Starosta Varnsdorfu: Největší nesmysl je doplatek na bydlení

V komunálních volbách jste jako lídr hnutí ANO s velkým náskokem oproti ostatním kandidujícím uskupením vyhrál volby a usedl jste do křesla starosty. Co podle vás mělo na výsledek největší vliv? Přece jen rozdíl mezi vámi a druhou ČSSD je více než dvojnásobný.

Město vedla dlouhodobě jedna stejná skupina lidí. Myslím, že občané jasně vyjádřili nespokojenost s tímto stavem. Volební výsledky ukázaly, že Varnsdorfané dali zelenou změnám.

Se druhou ČSSD a Volbou pro město jste se také dohodli na spolupráci. Jak byste hodnotil první měsíce spolupráce?

Spolupráci s koaličními partnery hodnotím kladně. My však spolupracujeme i s většinou nekoaličních partnerů. V mnoha věcech se shodneme a já vítám každý dobrý, použitelný nápad. Nemám rád takové to politikaření, chci spolupracovat s každým, kdo chce město pozitivně posunout dále.

Varnsdorf se řadí mezi sociálně vyloučené lokality, a potýká se tak s řadou problémů. Nedomníváte se, že za úspěch hnutí ANO může i skutečnost, že stejně jako na celostátní úrovni voliči vkládají do nových stran mnohé naděje? A neobáváte se toho, že jsou někdy až příliš nerealistické?

Jsme si vědomi toho, že co jsme slíbili, to se musíme pokusit splnit. Varnsdorf patřil posledních několik let mezi oblasti, kde špatná sociální politika napáchala největší škody a kde se před čtyřmi lety zvedla největší vlna odporu většinové populace prostřednictvím demonstrací před ubytovnami sociálně slabých a nepřizpůsobivých. Úředníky navrhnutá řešení od stolu většinou žádnými řešeními nebyla. Vzhledem k tomu, že jsme si odsouhlasili v koaliční smlouvě řešení této situace, snažíme se v tomto směru opravdu jednat. Mimo jiné se podařilo uzavřít jednu ze soukromých ubytoven – špinavý a polorozpadlý bývalý hotel Sport. Majitel nesplnil podmínky stavebního úřadu pro povolení k užívání, a proto se zároveň podařilo přesvědčit úřad práce o zastavení vyplácení příspěvků na bydlení v tomto objektu. Další z problémových lokalit je ulice Kovářská, kde jsou byty v panelových domech pronajímány většinovými vlastníky právě nejčastěji romskému obyvatelstvu za účelem ždímání špatně nastaveného sociálního systému. Nezbývalo mnoho a z této oblasti se skutečně ghetto stalo, přestože zde stále bydlí ještě dost starousedlíků, kterým jejich sociální situace nedovolí na jiné bydlení dosáhnout nebo se prostě rozhodli boj nevzdat. V tomto ohledu jsme se alespoň dohodli s většinovými vlastníky a město už má přístup do kamerového systému ve všech čtyřech panelových domech. Tím se daří udržet pořádek a klid na určité hranici snesitelnosti. Osvědčila se terénní hlídka složená výhradně z obyvatel této lokality, která dohlíží na děti a pořádek. Ve spolupráci s úřadem práce se nám podařilo ji v nedávné době rozšířit o další tři členy, takže bude zajištěn dozor i v nočních hodinách. Dále jsme se dohodli na zřízení klubu pro děti, který by se měl v dopoledních i odpoledních hodinách věnovat dosud bezprizorním dětem, které jinak dělají hluk a nepořádek po chodbách. Na vybavení klubovny nyní žádáme o dotaci. Uspěli jsme i s další dotací od MV ČR např. u projektu Kapka dětské radosti. Jde o druhý ročník těchto několikadenních pobytů povětšinou pro děti z vyloučené lokality. Pobyty mají dětem různými zážitky a formou her poukázat na závadovost chování jich samotných nebo v jejich okolí.

Věříte, že bude, alespoň ve Varnsdorfu, lépe? Co proto budete chtít udělat?

Kdybych nevěřil, že ve Varnsdorfu bude lépe, nemohl bych být starostou. Jsem ale varnsdorfský rodák a patriot a chci hlavně zlepšit povědomí a pověst města. Naše předvolební heslo: „Aby tu chtěly žít i naše děti“ skutečně platí a je platné nejen pro naše děti.

Mnozí uznávají, že před vstupem do politiky měli nasazeny růžové brýle. Byl to i váš případ? A jak byste zhodnotil svůj první půl rok ve funkci?

Růžové brýle jsem určitě neměl. Jsem realista, ale zároveň i optimista. Vím, že ne sliby, ale činy se musíme prezentovat. Snažíme se o to. Jednu poznámku si neodpustím. Než jsem do politiky vstoupil jako člověk, který nemá prakticky žádné nepřátele, tušil jsem, že politika není žádný med. Nikdy by mě ale nenapadlo, kolik zášti, zloby a asi i závisti je v některých lidech. Myslel jsem si, že se s každým dá vyjít a jednat, že kostruktivní opozice je přínosná a v debatách mohou zaznít přínosné zajímavé podněty.

