Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Individualita v dnešní době se podle něho zaměňuje s tím, že nastává nepochopení, že „znamená, že já mohu cokoliv, dám si nohy na stůl, a vy to respektujte“. Děti by podle něho měly být rovné v příležitostech, to ale neznamená automatický nárok na všechno. „Rovná příležitost znamená, že musím mít právo získat odpovídající vzdělání, musím mít možnost nastoupit do školy. To neznamená, že automaticky dostanu maturitní vysvědčení, automaticky dostanu PhD. k rodnému listu,“ zmínil v rozhovoru pro Rádio Universum.
Rovností tak podle něho není, že by měl mít vysokoškolský profesor, který se opravdu něčemu věnuje dlouhou dobu a má představu, měl mít stejný hlas jako člověk, který tomu skutečně nerozumí.
Fotogalerie: - Školství nad propastí
Že se dnes považuje za diskriminaci, když student neudělá maturitu, komentuje Trojan se slovy, že „každý máme schopnost na něco jiného“, někdy se to ve vzdělávání už dostává do absurdity. „Dovedete si představit, že půjdu na Janáčkovu akademii a nebudu mít hudební sluch? A budu se soudit, že mě někdo zkoušel ze hry na nástroje nebo ze zpívání?“ připodobňuje.
Maturita se podle něho „dala tam, kde být nemá“. „Na druhé straně lidé, když chtějí podnikat, když chtějí založit firmu a tak dále, tak ji často potřebují mít měkčí, policisté a tak dále,“ dodává.
Pokud by se maturita nechala pouze u gymnázia, popřípadě u některých průmyslových škol, a zároveň by se pro zbytek oborů udělala zkouška nižší úrovně, neměla by se podle pedagoga totožně nazývat maturitou.
Fotogalerie: - Čermákova škola
Inkluze se podle něj posunula do bodu, kdy už nemusí být vždy jen prospěšná. „V tuto chvíli nám inkluze naráží na problémy mentálně postižených, naráží na problémy chování, naráží nám na kombinaci těchto faktorů ještě s nefunkční rodinou, a dostáváme se do situace, kterou málokdo otevřeně pojmenuje, a to je: společné vzdělávání je správné tehdy, když je přínosné pro všechny. A ono do té správné míry je přínosné pro všechny. Ať děti vidí. Já si pamatuju, když vidí, že mají vedle sebe dítko, které to má v životě obtížnější, že tam je vozíčkář, že tam je někdo s jakýmsi problémem, ale ve chvíli, kdy není přínosem pro všechny, tak je tady velký vykřičník. A ve chvíli, kdy se budeme snažit o stoprocentní inkluzi, tak narazíme, protože najednou máme ve třídě dítě, které opravdu obtěžuje ostatní, které znemožňuje ostatním dobře pracovat, které třeba je i až agresivní,“ podotkl.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Fungovat nemusí ani úplné kamarádství mezi učitelem a žákem, to má mít podle Trojana také stále své hranice. „Pamatuji si v Brně u jednoho svého kolegy, kterému se rozpadla třída právě proto, že měl pocit, že ten vztah bude souřadný. Nešlo to, to není možné. To jsou módní věci. Proboha, děti jsou nastaveny k tomu, aby chtěly pravidla, aby chtěly hierarchii. A že si ohmatávají hranice a že to zkoušejí, to je přirozené,“ řekl.
V poslední době prý pozoruje také společenský jev, jenž může vést k dost nejisté budoucnosti, a to nepochopení, že i demokracie má nutná pravidla. „Slýchám to od velkého množství ředitelů, kamarádů, zaměstnavatelů: přichází generace lidí, z nichž mnozí, mnozí, prosím pěkně, odmítají chodit do práce. Odmítají připustit si mít nějakou povinnost. Zhroutí se při prvním problému, to mi říkají ředitelé škol, to mi říkají kamarádi z jiných oborů. A to nechci nějakým černobílým způsobem říkat. Už to začíná být vidět,“ ukazuje, že se problémy rozšiřují i u studentů, kteří již opustili brány školy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
