Starostka Blatné: Vystoupit nyní z EU by byla zbabělost

Paní starostko, jak byste hodnotila svůj první rok ve funkci? Mnozí uznávají, že před vstupem do aktivní politiky se dívali na řadu problémů skrz růžové brýle. Byl to i váš případ? Do jaké míry se naplnila očekávání, s nimiž jste kandidovala?

Tuto otázku slýchám velmi často. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem na úřadě deset let pracovala a zúčastňovala se pravidelně jednání zastupitelstva města, nešla jsem úplně do neznáma. Věděla jsem, že některé věci prostě neposunu, i když bude vše připraveno. Řada legislativních opatření a nařízení mě však občas opravdu nadzvihne, protože absolutně nekolidují s praxí a potřebami měst a obcí. Obecně si myslím, že stát na obce valí čím dál více povinností. Na poslední část vaší otázky je rok ve funkci velmi krátký. Naše sdružení mělo poměrně obsáhlý volební program a řada věcí nejde řešit razantně a na první dobrou. Potřebují čas a někdy i přehodnotit, zvláště vzhledem k finančním možnostem Blatné. Ale z čeho mám radost, je spolupráce s městskými příspěvkovými organizacemi, Technickými službami města Blatné, se spolky ve městě, blatenskými firmami a v neposlední řadě i se zaměstnanci našeho úřadu. Před volbami jsem věřila, že lidé v Blatné žijí rádi a že chtějí městu pomáhat. A to mi zatím vychází.

Vnímáte vystřídání koalice s opozicí jako velkou změnu?

Absolutně ne. Já stále totiž nejsem schopna přesně říci, kdo by měl být mojí opozicí. Naopak, často se s kritikou ozývají zastupitelé, kteří byli zvoleni ze stejné kandidátky jako já. Do zastupitelstva přišlo osm nových tváří, vzhledem k celkovému počtu zastupitelů, tj. patnáct, se daří skloubit zkušenosti z minulých let s novými náměty. Občas se samozřejmě vyskytnou rozpory, ale to je samozřejmé. Zastupitelé jsou různě profesně zaměření. Každý vnese jiný úhel pohledu. A především jsem velmi ráda za aktivitu zastupitelů. Na jednání zastupitelstev i rady města se připravují, konzultují s úředníky připravený materiál. Jednání zastupitelstva pak nejsou zbytečně vyhrocená a nekonstruktivní, jako jsme tomu byli svědky v minulosti.

V prvních měsících jste si také velmi pochvalovala spolupráci na radnici. Platí to stále, nebo se již objevují nějaké mráčky?

Nebe bez mráčků by se nám všem jistě pořád nelíbilo. Stačí si vzpomenout na letošní léto. A také by mi přišlo více než podivné, kdyby se mnou všichni souhlasili. Ale jak už jsem zmínila, s prací úřadu jsem spokojená. Postupně se snažíme úřad co nejvíce přiblížit obyvatelům města.

Co konkrétně se vám podařilo prosadit ze svých priorit?

Nejčerstvější je vybudování workoutového hřiště, jež bylo otevřeno 1. 10. 2015 a na které se podařilo získat 50% finanční krytí z Programu prevence kriminality, dále připravovaná výstavba Komunitního domu pro seniory, zefektivnění práce městské policie. Asi bych našla více akcí, ale některé jsou na úplném začátku.

Začátky bývají obvykle obtížné. Nyní ale máte před sebou tři roky „starostování“. Jaké máte plány, co byste ráda uskutečnila a jakým směrem by se podle vás město mělo ubírat?

Plánů mám mnoho, ale zda mi budou stačit tři roky, to opravdu nevím. Jednou z priorit je vybudování nového sběrného dvora včetně kompostárny. Pojmout třídění odpadů jako celkový problém města a jeho občanů, rozšířit osvětu, zapojit školy. Od ledna 2016 začne naše příspěvková organizace CKVB provozovat informační centrum, jež by jednak mělo poskytovat servis blatenským občanům, ale především sloužit turistům, kteří do města přijíždějí. Blatná a okolí má co nabídnout, bohatou historii, krásnou přírodu, unikátní vodní zámek. Je třeba navázat na spolupráci s okolními obcemi a městy. Naše město je městem poklidným s historickou tradicí, s tím ale určitě do budoucna nevystačíme. Je nutné občanům, a především mladým lidem, zajistit dostatek pracovních příležitostí, možností bydlení a trávení volného času, aby z Blatné neodcházeli. Samozřejmě nejsme schopni vše zajistit sami, potřebujeme vzájemnou spolupráci s firmami v Blatné a jsem zase na začátku. Vše je o spolupráci.

Co nového čeká Blatnou do konce letošního roku?

Nic zásadního mě nenapadá. Spíše drobnosti. Zavedení platebních terminálů na úřadě, schválení pravidel pro poskytování individuálních dotací pro mezinárodní spolupráci, úprava zeleně ve středu města, nové vánoční osvětlení. A samozřejmě příprava a následně schválení rozpočtu města na rok 2016.

