Starostka Hodonína: ODS chybí schopnost sebereflexe

Starostkou jste nyní od května letošního roku. Proti Vašemu jmenování byli však někteří vaši kolegové. Jak vy osobně vnímáte jejich kritiku? A jak se Vám za těchto okolností pracuje?

Nesouhlas části politiků se zvolením navrženého kandidáta je v demokratické společnosti běžným jevem při jakémkoli hlasování. Běžná je samozřejmě také kritika, a pokud je konstruktivní, může být jistě i přínosná. To však nebyl tento případ. Hrubost, nepravdy a vulgarita rozhodně do komunální politiky nepatří, snižuje to její úroveň, je to nedůstojné vůči všem zastupitelům i občanům. Pro moji práci je důležitý fakt, že jsem byla zvolena jednoznačnou většinou (18:8) a to vnímám jako záruku, že tito zastupitelé mají zájem pracovat pro Hodonín a dále nerozpoutávat zbytečné osobní spory a útoky.

Vypjaté vztahy mezi zastupiteli panují na radnici již delší dobu, na což jste již v minulosti upozorňovala i vy. Co je podle Vás příčinou? A jaký dopad mají podle vás neshody v zastupitelstvu na chod města?

Zhoršení vztahů mezi zastupiteli je důsledkem poněkud pokřiveného vnímání politiky ze strany některých osob. Tito lidé v této své „politické činnosti“ upřednostňují jednoznačně osobní sympatie a antipatie před smysluplnou prací pro město. Tato změna se začala projevovat už v polovině minulého volebního období a vrcholu zřejmě dosáhla v době předvolební kampaně. Důsledkem této činnosti byla nestabilita vedení radnice v období posledních tří let.

Domníváte se, že se vám osobně podaří vydržet ve funkci do voleb? Jaké jsou vaše priority?

Pro mě není podstatné, zda já osobně vydržím ve funkci starostky do voleb, jako podstatnější chápu stabilizaci úřadu a konstruktivní práci představitelů Města. Ráda budu spolupracovat s každým politickým i občanským subjektem, který takovou práci podpoří. Myslím, že politikaření už bylo dost a že teď by měla nastoupit skutečná rozumná politika. Chci konečně pokračovat v práci na koncepcích, které pomohou snížit nezaměstnanost a podpoří naše podnikatele. Město musí efektivně pomoci rozvoji aktivit v cestovním ruchu, který pro nás bude zásadní pro nejbližší směřování. Právě jsme například získali dotaci na výstavbu dalšího lázeňského pavilonu a v brzké době zadáme koncepci cestovního ruchu, kde si necháme mnohé projekty vyhodnotit z pohledu efektivnosti. Věřím, že to je správná cesta.

Pro dlouhodobé názorové neshody jste návrat do křesla starosty spojila s vystoupením z ODS. Jak nyní ale vnímáte kauzu, se kterou jsou spojováni především členové ODS, a která ukončila kariéru jejího předsedy? Domníváte se, že se straně podaří kauzu ustát?

Přiznám se, že v návaznosti na poměrně překotné dění v Hodoníně nesleduji celou kauzu příliš detailně. Z informací v médiích jsem však získala pocit, že motivy protagonistů této kauzy spočívají spíše ve službách „vysoké politice“ než ve skutečné touze po obecné spravedlnosti. Proto je také těžké odhadovat, zda se podaří ODS „očistit“. Osobně mám zkušenosti z místní ODS spíše negativní a domnívám se, že právě špatné vztahy mezi členy ODS na všech úrovních a současná naprostá neschopnost sebereflexe nemohou získat důvěru dnešního pravicového voliče a hrají podstatnou roli v současném strmém pádu této strany.

Na Hodonínsku v posledních měsících klesla nezaměstnanost, na čemž se jistě do velké míry podílí sezónní práce. Jak byste ale hodnotila nezaměstnanost a pracovní příležitosti v Hodoníně? Můžete zde tento trend potvrdit? A vzniknou ve městě v nejbližší době nějaká nová pracovní místa?

