Horní Řasnice vykazuje třicetiprocentní míru nezaměstnanosti. Částečně mohou pomoci veřejně prospěšné práce, peníze na ně od státu však ubývají. „Když ale člověk vidí, co provádějí na ministerstvu sociálních věcí, třeba s sKartami, tak se nedivím, že nejsou. Oni je stačí rozházet v Praze,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Haloun.
Psali jsme:
Lidé žijící v této oblasti u polských hranic se mohou utěšovat snad jenom tím, že ve vedlejším Šluknovském výběžku ležícím v Ústeckém kraji je situace ještě horší. Jiskra nepokojů a demonstrací sem vloni od sousedů naštěstí nepřeskočila. Radek Haloun však mluví velice podobně jako starostové ze Šluknovska.
Mnozí nepracují a berou příspěvky
„Bohužel vyrůstá generace dětí, kteří vidí, že rodiče nepracují a berou různé příspěvky – stát za ně platí sociální a zdravotní, přispívá na bydlení či energie. Takže není pravda, že dělají zadarmo,“ komentuje. Mladí lidé začínají podle starosty řešit tíživou sociální situaci s pomocí drog. „Což je problém, protože budou potřebovat nutně někde sehnat peníze a začnou více krást,“ obává se. Starší se zas uchylují k alkoholu. „Mám tady takové případy. Hned jak dostanou peníze, tak se ožerou a nic neřeší,“ uvádí Haloun.
Nízké platy – osm až deset tisíc
Ti, co pracují, se zase potýkají s nízkými platy. „V České republice se uvádí průměrná mzda 24 tisíc, což je směšné. Lidi, co znám, berou osm až deset tisíc čistého. A dojíždějí za prací, takže mají ještě náklady na dopravu,“ upřesňuje. Z takového platu je opravdu těžké vyjít, lidé převracejí každou korunu, což negativně pociťují místní obchodníci. „Malé krámky na vesnicích horko těžko přežívají, přitom je důležité, aby tady byla možnost koupit si ty nejzákladnější potraviny - chleba, mléko, rohlíky a podobně,“ sděluje ParlamentnímListům.cz Haloun.
Ubývá peněz na veřejně prospěšné práce
Starosta Horní Řasnice si stěžuje i na ubývající finance na veřejně prospěšné práce. „Jsou placené úřadem práce. Když přijdu a žádám si o lidi, tak mi řeknou, že peníze nejsou. Dříve mi tu v obci pracovalo na veřejně prospěšných pracích dvanáct lidí. Spadá pod nás Srbská, obhospodařujeme 14 kilometrů, 1900 hektarů. Teď máme jen pět lidí,“ povzdechl si. Přitom deset lidí na veřejně prospěšných pracích by prý výrazně pomohlo s řešením nezaměstnanosti, ale i obci. „Lidé by pracovali, starali se o zeleň, udržovali cesty a obce by vypadaly dobře,“ uzavírá starosta Haloun.
|
Frýdlantský výběžek se nachází severně od Liberce směrem k polským hranicím. Stejně jako u ostatních českých výběžků je zde vysoká nezaměstnanost způsobená špatnou dopravní dostupností. Proto je Frýdlantsko krajem, odkud utekly firmy. „Textilana skončila před pár lety. Lidé dojížděli do Slezanu ve Frýdlantu, Knoru v Bílém Potoce, Steinelu v Raspenavě. Všechny tyto firmy skončily, nebo se někam odstěhovaly,“ uvedla před časem Radoslava Žáková, místostarostka Nového Města pod Smrkem. Frýdlantsku nepomohly ani ničivé povodně v srpnu před dvěma lety. Oblast chce vsadit na turistický ruch, který by mohl přinést nějaká pracovní místa navíc. Právě v okolí Nového Města pod Smrkem vznikl pro cyklisty unikátní Singltrek pod Smrkem, který sem má přilákat sportovně založené turisty. |
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
