Tragédie, která postihla Frenštát pod Radhoštěm, vyvolala nejen zájem medií, ale především i obrovskou solidaritu lidí. Jak celou tragédii hodnotíte s odstupem času? Jaké ve Vás zanechala pocity?
Tragédie takového rozměru byla ranou, která se bude dlouho hojit. Jizva po ní zůstane v lidech i ve městě napořád. Pro mne je zásadním zjištěním to, že práce složek integrovaného záchranného systému při zásahu a bezprostředně po něm byla vysoce profesionální, stejně jako pomoc lidem zasažených touto tragédií pracovníky psychosociálního intervenčního týmu, krizového centra a dalších organizací. Velkým překvapením bylo to, že se v nečekané míře projevila obrovská solidarita, a v neposlední řadě to bylo zjištění, že se v podobných mimořádných situacích mohu spolehnout na své kolegy, zaměstnance městského úřadu a města. Ocenila jsem však i zájem a skutečnou pomoc některých vládních a státních představitelů.
Jaká vládne ve městě nyní atmosféra? A máte nějaké informace o občanech, které tragédie postihla přímo a přišli tak o svůj domov? Co nyní dělají?
S občany všech tří domů jsme v kontaktu. Postižení z vybuchlého domu č. p. 39 převzali finanční i materiální pomoc a řeší si nové vlastní bydlení, obyvatelé z domu č. p. 40 jsou ubytováni v obecních bytech, které jsme jim nabídli po dobu sanace jejich vlastních bytů, odpustili jsme jim také základní nájemné po dobu, kterou budou tyto náhradní byty používat. Obyvatelé domu č. p. 41 jsou ve svých bytech, přesto však oba dva domy procházejí zmiňovanou sanací. Majitelům bytů v obou domech zastupitelstvo města také schválilo finanční pomoc. Atmosféra ve městě je, zdá se, klidnější, naší snahou je nyní podpora pozitivnějšího vnímání našeho města nejen samotnými občany, ale i širokou veřejností.
I pro vás jako starostku byla situace náročná. Na co se ale plánujete zaměřit v druhé polovině roku?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková