Z prohlášení Zelenského je evidentní, že se Ukrajina nevzdá. Bude se dál Ukrajině pomáhat a podporovat ji? „Stoprocentně ano. Myslím si, že naše vláda už v minulých týdnech ukázala, jak moc nám na Ukrajině, Ukrajincích záleží,“ řekla promptně ministryně Černochová.
Připomněla, že v podobné situaci jako Ukrajina jsme byli v roce 1968, zmínila i rok 1938. „Ten také byl o nás bez nás, tehdy také ostatní země nechaly napospas Protektorát Čechy a Morava nacistickému Německu,“ použila příměry.
Měla by nyní pomáhat nejen Česká republika, ale i ostatní země Evropské unie. „Je vidět, že čím dál jste od ukrajinských hranic, tím méně zájem na té pomoci země mají,“ povzdechla si, že největšími lídry pomoci jsou Polsko, Česko a Slovensko.
„Země mnohdy zesměšňovaného východního bloku se semkly a nabízejí pomoc bezkonkurenčně. Je to tak dobře a musíme v tom pokračovat, protože nás spojuje stejná historická zkušenost,“ zopakovala šéfka resortu obrany.
Mgr. Jana Černochová
Věnovala se také polské žádosti o vytvoření mírové mise pro Ukrajinu. „Detaily této žádosti zatím neznám, ale v době, kdy zuří válka na Ukrajině, je mírová mise protimluv,“ uvedla.
„Pokud začnou létat rakety až na hranice Severoatlantické aliance nebo Polska, ochrana a humanitární pomoc členským zemím NATO je přece namístě,“ poznamenala moderátorka Barbora Kroužková.
„Pak to bude bojová mise, nikoliv mírová,“ namítla nesouhlasně Černochová, že NATO je obranný blok, nikoliv útočný. „Pokud by se členské státy NATO cítily ohroženy, tak se v tu chvíli aktivuje článek 5 a vstupujeme do politiky obranné.
V tuto chvíli si myslím, že bychom měli apelovat jak na Radu bezpečnosti, tak na Valné shromáždění OSN,“ dodala ministryně obrany.
Česká republika nesmí být aktérem válečného konfliktu, upozornila. „Až ve chvíli, kdy budeme mít jasný návrh ze strany Polska ohledně mírové mise, pak postoj České republiky bude v tom smyslu, že Ukrajině chceme pomáhat, na druhou stranu nechceme dostat Českou republiku do válečného stavu jako přímého aktéra.
V minulosti se v takovém případě používaly termíny jako ‚koalice ochotných‘,“ podotkla s tím, že v takové koalici musí figurovat nějaká velmoc, která to zaštítí a bude prosazovat návrhy v rámci Valného shromáždění.
„Protože i ta mírová mise Severoatlantické aliance by musela mít mandát Rady bezpečnosti, bez toho se prostě nepohneme, pokud se chceme posunout dál, musíme se rozhlížet po Valném shromáždění,“ zopakovala, co musí na samotném začátku mírové mise stát.
Byla by pro to, aby se čeští vojáci účastnili případné mírové mise. „Ve chvíli, kdy by to mělo jasný mandát Valného shromáždění, by se mohla účastnit. Pak by to mohla být mírová mise nebo mise, která by řešila nastalé příměří. Mohla by být jednou z dohlížejících zemí,“ míní ministryně obrany.
„Myslím si, že Česká republika i v minulosti ukázala, že má natolik schopné vojáky, kteří jsou schopni dohlížet nad příměřím,“ věří.
„Pak budete volit mezi umíráním civilistů a pomáháním Ukrajině jít z toho zamrzlého konfliktu a mezi hrozbou, že Putin zaútočí i na nás,“ konstatovala na to moderátorka, že taková pomoc Ukrajině může ohrozit Česko. „Protože ať se ta mise bude jmenovat jakkoli, jeho to zajímat nebude,“ zdůraznila Kroužková.
A dotázala se: „Budete ochotná si pak stoupnout před národ a říct ‚jdeme do toho, obhajujeme demokratické hodnoty a může se stát, že se staneme Putinovým cílem‘?“
„Víte, my už jsme se Putinovým cílem stali,“ pokrčila rameny a vytáhla kauzu Vrbětice. „Bavím se o tom, že použije zbraně, že bude střílet,“ rozčílilo moderátorku takové přirovnání. Černochová ale dále hovořila o Vrběticích. „V ruském hledáčku jsme dlouho. Oni situaci v Česku eskalovali tak, že se dnes nemůže nikdo divit ani tomu, že premiér Fiala se rozhodne jet osobně na Ukrajinu a ukázat podporu,“ uvedla.
Opět Kroužková zopakovala svou otázku, co bude dělat, až rozhodování a zodpovědnost vůči českým občanům bude na ní. „Ministr obrany by měl přijímat i taková zásadní rozhodnutí. Jsem připravena je přijímat,“ uvedla s tím, že nyní nechce říkat, zda do mírové mise Česko půjde, či ne, dokud nezná podmínky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
