Stokoe citoval příklady mediálně známých bílých postarších mužů z anglosaského světa, kteří prý podcenili potenci viru nebo radu zůstat doma a praktikovat takzvané sociální distancování, mezi nimi i Donalda Trumpa nebo Borise Johnsona. A říká, že nejsou sami, podle průzkumu na udržování bezpečné vzdálenosti ve Velké Británii nedbá 3,6 milionu obyvatel, 2,6 milionu si nemyje ruce a 3,1 nevidí důvod se při pozdravu neobejmout nebo si nepodat ruku.

Autor také zmiňuje, jak někteří politici obviňují „rebelující mladé“ a používají fotky, jak se druží v supermarketech nebo povalují v parcích. Ale to je podle něj špatně, protože podle jistých výzkumů jsou to právě postarší bílí muži, kteří jsou nejnáchylnější k tomu, že nebudou dbát na varování při krizi. Stokoe dodává, že zdaleka ne všichni, a ani mladí nebo ženy nejsou bez viny. Ale statisticky se prý starší bílý muž nejvíce vystavuje riziku.

„Výzkumy opakovaně ukazují, že bílí muži, zvláště ti starší, pravidelně ignorují varování. Mají větší nedůvěru k expertům a vládě, věří spíše svým instinktům před názory někoho jiného, mají větší sklon nedělat, co se jim řekne, i když je to pro jejich dobro a dobro ostatních. Věří ve svou vlastní nesmrtelnost a nezranitelnost,“ popisuje učitel se zázemím ve studiu dopadů a zmírňování katastrof a dodává, že při varování před tornády je to právě starší bílý muž, kdo se nejpravděpodobněji neschová do úkrytu a při povodních odmítne opustit svůj domov. A při covidové krizi „nezůstane doma, aby zachraňoval životy“.