Před šesti týdny byl zahájen nový soukromý projekt, který v současné době již vytvořil asi 50 nových pracovních míst a tento počet by se měl v nejbližší době zvýšit až na 400 zaměstnanců. Nezaměstnanost však samozřejmě zůstává zřejmě největším dlouhodobým problémem, který – kromě zjevné tragicky nízké kupní síly místního obyvatelstva a přímých sociálních důsledků - bohužel následuje podstatný druhotný negativní efekt – odchod mladých lidí z Hodonína (tedy za prací). To vede dále k postupnému zvyšování společenské pasivity, dalšímu zvyšování nezaměstnanosti (neboť senioři v důchodovém věku obvykle pracovní místa nevytvářejí)a postupnému snižování populace města. Pokud se nám podaří motivovat a podpořit místní podnikatele tak, aby se mohli dále rozvíjet a tedy vytvářet nová pracovní místa, nepochybně bychom mohli tento trend alespoň zpomalit. Ráda bych pomohla navázat mnohem užší spolupráci mezi našimi školami a podnikateli, kteří by si tak mohli nacházet budoucí spolupracovníky již v mladém studentském věku. Vychovávali by si tak přímo v Hodoníně a z řad hodonínských studentů budoucí zaměstnance. Je to takový trochu „Baťovský“ přístup.

Propad českého lázeňství pokračuje. Podle exministra Hegera je důvodem klesajícího počtu pacientů především to, že ošetřující lékaři předkládají méně návrhů na lázeňskou péči. Jiného názoru jsou ale odbory, ale i mnozí provozovatele lázní. Příčinou podle nich je vyhláška ministerstva zdravotnictví, takzvaný indikační seznam, která vstoupila v platnost v říjnu loňského roku. Jak se k této problematice stavíte vy jako starostka jednoho z lázeňských měst?

Do jisté míry mají pravdu oba zmíněné argumenty. Dokonce se navzájem podmiňují. Lékaři totiž sice předkládají méně návrhů na lázeňskou péči, ale to je právě důsledek nového indikačního seznamu, který je po odborné stránce jinak specifikovaný a celá administrativní agenda se zkomplikovala. Nový indikační seznam také vytvořil na jedné straně větší konkurenci, což by se samo o sobě mohlo jevit jako správné, ale také tím současně destabilizoval již zaběhnuté léčebné metody a postupy. Jistá specializace jednotlivých lázeňských komplexů byla stabilizačním prvkem. Nutno rovněž dodat, že vyhláška MZ změnila také výši úhrad za lázeňské úkony i za pobyt a stravu pacientů v lázních z prostředků zdravotních pojišťoven. Celostátní koncepce spoléhá na větší objem financování přímo od pacientů, tzv. samoplátců. Toto opatření se mi právě v době ekonomické krize nejeví jako správně načasovaný krok.

Na co dalšího kromě lázní byste čtenáře do města pozvala?

Určitě máme v Hodoníně zajímavá místa, např. zoologickou zahradu, krásné rekonstruované koupaliště, Baťův kanál s možností plavby i pobytu v hausbótech, mnohé cyklostezky, které jsou poměrně mírnou náročností dostupné také rodinám s dětmi a samozřejmě spoustu dobrého jídla a vína; a to u nás i v blízkém okolí. Myslím, že i sportovní aktivity (stolní tenis, hokejové exhibice, dívčí házená…), především ty celostátního i mezinárodního významu lákají fanoušky z celé ČR. Širokou veřejnost bych určitě pozvala na tradiční každoroční velké společenské akce, jako jsou například čtyřdenní Vavřinecké hody nebo Slavnosti vína. Především pro rodiny s dětmi je určeno pohádkové Vodní království na břehu řeky Moravy. Mladé rockery bych určitě pozvala na přehlídku tvrdších rockových stylů Slovácké rockování nebo 2013 na 2. ročník multižánrového festivalu Pon-Tón. Ty se uskuteční v přírodním areálu bývalého vodního cvičiště, kde se konečně Hodonínu nabízí prostor pro konání festivalů různých žánrů a úrovní. Stejně tak bych ráda založila tradici veletrhů a přehlídek dobrého jídla a vína, které by rovněž mohly být turisticky velmi atraktivní. K vybudování, rozšíření a maximální efektivitě těchto aktivit bude sloužit výše zmiňovaná koncepce cestovního ruchu.