Pane starosto, jaký máte pocit z prvních měsíců ve funkci? Neobáváte se, že jste si lidově řečeno ukousl moc velké sousto?

První měsíce nebyly jednoduché, a to přesto, že jsem pracoval šest let jako vedoucí investic a trochu jsem věděl, do čeho jdu. Ve vedoucí pozici jsem zjistil, jak funguje úřad, protože to člověk nikde nepřečte, ani mu to nikdo neřekne, to si musí vyzkoušet sám. Zkušenosti jsem sbíral čtyři roky i jako radní města. Už před volbou starosty jsem věděl, že starostování je velké sousto, ale to je pro každého, kdo nastupuje do takové významné veřejné funkce. Můj předchůdce mi dal jednu radu a té se snažím držet. Poprvé ji, myslím, použil pan Hlinka, trenér hokejistů v Naganu.

Co pro vás jako starostu bylo v prvních měsících nejtěžší?

Nejtěžší bylo sestavit rozpočet na rok 2015, kde se muselo dohodnout hodně lidí. Někteří zastupitelé byli poprvé při tvorbě rozpočtových tabulek, proto si myslím, že se toho zhostili, jak nejlépe uměli. Rozpočet města se vyvíjí po celý rok, přicházejí  podněty od občanů, podnikatelů, ředitelů škol apod. Někdy je to velmi těžké najít společné řešení, jak to finančně pokrýt, zatím se nám to vždy povedlo.

Jaká důležitá rozhodnutí jsou nyní před vámi?