Starosta Otrokovic: Postup vlády v řešení imigrační krize je vyvážený a konstruktivní

Jak jste se svěřil pro ParlamentníListy.cz, jednou z priorit nové koalice je snaha po celé volební období vytvářet přebytkové či vyrovnané rozpočty, a tak snižovat dluh města. Zároveň ale uznáváte, že to ve světle současných problémů bude úkol velmi složitý. Do jaké míry se vám daří vašemu cíli dostát?

Rok 2015 byl z pohledu financí nesmírně složitý. Již v prvních měsících jsme řešili dofinancování projektu z roku 2014, kdy jsme realizovali nový vjezd do průmyslového areálu Toma křížením se železniční tratí. Šlo o doplatek ve výši více než 80 milionů korun. Abychom zabezpečili plynulý tok financí (cashflow), bylo potřebné požádat o půjčku ve výši 20 mil. korun. Zadlužení města se tedy na konci března navýšilo na více než 128 mil. korun. Přijetím úsporných opatření a promyšleným a odpovědným hospodařením se nám podařilo v průběhu roku zadlužení města nejen vrátit na hodnoty konce roku 2014, ale i podstatně snížit na méně než 80 mil. korun. Z tohoto pohledu byl tedy rok 2015 velmi úspěšný, a my jsme tak splnili to, co jsme si předsevzali.

V oblasti investic jsou vašimi prioritami oprava a revitalizace současných nemovitostí, které jsou v majetku města. Jaké investice a v jaké výši plánujete v letošním roce vložit do oprav městských budov a domů?

Schválený rozpočet pro rok 2016 je vyrovnaný. Ve shodě s avizovanými prioritami akcentujeme opravy a revitalizaci nemovitostí, které vlastníme, a to ve výši 32 mil. korun, což je o sedm milionů korun více než v roce předcházejícím. Nejvýznamnější investiční akcí je revitalizace městské sportovní haly, která je již značně amortizována a neodpovídá dnešním standardům jak v oblasti technické, tak i uživatelské. Tento projekt je finančně náročný, proto jsme si jej rozdělili na dvě etapy, přičemž etapa první bude realizována v objemu 50 mil. korun a druhá ve výši 40 mil. korun. Pro obě etapy budeme usilovat o získání dotací.

Nacházejí se ve městě nějaké nemovitosti, které jsou v dezolátním stavu, případně byste pro ně měli lepší využití, ale jejich vlastník je neznámý, případně se o ně nestará, a město má tak svázané ruce?

Ano, bohužel i v našem městě máme problém s jednou stavbou, která již dlouhodobě chátrá, a přestože majitele známe, nedaří se nám jej přinutit, aby v dostatečné míře stavbu zabezpečil. Abychom předešli možným úrazům, zabezpečujeme ji na vlastní náklady. Stavba je dlouhodobě nabídnuta k prodeji, prozatím neúspěšně.

Na co nového se občané Otrokovic mohou těšit v letošním roce?

Jak už jsem zmínil, nejvýznamnější investiční akcí je revitalizace městské sportovní haly, která vytvoří nové a moderní zázemí pro sportovce i diváky, zvýší možnosti využití pro další sportovní odvětví, a tím se rozšíří polyfunkční zaměření haly, přibudou další parkovací místa. Vzhledem k tomu, že je v současné době plně využívána hlavně mladými sportovci, vnímáme tuto revitalizaci jako investici do budoucnosti. V současné době finalizujeme detaily projektu a jsme ve fázi žádosti o územní rozhodnutí. Se zahájením stavby začneme koncem léta a začátkem podzimu letošního roku. Kromě této akce, která je pozorně sledována sportovci a sportující mládeží, chystáme ve větší míře opravy chodníků a zpracováváme projekty k zateplení veřejných budov.

Od Nového roku se ze zákona změnilo některé značení silnic a dálnic. Na Zlínsku se tato změna dotkla rychlostní silnice R55, která je nově dálnicí D55. Od 1. ledna však Ministerstvo dopravy ČR také osvobodilo některé úseky dálnic od placení dálniční známky. Do Otrokovic či Kroměříže bohužel podobně pozitivní zpráva nedorazila. Radnice tak zvažovala další kroky, které by město mohlo učinit, a podpořit tak zrušení platby za použití obchvatu. Můžete být konkrétnější? A jste optimista?

