Straníkům koryta a pro lidi co? Voliči ČSSD, víme, co pro vás strana vyjednala s Babišem, ale možná to raději ani nečtěte

3. 5. 2018 6:34

Jednání o sestavení vlády probíhají mezi vládním hnutím ANO a ČSSD již téměř půl roku. Média hlavního proudu neustále dopodrobna probírají otázky rozdělení vládních křesel a různých fint, jimž by sociální demokraté rádi co nejvíce oslabili pozici premiéra Andreje Babiše. Server ParlamentníListy.cz se pokusil získat informace i o tom, co by případná společná vláda měla mít podle programového prohlášení v náplni práce.

Straníkům koryta a pro lidi co? Voliči ČSSD, víme, co pro vás strana vyjednala s Babišem, ale možná to raději ani nečtěte
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Jan Hamáček.

Kromě jednání o rozdělení vládních postů a o různých bizarních požadavcích ČSSD – tu na sesazení okamurovců z pozic ve vedení Sněmovny, jindy zase záruk odchodu Andreje Babiše z funkce premiéra v případě jeho i nepravomocného odsouzení, nebo demise celé vlády, pokud by odstoupili sociálně demokratičtí ministři – probíhají v rámci koaličních rozhovorů i jednání o programu. Obě strany sestavily společné komise pro jednotlivé oblasti, které se více méně kryjí se zaměřením vládních resortů a centrálních správních úřadů. V nich debatují potenciální úkoly případné vlády. Za vládní ANO řídí týmy vyjednavačů předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Delegace ČSSD koordinuje místopředseda strany Jiří Zimola. O tématech a závěrech jednání předáci obou stran velmi neradi veřejně hovoří. Většinou odkazují na to, že ještě není vše dojednáno a že s výsledky seznámí veřejnost až při závěrečné dohodě. ParlamentnímListům.cz se však podařilo od přímých účastníků jednání získat aspoň částečné informace o průběhu a výsledcích jednání o vládním programu.

Fotogalerie: - Růže, oranžáda a Helekal

1. máj s ČSSD na Střeleckém ostrově. Předseda Jan ...
1. máj s ČSSD na Střeleckém ostrově. Předseda Jan ...
1. máj s ČSSD na Střeleckém ostrově. Předseda Jan ...
1. máj s ČSSD na Střeleckém ostrově. Na snímku tak...
1. máj s ČSSD na Střeleckém ostrově. Předseda Jan ...
1. máj s ČSSD na Střeleckém ostrově. Předseda Jan ...

Anketa

Obáváte se vypuknutí světové války?

86%
hlasovalo: 6521 lidí

Z informací plyne, že převahu má vládní hnutí ANO. Což by s ohledem na výsledek voleb nebylo zase až tak překvapivé. V minulosti, když byly sestavovány koaliční vlády, se však menším koaličním stranám, bez nichž nebylo možné vládu sestavit, vždy podařilo do programu vnutit velkou část svých priorit. Nejmenší vládní straně druhé vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS) – Zeleným – se takto podařilo prosadit osvobození biopaliv od spotřební daně, nebo dotace pro fotovoltaické a větrné elektrárny. Lidovci si v koaliční vládě premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) dokázali vynutit zavedení společného zdanění manželů či daňové úlevy pro církev. Straně Věci veřejné, která byla nejmenším koaličním partnerem vlády premiéra Petra Nečase (ODS) se díky svému „vydíracímu“ koaličnímu potenciálu  podařilo zavést schválení několika zákonů, které byly označovány jako protikorupční. 

Daňová progrese nebude

Anketa

Myslíte si, že si v naší zemi může obyčejný člověk poctivou prací vydělat na slušné živobytí?

14%
86%
hlasovalo: 13509 lidí
O to překvapivější je, že podle informací od vyjednavačů se sociální demokraté „bez boje“ vzdali svých hlavních programových priorit. Dva členové vyjednávacího týmu pro oblasti financí, kteří si nepřáli zveřejnit svá jména – každý z jiné strany – nezávisle na sobě ParlamentnímListům.cz potvrdili, že ČSSD se vzdala zavedení progresivní daně z příjmů fyzických osob i sektorových přirážek v oblasti daní z příjmů právnických osob. 