V jaké fázi je zpracování Koncepce Centra kultury a vzdělávání? A můžete nám ji ve stručnosti nastínit?

Koncepce CKVB bude předložena zastupitelům na jednání v listopadu. Jde o koncepční dokument příspěvkové organizace města. Vzniká poměrně dlouho a podílejí se na něm nejenom zaměstnanci zmíněné organizace, ale i vedení města, zástupci spolků působících ve městě v oblasti kultury a vzdělávání. Jednoduše lze říci, že dokument vyjadřuje priority a opatření, která by měla být naplňována v časovém horizontu pěti let. Jde jednak o udržení projektů, které ve městě již fungují – např. fotofestival, rybářské slavnosti, studentský den, ale i o rozvoj nových aktivit. Je zde zmíněno právě nové informační centrum, vybudování stálé muzejní expozice. Dokument vychází ze strategického plánu města a průběžně bude vyhodnocováno jeho naplňování.

Jak jsme již zmínili, 1. října bylo slavnostně otevřeno street workoutové hřiště pro mládež. Jak jste ale celkově spokojena s volnočasovými aktivitami pro děti či mládež na území města?

Děti a mládež mají v Blatné opravdu mnoho možností. Máme zde vynikající základní uměleckou školu jak s hudebními, tak výtvarnými obory, dům dětí a mládeže, který nabízí tento rok opět nové kroužky, dva velké sportovní oddíly, Tělovýchovnou jednotu Blatná a Tělocvičnou jednotu Sokol. I zde se mohou děti zapojit do mnoha oddílů. Ale mluvím o dětech, které se chtějí zapojit. Zde problém nevidím. Těžší je vymyslet aktivity pro děti, jež se zapojit nechtějí. Minulý týden mi přišla žádost mladých o vybudování hřiště pro skate. Jsem ráda, že přijdou sami a umějí se ozvat, na stejném principu jsme začali s budováním workoutového hřiště. Podnětem bylo právě přání chlapců z učiliště a z Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Station 17. Právě poslední zmiňované zařízení dotváří nabídku pro mladé ve městě. Samozřejmě je ale třeba nezůstat spokojeně stát u jednoho povedeného hřiště.

Na vybudování hřiště jste získali dotaci. Jaká je vaše celková úspěšnost v jejich čerpání? A jste vy sama jejich zastánkyní?

Pracovníci odboru majetku, investic a rozvoje Městského úřadu v Blatné jsou těmi, kdo dohlíží na administraci jednotlivých žádostí. Městu se dařilo a daří dotace získat, i když ne samozřejmě ve všech případech, například tento rok jsme nebyli úspěšní v žádosti o finanční prostředky na opravu místní komunikace. Obecně ale nejsem zastáncem dotací, často slyším od občanů, ale i zastupitelů, že je třeba zkoušet žádat téměř na všechno. Slyší v televizi nebo čtou v tisku, co všechno se v ČR díky dotacím postavilo. Nevidí ale složitou cestu podání žádostí, náročnou administrativu, někdy i nesmyslnou, a v případě úspěšnosti pak obavy z každé kontroly po dobu udržitelnosti projektu. Někdy si říkám, že daleko rychlejší a úspornější by bylo uskutečnit některé akce z vlastních zdrojů. Na sněmu Svazu města obcí ČR v Olomouci ministr financí pan Babiš opakovaně veřejně prohlásil, že obce umějí hospodárně nakládat se svými prostředky. Pak by mi přišlo spravedlivější přidat obcím finanční prostředky, a ať každá ukáže, jak s nimi naloží. Stát má dost možností si kroky obcí zkontrolovat.

Hodně diskutovaným tématem je nyní vystoupení Česka z EU. Poté, co bylo Česko přehlasováno většinou států EU ohledně kvót na přijímání uprchlíků, iniciovalo hnutí SPD, které vede poslanec Tomio Okamura, Petici za referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie, kterou podepsalo již na 60 000 občanů. Jak to vnímáte vy sama? Existují nějaké alternativy?

Přiznám se, že jsem nebyla zastáncem vstupu naší republiky do Evropské unie. Nyní ale jsme jejím členem, občané se tak demokraticky rozhodli a já jejich rozhodnutí respektuji. V této organizaci máme práva i povinnosti, nemůžeme jen tak říci, že vše bylo špatné a že končíme. Utíkali bychom v době krize, to je zbabělost. Ve věci kvót pro přijímání uprchlíků si bohužel myslím, že jednoznačné řešení neexistuje. Je třeba rozlišit, kdo pomoc opravdu chce, protože se cítí ohrožen na životě, a kdo jde za lepším, pohodlnějším životem. Pomoc by měla směřovat do oblastí, kde se válčí, kde scházejí potraviny, zdravotní péče. Nevěřím, že lidé, kteří nyní ze své země prchají, ji zatratili na vždy. Chtějí se do své země vrátit, a to by jim mělo být umožněno.