Starostka Teplé: S cikány, kteří u nás žijí již od dob socializmu, problémy nejsou

22.12.2013 12:15

Napětí mezi majoritou a minoritou je podle starostky Jany Čížkové ve městě uměle vyvoláno a Teplá je škatulkována jako sociálně vyloučená lokalita. Netají se také svým zklamáním nad neúspěšnou realizací projektu sociálního centra. ,,Občané byli před referendem zmanipulováni lživou kampaní skupiny, která se nazývá Tepelsko bez cenzur.“ Našim stránkám se ale svěřila i s tím, že referendum a přímá demokracie jsou podle jejího názoru špatně, a odpovídala i na řadu dalších otázek.

Starostka Teplé: S cikány, kteří u nás žijí již od dob socializmu, problémy nejsou
Foto: archiv starostky
Popisek: Mgr. Jana Čížková starostka města Teplá
reklama

Starostkou jste od roku 2010 a jednou z vašich hlavních priorit byla otázka stavu komunikací.  Dle vašich slov má Teplá snad nejhorší stav silnic. Jak byste hodnotila situaci nyní a jaké hlavní investice do infrastruktury plánujte v příštím roce?

V letošním roce se podařilo dohodnout se s KSÚS Karlovarského kraje na rekonstrukci části úseku ulice Klášterní, která protíná naše město, a hlavní tah byl sfrézován a dostal nový koberec. Co se týče místních komunikací, finišujeme s rekonstrukcí ulice U Hřiště.

Na příští rok je v plánu výstavba chodníku v ulici Havlíčkova.

Zaměřit jste se ale chtěla také na lepší webovou prezentaci města. Co se tak v tomto směru změnilo a domníváte se, že je tak radnice i maximálně otevřená směrem k občanům?

Při mém příchodu na úřad webové stránky obce víceméně nefungovaly vůbec. Město změnilo provozovatele a podle počítadla se nám návštěvnost webu zvedla na 100 až 150 návštěv denně. Co se týká otevřenosti a informovanosti občanům, snažíme se být velmi otevření. Pravidelně informujeme naše spoluobčany prostřednictvím Tepelského zpravodaje, který vychází pravidelně každý měsíc. Aktuální info posíláme k našim občanům místním rozhlasem, který tu stále ještě funguje. Novinky jsou samozřejmě zveřejňovány i na webu.

Teplá je lázeňským městem. Jaký dopad tak má na město propad českého lázeňství? A jak byste hodnotila exministra Hegera v čele zdravotnictví?

Město Teplá lázeňským městem není. Ležíme pouze uprostřed lázeňských měst jako jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Konstantinovy Lázně.  Hodnotit ministra mi nepřísluší.   

Co naopak v tomto směru očekáváte od budoucí vlády?

Abych byla upřímná, ještě ani nevíme, kdo v té vládě zasedne. Pokud se konečně začne zajímat o život našich občanů v našich malých městech, bude to dobře.

Obyvatelé v Teplé odmítli v říjnu v referendu stavbu centra služeb sociální prevence. Radnice však projekt připravovala téměř dva roky. Jste tak výsledkem zklamaná? Město také nyní musí vypovědět smlouvu o státní dotaci a hrozí mu sankce.  Jak vysoké? A co se tak budete snažit dělat proto, abyste se jim vyhnuly?

Projekt zůstal bohužel občany nepochopen. Nechali se zmanipulovat lživou kampaní skupiny, která se nazývá Tepelsko bez cenzury a která však jakoukoliv diskuzi nebo setkání se samosprávou odmítá.  Práce na projektu trvaly dva roky a dva roky nikoho nic nezajímalo. Na veřejné projednávání nikdo nepřišel a potom jsme byli napadeni za to, že jsme nedostatečně informovali. Naši občané si informace nechtěli přečíst a dali pouze na halasné projevy.  Nyní po dvou měsících po referendu se mnozí diví, proč nebude stát hřiště s umělým povrchem a prostory pro nové školní dílny a parkoviště. Rozhodnutím referenda byl projekt zastaven. Osobně jsem navštívila MPSV a snažila jsem celou situaci, která v našem městě vznikla, vysvětlit. Vstřícností úředníků se podařilo sankce odvrátit. Město před vyplacením první platby na účet města tuto platbu pozastavilo, a tím jsme odvrátili případné sankce a penále.      

Sociální centrum ve městě nevznikne, máte tak nějakou vlastní strategii sociální integrace? A pociťuje ve městě aktuálně nějaké napětí mezi majoritou a minoritou?

Město Teplá je od roku 2006 škatulkováno jako sociálně vyloučená lokalita. S tímto pojmem si lidé spojují především Romy. Těch žije v našem městě a v našich obcích, které pod nás spadají, cca 150 . Znaky sociálně vyloučené lokality jsou vysoká nezaměstnanost, omezený počet zaměstnavatelů, absence možnosti uplatnění, nízká vzdělanost. Občané velmi citlivě vnímají nadržování této etnické skupině, a tím vznikají zbytečné třecí plochy. S cikány, kteří u nás žijí již od dob socialismu, problémy nejsou. Napětí mezi majoritou a minoritou je našem případě uměle vyvoláno. Skupině Tepelsko bez cenzury jsme vydáním Obecně závazné vyhlášky o zrušení výherních hracích automatů na celém území města zkazili byznys, takže tento boj má zcela jiné pozadí.    

Jestliže se ještě pozastavíme u referenda. Byla byste jeho zastáncem i na celostátní úrovni? Proč? A jak v tomto směru nahlížíte na program hnutí Úsvit přímé demokracie, jež prosazuje obecné referendum?

Referendum a přímá demokracie jsou špatně. Pokud mají obyčejní občané rozhodovat o odborných věcech, jako u nás byla sociální práce, je to zcela špatně. Pokud budou moci všichni kecat do všeho, bude to špatně. S programem hnutí Úsvit se osobně neztotožňuji. 

Prozradíte nám na závěr, jak trávíte svátky u vás doma? Pečete vy osobně vánoční cukroví? A dodržujete nějaké vánoční zvyky či tradice?

Osobně mám dvě dospělé dcery, které už maminku nepotřebují. Na roli babičky zatím nejsem připravená. Vánoce jsou pro mne časem návštěv koncertů a času sama na sebe. Vánoční cukroví nepeču. Mám kamarádky, které mi vždy něco málo podarují, takže i vánoční cukroví mám vyřešené. Tradice žádné nedržím. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Kateřina Synková
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A totalitní mašinerie spustila motory. Stačilo, aby Landovský otevřel dopis, ve kterém se psalo o otci Martina Zounara a jeho financích za ztvárnění Klementa Gottwalda

5:05 A totalitní mašinerie spustila motory. Stačilo, aby Landovský otevřel dopis, ve kterém se psalo o otci Martina Zounara a jeho financích za ztvárnění Klementa Gottwalda

CHARTA 77 Podle mnohých odborníků přesvědčivým dokladem o kinematografii první poloviny sedmdesátých…