Progresivní zdanění příjmů fyzických osob přitom vždy patřilo mezi priority sociálních demokratů nejen v ČR, ale i ve většině evropských zemí. Sociální demokraté, kterým se podařilo dostat do vlády ještě před 2. světovou válkou, jako např. ve Francii, se také zasloužili o její zavedení. Do většiny evropských zemí se rozšířila po 2. světové válce. A většinou za aktivní účasti socialistů. Tento systém by zaveden proto, aby se bohatší více než chudí lidé v zájmu sociálního smíru podíleli na financování veřejných statků a služeb, jako jsou školství, zdravotnictví, policie, doprava či sociální služby. Před volbami v loňském roce obnovení čtyř až pěti daňových pásem slibovala i ČSSD. Nyní jsou  příjmy fyzických osob v ČR zdaňovány pouze dvěma sazbami. Podle planého zákona o dani z příjmů platí většina obyvatel 15% ze základu daně. Což je hodnota vzniklá po odečtení odečitatelných položek (např. na vyživované dítě, na hypotéky apod.) Část lidí, jejichž základ daně je vyšší než čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, platí podle § 16a zákona o dani z příjmů ještě tzv. solidární přirážku ve výši 7 %. V praxi to funguje tak, že část základu daně až do výše 1,5 milionu korun je zdaňována sazbou 15 % a vše nad tuto částku je zdaňováno sazbou 22 %. Na rozdíl od většiny evropských zemí u nás není zavedena sazba 0 % nebo zvýhodněná snížená sazba pro příjmy kolem hodnoty minimální mzdy. Současné daňové sazby jsou pozůstatkem pokusu o zavedení rovné daně během Topolánkovy vlády. Solidární přirážka byla zavedena ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) během Nečasovy vlády. Progresivní zdanění v ČR existovalo až do tzv. Kalouskova daňového balíčku. I když počet sazeb a jejich výše se samozřejmě měnila. Pro srovnání, v době, kdy byl ministrem financí a později premiérem Václav Klaus starší (ODS) v ČR existovalo pět daňových sazeb. Jejich hodnoty včetně daňových pásem ukazuje tabulka převzatá z tehdy platného zákona:

Ze základu daně

Daň 

Ze základu přesahujícího

od Kč 

do Kč

60000

15 % 

 

60000 

120000 

9000 Kč + 20 %

-"- 60000 Kč

120000 

180000 

21000 Kč + 25 % 

-"- 120000 Kč

180000 

540000 

36000 Kč + 32 %

-"- 180000 Kč

540000 

1080000

151200 Kč + 40 %

-"- 540000 Kč

1080000 a výše 

367200 Kč + 47 %

-"- 1080000


V roce 1993, kdy začal zákon o dani z příjmů platit, byla průměrná mzda 5.900,- Kč. Minimální mzda činila 2.000,- Kč. Dnes je průměrná měsíčná mzda 31.646,- Kč a minimální mzda činí 12.200,- Kč. 

Nejvyšší DPH na jídlo zůstává

Bez nadsázky lze tedy říci, že v praxi byl Václav Klaus starší – vůči němuž se sociální demokraté rádi vymezují – v daňové oblasti sociálně ohleduplnější než současný předseda ČSSD Jan Hamáček. A platí to i v případě DPH. Jako ministr financí zavedl Václav Klaus st. DPH se dvěma sazbami – 5 % a 25 %. Sníženou sazbou 5 % byly v době, kdy byl předsedou vlád, zdaňovány všechny základní životní potřeby jako jídlo, oblečení, hygienické potřeby apod. Sníženou sazbou 5 % byly zdaňovány rovněž všechny služby. Jejich přeřazení do základní sazby – v té době 20 % – provedl Parlament na návrh ministra financí Bohuslava Sobotky. Šlo o druhé nejvyšších zvýšení daní v historii ČR. Toto zvýšení daní však dopadlo větší mírou na chudé než na bohaté. Stejně jako rekordní zvýšení DPH, které provedl Parlament na návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) v roce 2008, kdy byla snížená sazba zvýšena až na 15 %. ČR má v důsledku toho jedny z nejvíce zdaněných potravin v Evropě. Všechny okolní státy mají sazbu DPH na potraviny nižší.

V minulém volebním období se ČSSD aspoň pokoušela snížit DPH u části základních životních potřeb. Sice chabě ale přece. Podařilo se jí „ukecat“ tehdejšího ministra financí Andreje Babiše k zavedení druhé snížené sazby DPH 10 %, která je používána pro léky a dětské pleny. Letos však sociální demokraté snahu o snížení daňové zátěže základních životních potřeb vzdali úplně. Stejně jako pokusy o obnovení progresivního zdanění. Jeden z účastníků jednání za ČSSD, který si nepřál uvést své jméno, k tomu ParlamentnímListům.cz sdělil, že toto téma vyjednavači raději ani neotevřeli, protože je pro Babiše příliš kontroverzní. „A po minulých zkušenostech by se jej stejně nepodařilo přesvědčit,“ konstatoval člen vedení ČSSD. Tuto informaci potvrdil Parlamentním listům i Jaroslav Faltýnek. Stejně jako fakt, že ČSSD ani nepoložila na jednací stůl možnost zavedení sektorových daní.

Sektorové daně zapomenuty

I to ČSSD před volbami slibovala. Nadále tak zřejmě u nás bude platit pouze jedna sazba daně z příjmů firem, která je nyní 19 % bez ohledu na velikost firmy, výši obratu či zisku ani odvětví. Původně sociální demokraté tvrdili, že by po vzoru Viktora Orbána (FIDES)  rádi zavedli vyšší sazby pro některá odvětví, která jsou ovládána nadnárodními korporacemi nebo v nichž zahraniční firmy na trhu dominují. Podobně jako v Maďarsku mělo jít o banky, pojišťovny a telekomunikace.

