Pokles cen pohonných hmot z posledních dní se v Česku zastavil. Průměrná cena benzinu v pondělí poprvé po deseti dnech stoupla, a to o čtyři haléře na 44,02 koruny za litr. Po předchozích sedmi dnech poklesů zdražila v úvodu týdne i nafta. Její průměrná cena stoupla proti neděli o devět haléřů na 46,08 Kč. Například letos 10. března litr benzinu Natural 95 stál v průměru 47,26 Kč a litr dieselu 13. března podle společnosti CCS stál 49,57 Kč. Ceny ropy zahájily týden výrazným růstem. Ropa Brent nyní stojí kolem 116 dolarů za barel, před týdnem se pohybovala pod 100 dolary. V maximech přesahovala cena barelu ropy Brent během ruské invaze na Ukrajinu i hranici 130 dolarů za barel.
Do kontroly marží se zapojilo téměř 600 provozovatelů a 2400 veřejných čerpacích stanic. MF tak aktuálně disponuje kompletními cenovými informacemi od více než 90 procent trhu za období od 15. února do 20. března 2022. Provozovatelé čerpacích stanic, kteří dosud údaje nezaslali, budou znovu individuálně vyzváni ke splnění této povinnosti. „Zásadní je, že od hlavních provozovatelů čerpacích stanic data máme,“ uvedl Binder.
„Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů. U vývoje cen pohonných hmot jsme viděli paniku na burzách, která se promítla na totemy čerpacích stanic a rozšířila se mezi spotřebitele, kteří se začali masivně předzásobovat,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
V takové situaci podle něj ničemu nepomohou „laciná a instantní populistická opatření typu snižování daní nebo stanovování cenových stropů. V Maďarsku vidíme, jak cenovou regulaci záhy doprovází další restrikce a policejní dozor na pumpách,“ dodal ministr.
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
Provedená analýza podle MF prokázala dílčí cenové odchylky oběma směry, kdy v jednotlivých případech byly vidět i prodeje se zápornou marží. Vyšší kolísání prodejních cen lze s ohledem na mechanismus cenotvorby podle ministerstva proto považovat do jisté míry za pochopitelnou, protože většina čerpacích stanic po obdržení dodávky pohonných hmot zná cenu někdy až za 30 dnů a musí v současném nestabilním prostředí na cenové výkyvy operativně denně reagovat.
MF aktuálně nepředpokládá, že by se průměrné marže v měsíci březnu nakonec výrazněji odchýlily od února, nicméně v monitoringu cen bude nadále pokračovat a vyhodnotí data za celý březen. Prozatím podobně jako většina zemí EU nepřistoupí ministerstvo k cenové regulaci formou zafixování maximální výše marží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