Ovšem realita komunální politiky je přece jen trochu jiná. S některými politickými „partnery“ se prostě nedomluvíte. Vrchol politického nevkusu předvádí jedna naše opoziční zastupitelka, která založila svoji kariéru na podněcování sociálních bouří před čtyřmi lety a v podobném duchu pokračuje i v roli zastupitelky. Její projevy jsou plné zášti, lží, pomluv, závisti a dokonce i výhrůžek. Takovou politickou kulturu prostě odmítám a jsem přesvědčený, že škodí našemu městu a jeho obyvatelům. S takovými lidmi debata není možná.

Po dlouhých letech váhání a negativních vztahů se rozhodl Varnsdorf spolupracovat s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Co si od toho slibujete?

Z této agentury jsem poněkud rozladěn a v dohledné době si neslibuji nic moc. Úředníci, kteří měli s agenturou nevalnou zkušenost ještě z doby, kdy tu probíhaly demonstrace, byli velmi pesimističtí. Nicméně zřejmě jsme si to chtěli vyzkoušet na vlastní kůži, proto nové vedení radnice mělo snahu se do projektů zapojit. Stálo to velké úsilí, mnoho jednání, práce a času. Je to nastaveno tak, že agentuře prezentujete svá řešení a ona vás bodově ohodnotí. V každém kole s deseti vybranými uchazeči podepíše spolupráci. My jsme skončili těsně pod čarou. Ze Šluknovského výběžku neuspělo ani jedno město. Zřejmě nejsme dostatečně „atraktivní“ pro agenturu. Třeba současné odvolání ředitele agentury pana Šimáčka přinese nová řešení a snad se zvýší i akceschopnost.

Podle současné ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové by v září mohla znovu začít fungovat veřejná služba, která by měla motivovat nezaměstnané k práci. „Kdo se do ní zapojí, může dostávat sociální minimum 3 410 korun, kdo odmítne, spadne na existenční minimum 2 200 korun, což je výrazný rozdíl,“ uvedla Marksová-Tominová. Jste vy zastáncem tohoto opatření a může mít podle vás nějaký pozitivní dopad za předpokladu, že veřejná služba bude dobrovolná?

Jakékoli probuzení motivace k práci u lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, považuji samozřejmě za pozitivní a budu rád, když se to povede. Konkrétní podmínky této veřejné služby prozatím neznám, proto se k tomu nemohu vyjadřovat. Podle mého názoru není možné žádat po státu jakékoli peněžní příspěvky a nic za to společnosti neodvádět. Vše, co je zadarmo, je špatně. Lidem pak chybí absolutně motivace snažit se o sebe postarat sám. A vůbec největší nesmysl je doplatek na bydlení. Na tom se shoduji s názorem pana prezidenta.

Vláda schválila na konci února Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020, kterou do vlády předkládal ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Jak ji hodnotíte? Domníváte se, že pomůže vyřešit problémy s integrací cizinců do společnosti?

Jsem k tomu celkem skeptický. Dlouhodobé bohaté zkušenosti s romskou integrací nejen u nás, ale i všude v zahraničí ukazují, že tento problém nemá jednoduché řešení. Nemá smysl si něco namlouvat a utrácet miliardy za nesmyslné projekty.

Opoziční poslankyně Markéta Adamová však kritizuje, že se dokument zaměřuje zejména na již integrované Romy. Často lze také slyšet kritiku v souvislosti s pozitivní diskriminací, kterou koncepce vyvolává. Co vy na to?

Ano, také cítím nebezpečí pozitivní diskriminace, a to by rozhodně nebyla správná cesta ke klidnějšímu soužití.

Zmínili jsme spolupráci města s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Plánujete nějaká další opatření pro zklidnění sociálního napětí ve městě?

Především chceme vědět o všech problémech, které trápí obyvatele našeho města, a otevřeně o nich diskutovat. Trpělivě vysvětlujeme každý krok, který město v mezích svých možností podniká pro zklidnění situace. Zřídili jsme na městském úřadě schránky důvěry a zároveň oficiální FB stránku, kde mají občané možnost se vyjádřit. Na sociálních sítích ve varnsdorfských skupinách se sem tam objevují rasistická vyjádření, což považuji za určité bezpečnostní riziko. Nic proti vyjádření jakéhokoli názoru, ale v každé slušné diskusi na celém internetu je dobrým pravidlem, že rasistické a vulgární komentáře se mažou. Pokud mají skupiny okolo tří tisíc členů, je třeba, aby zřizovatelé a administrátoři těchto stránek byli zodpovědní. Zatím to tak je, což je fajn. Dalším důkazem toho, že chceme být transparentní ve všem, co pro občany děláme, jsou nově i on-line audiopřenosy ze zasedání zastupitelstva.