Vzhledem k probíhajícím volbám do Evropského parlamentu se přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne nebude týkat žádných předvolebních aktivit. Nevyhne se však zprávám, které hýbou českým vnitropolitickým prostředím. „Začnu kauzou pana radního Martina Langa, předsedy místní organizace ODS v Jesenici, který se nechal na margo pana prezidenta slyšet, že ‚Zeman je druhý Hitler a je třeba ho podřezat jako svini‘. To je výrok, který daleko předčí všechny dosavadní sprostoty, hnusy a nehoráznosti, kterých jsme byli nuceni vyslechnout za třicet let opravdu mnoho. Musím říct, že mně osobně je líto, že to je výrok, který vypustil z pusy představitel ODS, což bývala strana slušných lidí, strana konzervativních hodnot, strana normálního a slušného jednání s politickými partnery i protivníky,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Minimálně to byla strana, kde takováto rétorika rozhodně neměla svoje místo. „Vzpomínám si na jednu historiku asi tak z roku 1998, kdy byl místopředsedou ODS Miroslav Macek, a ten na nějaké tiskovce označil pana prezidenta Havla, že to je ten bývalý kulisák. Byla to pravda, skutečně se tím v Divadle Na zábradlí živil, než se tam stal dramaturgem. A pamatuji si velice dobře, jak ho Václav Klaus jako předseda ODS na té samé tiskovce okamžitě zpeskoval a říkal: ‚Mirku, to nemůžete takhle říkat‘, to není naše – později tomu dal název – ódéesácké myšlenkové spektrum. Prostě to nebyl styl strany, která chtěla být vnímána jako strana pro slušné lidi, co vyznávají konzervativní hodnoty. Strana, kterou nyní představuje pan inženýr Lang, je strana hulvátů, dobytků a nehorázníků, kteří hlavu státu považují za svini, která má být podřezána,“ zlobí se mediální analytik.
Rétorika jak z časů K. H. Franka a Emanuela Moravce
Když zapátrá v minulosti, tak nenachází nic srovnatelného. „To je něco, co jsme asi nezažili ani za komunismu. Vzpomínám si na mnohé ošklivé výrazy, které komunisti používali na své ideové odpůrce, ale o podřezávání sviní se nemluvilo. To – myslím – byla tak rétorika Emanuela Moravce, K. H. Franka nebo podobných představitelů toho režimu ještě o něco staršího. Tam se zřejmě tato slova vyskytovala. Když se nad tím zamyslíme, tak to v dnešní postmoderní době vypadá, jako že vlastně o nic nejde. Slova tečou, vypouštějí se úplně beztrestně, bezmyšlenkovitě a bez jakékoli odpovědnosti za ně. A hned za minutu zapadnou, protože jsou přehlušena jinými slovy, možná ještě blbějšími a nehoráznějšími. Ale tohle by skutečně zapadnout nemělo,“ domnívá se Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník