Stokoe citoval příklady mediálně známých bílých postarších mužů z anglosaského světa, kteří prý podcenili potenci viru nebo radu zůstat doma a praktikovat takzvané sociální distancování, mezi nimi i Donalda Trumpa nebo Borise Johnsona. A říká, že nejsou sami, podle průzkumu na udržování bezpečné vzdálenosti ve Velké Británii nedbá 3,6 milionu obyvatel, 2,6 milionu si nemyje ruce a 3,1 nevidí důvod se při pozdravu neobejmout nebo si nepodat ruku.
Autor také zmiňuje, jak někteří politici obviňují „rebelující mladé“ a používají fotky, jak se druží v supermarketech nebo povalují v parcích. Ale to je podle něj špatně, protože podle jistých výzkumů jsou to právě postarší bílí muži, kteří jsou nejnáchylnější k tomu, že nebudou dbát na varování při krizi. Stokoe dodává, že zdaleka ne všichni, a ani mladí nebo ženy nejsou bez viny. Ale statisticky se prý starší bílý muž nejvíce vystavuje riziku.
„Výzkumy opakovaně ukazují, že bílí muži, zvláště ti starší, pravidelně ignorují varování. Mají větší nedůvěru k expertům a vládě, věří spíše svým instinktům před názory někoho jiného, mají větší sklon nedělat, co se jim řekne, i když je to pro jejich dobro a dobro ostatních. Věří ve svou vlastní nesmrtelnost a nezranitelnost,“ popisuje učitel se zázemím ve studiu dopadů a zmírňování katastrof a dodává, že při varování před tornády je to právě starší bílý muž, kdo se nejpravděpodobněji neschová do úkrytu a při povodních odmítne opustit svůj domov. A při covidové krizi „nezůstane doma, aby zachraňoval životy“.
Fotogalerie: - Vymetený Hrad i podhradí
Stokoe dále zabředává do spekulací, že je to právě kvůli tomuto „efektu bílého muže“, proč britská a americká vláda zareagovala pomalu. A pak se obrátila na experty z řady „starších bílých mužů“, až na výjimky. „Efekt bílého muže způsobuje společnost a vzdělání, které je povzbuzují ve víře ve svou vlastní nadřazenost. Čím déle žije bílý muž v západní společnosti, tím déle na něho působí jemné náznaky, že vše ví nejlíp. Myslí si o sobě víc, má snahu potvrdit svou dominanci nad ostatními a má strach z ostatních skupin, jako jsou mladí nebo ženy, že mu chtějí podrývat autoritu,“ tvrdí učitel.
Psali jsme:
A pro vládu je pak podle něho těžké si postarší bílé muže udržet na své straně, když opatření proti koronaviru trvají. Richard Stokoe konstatuje, že opatření fungují, křivka se zplošťuje, ale na to je potřeba, aby populace britských ostrovů byla poslušná. A bílým postarším mužům pak dojde trpělivost.
„Až opadne mediální tlak a na něm samém se to neprojeví, starší bílý muž si bude myslet, že ho vláda strašila. Bude si myslet, že je to přehnané, a jeho citlivost na krizi opadne rychleji než u ostatních. Koneckonců na silnicích roste počet aut, takže už se to asi děje,“ předpokládá učitel.
Dodává, že zvládnout tuto demografickou skupinu bez použití stanného práva bude těžké a vláda už prý zkusila všechny možnosti. „Přišel kobercový nálet e-maily, dopisy, tiskovkami, reklamami a novinovými titulky. Všechny hlásaly snad ještě horší apokalypsu. Zásoba zmaru a zkázy je skoro vyčerpaná,“ míní Stokoe. Vláda podle něho zaměstnala nejlepší postarší bílé experty na řešení dopadů koronaviru. Ale teď bude muset zaměstnat další z oblasti behaviorální ekonomie a marketingu, aby vyřešila „efekt bílého muže“.
„Do tohoto úsilí musejí být zahrnuty ženy, etnické menšiny i mladí lidé, než aby to byla další kohorta bledých mužských tváří, jinak se zase budou opakovat stejné chyby a dojde k dalším ztrátám na životech,“ varuje Richard Stokoe závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
