Když se britský premiér David Cameron před lety ujímal vlády v Londýně, sliboval, že omezí příliv migrantů do Británie. Jenže se mu to nepodařilo. Dílem proto, že jde o velmi obtížný úkol a dílem proto, že část migrantů Británie opravdu potřebuje. Jenže staronový premiér nechce vypadat špatně před voliči, takže dnes, v čase uprchlické krize, pronáší silná slova o tom, že Velká Británie není místem pro lepší život uprchlíků z Afriky. Chystá se snad vystavět pod Lamanšským průlivem novou Berlínskou zeď, ptá se Cohen.
Dnes je populární uprchlíky odmítat. Ti, kteří by chtěli běžencům pomáhat, jsou dnes v menšině. Jde přitom o lidi, kterým nejde o nic menšího, než o záchranu života. Cestou do Evropy riskují, že se utopí, že zemřou při naskakování na nákladní auto nebo do vlaku a přece jim stojí za to to zkoušet. Doma v Súdánu, Eritreji či Sýrii jim totiž také jde o život a žene je naděje, že v Evropě zažijí mír. Lidé, kteří se staví proti lidem fakticky běžícím o život, by si také měli uvědomit, že z jejich neštěstí profitují pašeráci, kteří si někde v klidu sedí a inkasují tučné částky.
A pak je tu ještě jeden úhle pohledu. "Jde pro mě o citlivou otázku, protože moji prarodiče byli židovskými uprchlíky z carského Ruska. A kdyby Británie uplatňovala ve dvacátých a třicátých letech minulého století dnešní Cameronovu politiku, nacisté či komunisté by mou rodinu vyhladili a já bych se nikdy nenarodil. Ale nejde jen o mě nebo o další miliony Britů, jejichž předky byli francouzští Hugenoti, jde o to, že se lidé zkrátka stěhují, jsou neklidným druhem. Pokud jste se vy sami nestěhovali do jiné země za prací, tak to jistě udělali vaši předkové. Když se podíváte dost daleko do historie vlastní rodiny, mé rodiny, nebo vlastně jakékoli rodiny na planetě, zjistíte, že našimi předky byli migranti. Pokud je tedy nenávidíte, nenávidíte sami sebe," uzavírá autor.
autor: mp