Blesková povodeň v polovině června napáchala v Pacově milionové škody. Jak to vypadá s jejich odstraněním a z čeho budete chtít pokrýt náklady?
Škody po červnové povodni jsou odklizeny a poškozený majetek města je opraven. Náklady šly z rozpočtu města Pacova a z pojistné smlouvy, kterou máme sjednanou. Bleskové povodně nás trápí téměř každý rok. Vzhledem k přetrvávajícím problémům každoročně investujeme do realizace protipovodňových opatření a komunikujeme s dalšími partnery o zmírnění potenciálních škod (například zemědělské subjekty, Krajská správa a údržba silnic Kraje Vysočina).
Pomalu, ale jistě se blíží konec roku, a vás tak čeká schvalování rozpočtu. Máte představu, jaký bude?
Přípravy rozpočtu na rok 2016 jsou v plném proudu. Na přípravě se podílejí nejen vedení města Pacova či finanční odbor, ale také komunikujeme s desítkami pacovských spolků či se zřízenými organizacemi. Rozpočet bude samozřejmě vyrovnaný.
Po provozní stránce bude rozpočet obdobný jako v minulých letech. Každoročně dochází k valorizaci některých položek či k revizi v případě realizace určitých opatření. Mám na mysli například realizaci energetických opatření z minulých let, která nám generují nemalé provozní úspory. Po stránce investiční bude rozpočet roku 2016 navazovat na již započaté akce minulých let či na připravované investiční akce města, především v oblasti školství.
V jaké finanční kondici se vlastně radnice nachází?
V dobré. V minulých letech jsme měli finanční závazky na realizaci velkých investičních akcí, které byly navíc dotovány Evropskou unií (například: modernizace čistírny odpadních vod, revitalizace zámeckého areálu). Aktuálně jsme již téměř bez závazků.
Kromě již zmíněného schvalování rozpočtu jaká další důležitá rozhodnutí vás čekají do konce roku?
Připravujeme například nové projekty do aktuálního programového období. Hodně se soustředíme na školství, energetiku a životní prostředí.
Psali jsme:
O parcely pro stavbu rodinných domů ve městě je velký zájem a jednou z letošních investičních priorit města bylo jejich rozšíření. Kolik nových domů by mohlo vzniknout? A čím si tento nebývalý zájem vysvětlujete?
Rozšíření parcel pro rodinné domy jsme museli přesunout na příští rok, a to především z důvodu snížení daňových příjmů pod plánovaný stav. Navíc se nám hodilo, že se objevily soukromé developerské projekty, tudíž poptávka po parcelách byla pokryta ze soukromých zdrojů. Díky těmto projektům by v dalších letech mělo vzniknout cca deset nových domů. Zájem o parcely je v našem městě trvalý. Vysvětluji si to kvalitou lokality, dostatečnou kvalitou a kvantitou veřejné infrastruktury, jako jsou školství, zdravotnictví, sociální služby, kulturní a sportovní infrastruktura. Pacov má navíc podprůměrnou nezaměstnanost, nízkou kriminalitu a kvalitní životní prostředí apod.
Plánujete také s nárůstem obyvatel investovat do rozšiřování základních služeb pro občany, jako jsou například zdravotnictví, školství, infrastruktura apod.?
Z pohledu nárůstu počtu obyvatel tomu tak bohužel není. Jsme venkovským regionem, kde se budují nové domy, ale paradoxně počet obyvatel regionu pomalu klesá. Jsme regionem na tzv. vnitřní periférii, který trpí odlivem obyvatelstva do větších měst, jako je Praha.
Každopádně do veřejné infrastruktury investujeme kontinuálně, stále je co zlepšovat.
Víte již, jak využijete objekt bývalého pivovaru, který jste loni koupili?
Prozatím ne, o využití zatím diskutujeme a prověřujeme nápady. Koupě objektu bývalého pivovaru měla pro nás spíše strategický význam, jde o velký areál uprostřed města, nad kterým chceme mít kontrolu.
Jak jste se vyjádřil v minulosti pro naše stránky, projekt EU je pro nás jedinou možnou budoucností. Poté, co bylo ale Česko přehlasováno většinou států EU ohledně kvót na přijímání uprchlíků, iniciovalo hnutí SPD, které vede poslanec Tomio Okamura, petici za referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie a hlasy po vystoupení sílí i ze strany veřejnosti. Co vy na to? A jak rozhodnutí EU vnímáte? Nezměnilo nejen rozhodnutí, ale i vývoj v Evropské unii váš pohled na naše setrvávání?
Na svém názoru trvám. Vzhledem k naší geografické poloze, politickému systému a ekonomické orientaci je naše účast v projektu EU podle mého názoru vhodná. EU aktuálně prochází určitým krizovým obdobím, které není způsobené pouze tzv. uprchlickou krizí, ale také problémy Řecka či nejednotným přístupem k řadě otázek, jako jsou například zemědělství či energetika. Myslím, že je nutná revize určitých rozhodovacích procesů, které jsou často velmi zdlouhavé a nejednoznačné. V otázce uprchlické krize je pochopitelný tlak Německa na další členské státy. Na druhou stranu z pohledu našeho státu tak přijetí tisíců přistěhovalců z kulturně výrazně odlišného prostředí, navíc v situaci, kdy řada z nich je v režimu tzv. ekonomických uprchlíků, je úplně jiná situace než například společný postup v otázce ekologie či energetiky. Myslím si, že je důležité nesklouzávat k extremismu a populismu, na druhou stranu je důležité chránit kulturní a náboženské hodnoty Evropy.
Ustojí podle vás EU jednu z nejtěžších krizí, kdy se musí vyrovnat s největším přílivem uprchlíků od druhé světové války?
Doufám, že EU tuto krizi ustojí, avšak náklady různého druhu nebudou malé. Jak již bylo řečeno, bez revize vnitřního fungování bude překlenutí krize komplikované či spíše nemožné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
