V čele radnice jste po osmi letech nahradil Arnošta Vajzra (ODS). Čemu přičítáte svůj úspěch a jaký je to pocit být starostou?

Já a moji kolegové z SNK Žijeme pro Hradiště jsme jen neslibovali, ale začali jsme se o naše město starat. Současně jsme jasně řekli, že pokud uspějeme ve volbách, vezmeme na sebe zodpovědnost. To lidé ocenili a dali nám šanci. A pocit být starostou? Zcela na rovinu – nečekali jsme, že tak výrazně uspějeme, já jsem měl maximálně ambice radního, neb jsem se chtěl naučit, jak věci na úřadě běží, a pomáhat městu získávat dotace. Vezměte si, že usednete do křesla starosty, o běhu úřadu a především o zákonech víte pramálo a každý den dostanete k podpisu desítky dokumentů, přičemž ručíte za každý svůj podpis celým svým majetkem i trestní zodpovědností. K tomu zdědíte 52 milionů dluh po předchůdci. Nic příjemného, ale pořádná výzva. A protože mám svůj rodný kraj hluboko v srdci, věřím, že ty nervy za to stojí.

Povolební vyjednávání nebyla snadná, nakonec jste se ale dohodli na spolupráci s ČSSD a ODS. Jaký máte z koaličních vyjednávání pocit? Je něco, co Vás překvapilo?

Jsme malé město a vůbec jsem nechápal, proč někteří dělají tolik nečistých faulů v posledním týdnu před volbami i v týdnu po nich. Je také potřeba říci, že kdyby místní kolegové z ČSSD netrvali na uznání výsledků voleb a vyjednávání s námi jako s vítězem, nejspíše bychom dopadli jako v Semilech. Emoce už ale opadly a věřím, že nyní upřednostní každý zastupitel zájmy města před ambicemi či antipatiemi.

I uvnitř koalice může ale v průběhu vládnutí dojít k neshodám. Kde podle Vás budou největší třecí plochy?