Evropští lídři mají nový důvod k obavám. Konflikt amerického prezidenta Donalda Trumpa s Íránem může křehké jádro Evropské unie brzy posunout od ekonomického otřesu k politické krizi.

V době, kdy rostou ceny energií a ekonomický růst slábne, se proevropské vlády připravují na krizi, kterou mohou jen těžko zastavit. Ta by navíc mohla dál otřást už tak oslabeným politickým mainstreamem v Evropské unii.

Napříč Evropou čelí nepopulární vládní představitelé sílící populistické vlně. Ta by mohla příští rok tvrdě dopadnout i na Francii, kde by Marine Le Penová a její Národní sdružení mohly podle těchto obav otevřít cestu národně orientovaným silám až do Elysejského paláce. Takový výsledek by vyvolal politické otřesy daleko za hranicemi Francie.

„Náklady na energie se promítají do cen potravin, dopravy i bydlení a nejtvrději dopadají na domácnosti s nižšími a středními příjmy,“ řekl serveru Politico Seamus Boland, předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru, který sdružuje odbory napříč Evropou a radí Evropské komisi v otázkách hospodářské a pracovní politiky.

Podle něj tato situace politicky prohlubuje nedůvěru nejen vůči národním vládám, ale i vůči schopnosti evropských institucí chránit občany před vnějšími otřesy. „Hrozí, že to urychlí podporu protekcionističtějších nebo do sebe uzavřenějších přístupů,“ varoval Boland.

Francie je podle serveru Politico pro národně orientované a euroskeptické síly největším politickým ziskem. Sama o sobě však není jediným signálem, že se politický střed v Evropě začíná drolit.

Nervozita se šíří od Bulharska po Německo

V Bulharsku vyvolalo mezi vládnoucími politiky v Evropě nervozitu vítězství bývalého prezidenta Rumena Radeva, který je nakloněn Kremlu. V Rumunsku by zase koaliční krize mohla brzy smést od moci proevropského premiéra Ilieho Bolojana.

V Německu mezitím Alternativa pro Německo vyhlíží zisky v zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Straně se už navíc podařilo prosadit i v částech západního Německa, tedy mimo její tradiční východní baštu.

Írán jako téma pro evropské ministry

V pondělí bude v centru pozornosti válka s Íránem. V Aténách se sejdou náměstci ministrů financí ze všech 27 zemí EU, aby jednali o tom, jak blok ochránit před ekonomickými dopady konfliktu a zároveň jej neuvrhnout do dluhové krize, uvedli dva diplomaté EU obeznámení s přípravami.

Debata bude pokračovat příští týden v Bruselu na úrovni ministrů financí. Ti se mezitím pustí do náročného úkolu sestavování státních rozpočtů na příští rok.

Když se minulý týden evropští lídři sešli na dvoudenním summitu na Kypru a šéfové ekonomiky s experty jednali v Řecku, v soukromých schůzkách, neformálních rozhovorech i veřejných prohlášeních zaznívala stejná obava: evropská ekonomika je už teď oslabená a íránský šok z ní může udělat politicky výbušné téma.

„Vzhledem k tomu, že blokáda Hormuzského průlivu pokračuje, je zřejmé, že její dopady jsou stále výraznější a podle některých se šíří i do širší ekonomiky,“ řekl serveru POLITICO evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis na okraj ekonomického fóra v řeckých Delfách.

Podle něj by se Evropa měla držet dočasných a cílených opatření, aby omezila dopad na veřejné finance. Fiskální prostor je totiž podle Dombrovskise už nyní omezenější než během covidu-19 a první energetické krize, kterou v roce 2022 vyvolala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu.

Patová situace mezi Washingtonem a Teheránem se protahuje poté, co byly nedávné rozhovory na poslední chvíli zrušeny. Hormuzský průliv zůstává pro většinu obchodní lodní dopravy uzavřený, což drží cenu ropy nad hranicí 100 dolarů za barel.

Macron: Je čas se probudit

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Aténách varoval, že Evropa čelí mimořádné chvíli, kdy proti ní stojí hned několik velmocenských hráčů.

„Neměli bychom podceňovat, že jde o jedinečný okamžik, kdy jsou americký prezident, ruský prezident i čínský prezident ostře proti Evropanům,“ řekl Macron po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. „Proto je teď správný čas, abychom se probudili,“ dodal.

Eurokomisař Valdis Dombrovskis varoval, že Evropa čelí stagflaci, tedy zpomalení ekonomiky a současně vyšší inflaci. Evropská komise podle něj zřejmě sníží celoroční ekonomickou prognózu. EU řeší, jak zmírnit dopady energetické krize, například snížením daní z elektřiny, podporou zranitelných domácností nebo cílenými dotacemi. Podle serveru Politico ale Brusel i zadlužené vlády mají mnohem menší prostor než během covidu nebo po začátku války na Ukrajině.

Vedle obav z ekonomických dopadů se však konflikt kolem Íránu může stát i politickou zkouškou pro evropské národně orientované  strany. Euronews upozorňuje, že americko-izraelský útok na Írán je dostal do složité situace: ocitly se mezi svou obvyklou podporou Donalda Trumpa a obavami vlastních voličů z dopadů konfliktu.

Server zmiňuje například německou Alternativu pro Německo, jejíž lídři Alice Weidelová a Tino Chrupalla uvedli, že obnovená destabilizace Blízkého východu není v zájmu Německa a musí skončit. Podobné pochybnosti se podle Euronews objevují i v českém hnutí ANO, které podle interních zdrojů nechce kritizovat Trumpa, ale zároveň nechce slepě následovat Spojené státy a Izrael do konfliktu, jenž by mohl zvýšit ceny energií.

Psali jsme:

Šimíček: Evropa potřebuje „hodného Trumpa“ a Česko silnou ODS

„Fialova politika pokračuje, změny jsou symbolické.“ Mladý hlas z vedení Stačilo!

Trump: Nenávist mezi Zelenským a Putinem je šílená. A to je špatně

Střelba na akci Bílého domu. Trump je v pořádku