Změna značení z R55 na D55 je záležitost ryze úřední. Více nás samozřejmě zajímá aktuální stav této komunikace a ten není bohužel dobrý. Komunikujeme s Ředitelstvím silnic a dálnic, došlo k opravě nejvíce poškozených úseků a máme přislíbeno, že k celkové nápravě dojde do konce roku. Otrokovice opakovaně a dlouhodobě usilují o dočasné zrušení zpoplatnění severovýchodní části obchvatu města do dokončení jeho jihovýchodní části. Bohužel nám opakovaně nebylo vyhověno, i přestože díky zpoplatnění není dostatečně využívána tato část obchvatu. Vzhledem k tomu, že značná část obyvatel dojíždí osobními automobily do zaměstnání do nedalekého Zlína a opačně do Otrokovic, podle jejich sdělení se jim nevyplatí pro tento dvoukilometrový úsek zakoupit si dálniční známku. Doprava nám tak zahušťuje střed města a neskutečně zahlcuje tzv. kvítkovickou křižovatku, kde denně projede 20 tisíc až 30 tisíc automobilů. Snahu vysvětlit tuto pro nás a naše občany nepříjemnou situaci zcela určitě nevzdáme. Další žádost o nové posouzení jsme opět na ministerstvo dopravy odeslali. Jsem optimista, jinak bych tuto práci nemohl vykonávat s přesvědčením, že zdravý rozum by měl zvítězit.

A v jaké fázi je vlastně stavba jihovýchodní části ochvatu, který měl být hotov již loni?

Na tuto stavbu již bylo vydáno územní rozhodnutí, výkupy pozemků se blíží k dokončení. Největší administrativní překážkou je pak potvrzení dřívějšího rozhodnutí ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Posuzování vlivů na životní prostředí.

V reakci na tragické události v Paříži 13. listopadu jste řekl, že nechcete, aby tragédii Otrokovičtí vnímali tak, že je to daleko. Není, je k nám blízko, řekl jste doslova. Máte obavu s teroristického útoku v Česku, nebo z čeho konkrétně máte strach? Přece jen muslimové jsou zde ve značné menšině a ani pro uprchlíky nejsme, zatím, cílovou zemí.

V reakci na tragické události 13. listopadu v Paříži jsem chtěl zdůraznit, že to, co se událo, se nás všech bytostně dotýká. Je to útok na právo nás, Evropanů, zvolit si cestu demokracie, zachování lidských práv a svobod, zachování a rozvíjení evropské kultury a tradic. A to se týká nás všech. Mám obavu z teroristických útoků kdekoliv v Evropě a nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že pokud Evropská unie účinně, rázně a rozhodně nezasáhne proti sílícím rizikům teroru na svém území, pak tyto problémy mohou nastat i u nás, byť aktuálně tato hrozba je minimální.

O čem podle vás vypovídají násilnosti, k nimž došlo na přelomu roku v Kolíně nad Rýnem a jinde?

Silvestrovské násilí v Kolíně nad Rýnem vypovídá přinejmenším o tom, jaký je propastný rozdíl ve vnímání žen vyskytující se ve veřejném prostoru a jejich postavení ve společnosti v Evropě a v zemích odkud uprchlíci přicházejí. Mám obavy, že k takovým událostem, snad možná v menším měřítku, bude docházet i v budoucnu a dlouhodobě tu bude segment migrantů, kteří nebudou stát o asimilaci v novém kulturně-historickém prostředí.

Otázka na závěr. Jak hodnotíte postup české vlády v řešení otázek imigrační krize?

Postup české vlády v řešení otázek imigrační krize je vyvážený a konstruktivní. Klíčovou otázkou je v této chvíli účinná ochrana vnější hranice. Je však bezpodmínečně nutné, aby členové EU postupovali ve shodě, jednotně. Vznik evropské zpravodajské služby, větší důraz na formování společných evropských bojových jednotek, které zabezpečí obnovení úplné kontroly na vnějších hranicích a zajistí systematické a koordinované bezpečnostní kontroly se řádnou identifikací běženců, to jsou nutné kroky, které je potřebné neodkladně realizovat. V oblasti legislativy pak bude nutné, aby Evropská komise mohla tyto jednotky nasadit i bez souhlasu konkrétní země. Mimořádná situace by měla být řešena mimořádnými opatřeními.