Jak píše ve svém článku indický novinář a analytik Vijeta Uniyal, který pracoval mnoho let pro německou vládu, německé volby se staly historickým průlomem a zároveň debaklem pro CDU a SPD. „Křestanští demokraté dosáhli svého nejhoršího volebního výsledku od roku 1949. Socialisté dopadli ještě mnohem hůře. Naopak AfD se stala s 12,6 % třetí nejsilnější stranou, a ve východní části země skončila dokonce s 20,5 % druhá za CDU,“ zmiňuje autor článku.
Úspěch ve veřejném prostoru démonizované AfD spustil v Německu rozsáhlé protesty a stranou v tomto ohledu nezůstala ani „nezávislá“ média. „Veřejnoprávní stanice Deutsche Welle informovala, že v Berlíně davy lidí obklopily budovu, kde AfD oslavovala svůj úspěch, a protestující skandovali hesla typu „Rasismus není alternativa“ či „AfD je banda rasistů“ a „Náckové pryč“. Kolem hlavního nádraží v Kolíně se zase shromáždily asi čtyři stovky lidí a zpívali „Kdo mlčí, je spoluviníkem“.
Celý text v angličtině je ZDE.
„Je ironií osudu, že celá německá levice svorně mlčela, když stovky přistěhovalců při oslavách příchodu roku 2016 v Kolíně nad Rýnem obtěžovali a znásilňovali německé ženy a dívky. Naopak označovala tyto ženy za rasistky a lhářky, když se obracely na policii a identifikovaly zločince,“ píše Uniyal a kritizuje rovněž zaujatý postoj médií. „Novináři odmítli přijmout realitu a agresivní levičáky ještě podporovali.“
„Co se s těmi Němci ve východní části země sakra děje?“ dotazoval se deník Handelsblatt ve svém titulku těsně po volbách s dodatkem, že spousta Němců je na výsledek voleb hodně naštvaná. Magazín Die Zeit zase zahájil kampaň zaměřenou proti AfD na Twitteru. Vyzval čtenáři, aby šířili hashtag # 87Prozent, který symbolizoval fakt, že 87 % voličů pro AfD nehlasovalo. Týdeník Freitag si zase zoufal slovy: „Jak mohla AfD uspět? Šlo tomu zabránit?“
Neférově se chovají k politikům AfD také jejich noví kolegové z Bundestagu. „Politici ze zavedených stran se rozhodli bránit AfD, aby se jejich lidé postavili do čela některých parlamentních výborů, na což přitom mají vzhledem ke svému volebnímu zisku 12,6 % plné právo. Michelle Müntefering z SPD dokonce přišla s peticí, ve které se mj. píše, že by politikům z AfD nemělo být „povoleno šířit nacionalistický jed na tak výsostných pozicích“.
AfD však čelila mnoha ústrkům a překážkám dávno před volbami. „V prvním čtvrtletí pozvaly veřejnoprávní televize ARD a ZDF do svých diskuzních pořadů ze čtyř největších stran 162 politiků. Ovšem jen čtyři z nich byli z Alternativy pro Německo,“ uzavírá s jasně srozumitelnou statistikou Vijeta Uniyal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
