Pane starosto, jaký máte pocit z prvních měsíců ve funkci? Neobáváte se, že jste si lidově řečeno ukousl moc velké sousto?
První měsíce nebyly jednoduché, a to přesto, že jsem pracoval šest let jako vedoucí investic a trochu jsem věděl, do čeho jdu. Ve vedoucí pozici jsem zjistil, jak funguje úřad, protože to člověk nikde nepřečte, ani mu to nikdo neřekne, to si musí vyzkoušet sám. Zkušenosti jsem sbíral čtyři roky i jako radní města. Už před volbou starosty jsem věděl, že starostování je velké sousto, ale to je pro každého, kdo nastupuje do takové významné veřejné funkce. Můj předchůdce mi dal jednu radu a té se snažím držet. Poprvé ji, myslím, použil pan Hlinka, trenér hokejistů v Naganu.
Co pro vás jako starostu bylo v prvních měsících nejtěžší?
Nejtěžší bylo sestavit rozpočet na rok 2015, kde se muselo dohodnout hodně lidí. Někteří zastupitelé byli poprvé při tvorbě rozpočtových tabulek, proto si myslím, že se toho zhostili, jak nejlépe uměli. Rozpočet města se vyvíjí po celý rok, přicházejí podněty od občanů, podnikatelů, ředitelů škol apod. Někdy je to velmi těžké najít společné řešení, jak to finančně pokrýt, zatím se nám to vždy povedlo.
Jaká důležitá rozhodnutí jsou nyní před vámi?
Nejdůležitější rozhodnutí nás čeká u strategického plánování města, jež nám ukáže, jak postupovat v dalších fázích rozvoje. Chceme, aby se zapojili všichni, kteří svým nápadem dokážou posunout město dopředu. Některé věci se budou muset vypustit, jiné rozšířit nebo hledat nové příležitosti, jak využívat velký potenciál města. Budeme se ptát, co by chtěli ve městě vybudovat, opravit, jak se starat a pečovat nejen o vzhled města, ale jak se například budeme věnovat dětem, sportovcům, lidem se sníženou pohybovou schopností, důchodcům apod.
Jak jste se svěřil pro naše stránky, chtěl byste v Jablunkovanech najít hrdost na město a hledat to, co je spojuje. Co by to podle vás mohlo být? Eventuálně jak to budete chtít zjistit?
Najít hrdost v lidech není jednoduché, ale není nemožné. Příklad z praxe je, že v parku městského lesa vybudujeme venkovní posilovnu, nebude to stát všechny peníze a už teď se nám hlásí mladí lidé, že dají ruku k dílu, někteří vykopou jámy na základy, jiní tyto cvičicí prvky zabetonují a další se nabídli, že se budou o ně starat. Vzniknou nové kroužky, kam budou chodit nejmenší dětí až po juniory. Další příklad je, že se vytvoří i dědictví, jako jsou kamenné sochy na různých sochařských plenérech. Z nerostu se vytvoří krásný svatební oltář, kde se budou oddávat mladí lidé a budou se na toto místo vracet fyzicky nebo ve vzpomínkách, bude to pro ně důstojné místo, na které budou hrdí a nedají na ně dopustit. Takto bych mohl mluvit dlouho, ale to je na jinou diskusi. Zjišťuji to tak, že chodím do různých spolků, mezi sportovce, umělce, zemědělce apod. Je třeba tyto lidi vyslechnout, nemusí se jim nic slibovat, je ale nutné udělat pro finální efekt maximum. Lidé nejsou hloupí, poznají, kdy se jim neříká úplná pravda.
Psali jsme:
Co konkrétně z pozice starosty plánujete udělat či změnit, tak aby občané mohli být na město hrdí a neměli potřebu odcházet jinam?
Těch věcí je spousta, občan může být hrdý, když budou opraveny městské budovy, chodníky, komunikace, bude čisté náměstí. Někdo jiný, že se jim dá zaměstnání, školení, hřiště apod. Lidé však musí mít pocit, že jsou součástí týmu, který tvoří současnou podobu města, v němž žijí. V předchozí odpovědi jsem uváděl příklady spolupráce s městem. Hrdost je i nehmotné dědictví, jako jsou divadelní hry, závody, fotbalové zápasy, hudební akce, mše sv., jarmarky apod. To vše máme přenášet na další generace.
Povolební vyjednávání neprobíhala úplně hladce a neshody jste měli zejména s vítěznou ČSSD. Projevuje se to nějak negativně i nyní v rámci spolupráce uvnitř zastupitelstva?
Povolební situace se již uklidnila a většina z opozice zjistila, že pro dobro Jablunkova není pouze negativní kritika, a zatím se snaží řešit věci konstruktivně, přichází s variantami, se kterými pracujeme, pro vytvoření konečného řešení.
Další rozhovory z kraje:
Uplynulý měsíc se konal volební sjezd KDU-ČSL, kde funkci předsedy strany obhájil Pavel Bělobrádek, jenž stejně jako ostatní předsedové koaličních stran neměl protikandidáta. Má i vaši podporu? Jak byste ho jako předsedu hodnotil?
Pro mě je předseda Pavel Bělobrádek ta nejlepší varianta. Přeji mu, ať se mu v čele strany daří, pracuje pořád na nejvyšší úrovni a s vysokým nasazením tak jako doposud. Moji podporu má, neboť si mě získal i tím, že navštívil naše město a diskutoval s občany na radnici. Toho si u něj velmi cením, že si našel čas. Předsedu dělá moc dobře, nebojí se zavádět změny a u toho si stojí za svým názorem.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Na sjezdu se lidovci mimo jiné dohodli, že budou hledat vhodného kandidáta na prezidenta. Máte představu, kdo by jím mohl být?
Pro mě je to dobrá zpráva, že se lidovci nebojí hledat vhodného kandidáta na prezidenta. Myslím si, že čím víc bude kandidátů, tak to bude pro konečné rozhodnutí lepší. Může se stát, že do druhého kola postoupí někdo, kdo neměl na začátku podle preferencí moc velké šance. Podle mé představy by to měl být člověk s vysokým morálním kreditem, aby nedělal národu ostudu, a měl by to být člověk, který umí naslouchat.
Pavel Bělobrádek na sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně sdělil delegátům, že lidovci se musejí zbavit nálepky klerikální strany. Co podle vás musí strana učinit, aby oslovila i nové voliče? A domníváte se, že se jí to podaří? Přece jen nejde o první vizi tohoto typu.
Mám stejný názor, aby to nebyla strana pouze pro věřící. Také si nemyslím, že nás volí pouze a všichni věřící. Hodně věřících volí jiné strany a poté se diví, že se schvalují věci jinak, než si mysleli. Voliči většinou nečtou program stran, ale dají na reklamy v televizi, na internetu apod. My máme program, za nímž si stojíme, který se opírá o základní morální pilíře, které jsou i pro nevěřící zárukou dobrého úmyslu. Ne vždy se tento program dařilo naplňovat a řada lidí k naší straně postupně ztrácela důvěru. Je třeba pracovat strategicky na obnovení této důvěry. Při naplňování vize je třeba se poučit z předchozích chyb, možná se za některé umět i omluvit. Domnívám se, že se to zatím daří. Jak to dopadne, to není schopen říci nikdo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
