upozornila Zlámalová na médii tak trochu opomíjenou situaci.  

A kdo na tom měl podle novinářky evidentní zájem, aby nové preference nevycházely? „Jsem přesvědčená o tom, že velký favorit voleb měl zájem na tom, aby volební preference zůstaly zakonzervované ve stavu, který zhruba odpovídal květnu,“ uvedla Zlámalová s jasným odkazem na hnutí ANO. „Bylo zřejmé, že preference ANO začaly padat,“ uvedla. To, proč agentury pro výzkum veřejného mínění nekonaly a nevydávaly preference, je podle ní námět na investigativní práci nezávislých novinářů. „ANO mělo zájem na tom, aby preference zůstaly zakonzervované,“ vysvětlila. „Panovala atmosféra, že vítěz voleb je jistý. Úlohu sehrála i média,“ doplnila Zlámalová s tím, že volba lidí mohla být právě touto atmosférou jasného vítěze ovlivněna.