Historik a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček pokládá za nejdůležitější to, aby se nezapomínalo na činy bývalých politických vězňů ani na zločiny těch, kdo je pro jejich názory do věznic posílali. „To není historie třicetileté války, to je nedávná historie, která nás ovlivňuje,“ prohlásil.
„Nemůžeme být společností bez paměti,“ dodal Žáček s tím, že informace se musejí dostat hlavně k mladým lidem, neboť starší generace si většinou zapomínáním a relativizováním legitimizuje svou minulost.
Historik Petr Blažek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů doporučil připravit novelu, kterou by se zrušily takzvané zbytkové tresty popraveným politickým vězňům. Zatím se tak podle Blažka nestalo soudní cestou ani v jednom případě. Apeloval také na zveřejnění členské kartotéky předlistopadové KSČ s tím, že podobné žádosti byly zatím neúspěšné.
Předseda etické komise pro třetí odboj Jiří Kaucký označil za problém to, že osvědčení za protikomunistický odboj nebo odpor nemohou mnohdy dostat ti, u kterých pro to chybí písemná dokumentace. Potíže mají rovněž ti, kteří místo vězení byli nuceni k odchodu do zahraničí. Ocenění by si podle Kauckého zasloužily také vdovy po politických vězních, které se za ně mohly vdát až po jejich návratu z vězení.
Slyšení se uskutečnilo v souvislosti s 50. výročím vzniku Klubu 231, který byl založen 31. března 1968 a na jehož několikaměsíční činnost v roce 1990 navázala Konfederace politických vězňů. Připomenulo také 40. výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), což bylo sdružení založené 27. dubna 1978. Jeho cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů. Po listopadu 1989 se VONS snažil s minimálním úspěchem o očištění justice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