Žádné zlevňování mobilů

ČSSD by podle informací, které se Parlamentnímlistům.cz podařilo získat, ráda obsadila Ministerstvo financí svým ministrem. Otázkou však je, k čemu by jim to bylo, když by takový ministr musel plnit programové priority hnutí ANO. Mezi těmi, které socani babišovcům „odkývali“, je rozšíření účinnosti EET i na ty obory, u nichž to zrušil Ústavní soud. Za programové vítězství vyjednavačů ANO lze jednoznačně označit dohodu o nezvyšování daní z příjmů, která v podstatě již byla dojednána ve společné komisi pro finance. Podle informací od vyjednavačů z obou stran, kteří si nepřáli zveřejnit své jméno, by však ČSSD na ministerstvu financí ráda rozhodovala aspoň o tom, do kterým resortů a na které výdaje půjde kolik peněz. Což by ovšem zvládl i úřednický ministr.

Podle informací, které se podařilo získat ParlamentnímListům.cz od účastníků jednání z obou táborů, trpí delegace ČSSD slabým personálním vybavením. Po krizi odborných komisí chybí straně lidé i nápady. Zřejmě v důsledku toho zapadla i loňská myšlenka na přísnější regulaci cen telekomunikačních služeb, za jejíž „nerealizaci“ byl údajně odvolán ze Sobotkovy vlády bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). V ČR dnes občan nebo malá firma na trhu nenajde mobilní paušál s neomezeným voláním a daty, který by byl levnější než 1.000,- Kč. V Německu, kde jsou platy ve srovnání s ČR čtyřnásobné je taková služba nabízena za 12,- eur (v přepočtu 350,- Kč). Za podobnou částku u nás mají paušál ministři a státní úředníci.

Exekutorské Eldorádo pokračuje

Jednání v oblasti spravedlnosti jsou sice podle informací od účastníků jednání po oznámení Roberta Pelikána (ANO), že již nechce pokračovat ve vládě, v určitém skluzu. Nicméně ani zde ČSSD nepředvedla žádný excelentní výkon. I když se jednání účastní za ČSSD bývalý poslanec a nyní náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc. Ten chtěl kdysi jako poslanec omezit částky exekutorských odměn u malých pohledávek tak, aby peníze pro exekutora nepřevyšovaly původní soudem určenou výši povinné platby. Při nynějším jednání tento nápad „jaksi zapadl“. Stejně jako dávná idea sociálních demokratů převzatá z Německa, podle níž by u bagatelních pohledávek měly být náklady na soudní řízení včetně advokátní odměny stanoveny procentem ze žalované částky. Aby tak nedocházelo k situacím, kdy z původního žalovaného dluhu ve výši  500,- Kč – např. z pokuty – vznikne pohledávka za 10 tisíc korun. Zvlášť když dnes při elektronizaci justice se z vymáhání pokut stal extrémně výnosný „průmyslový business“.

Vyděračské lhůty splatnosti nekončí

V závěru existence obchodního zákoníku, který byl zrušen novým občanským zákoníkem, se sociální demokraté podíleli na zavedení zákonem stanovené maximální doby splatnosti faktur na 30 dnů. Za ČSSD ji v hospodářském výboru Sněmovny navrhoval bývalý poslanec Milan Urban. A spolu s dalšími poslanci různých stran se mu ji podařilo do zákona dostat jako ochranu proti nekalým praktikám velkých obchodních řetězců. Z dnešního poslaneckého klubu tu dobu už téměř nikdo nepamatuje. Takže se nelze divit, že vyjednavači ČSSD zapomněli do jednání s ANO předložit požadavek na obnovení této ochrany českých výrobců před vydíráním nadnárodními korporacemi. 

Stejně jako jejich dřívější požadavek, aby se základem pro výpočet daňové povinnosti u DPH staly pouze zaplacené faktury. Neplacené faktury, z nichž však podnikatelům vzniká povinnost zaplatit DPH, kterou nikdy nedostali, extrémně drtí zejména malé firmy. V dobách, kdy byla ČSSD v opozici a kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, tento požadavek od poslanců ČSSD zazníval na téměř každé schůzi rozpočtového a ústavněprávního výboru. Během půl roku jednání s ANO je však žádný z vyjednavačů ČSSD ani nezmínil.

Zachovat inkluzi a neziskovky

Anketa

ČT odvysílala úspěšný film Metanol. Myslíte si, že stát ošetřil věci tak, aby se ,,Metanolová aféra" už nemohla opakovat?

4%
96%
hlasovalo: 3190 lidí
Úspěch si ČSSD vydobyla v jednání v oblasti školství. Vzhledem k tomu, že ANO se rozhodlo Ministerstvo školství sociálním demokratům přenechat, tak jeho tým na čele s ministrem Robertem Plagou jednání trochu „vypustil“. Na socialistech si „vyhádal“ pouze to, že už nebude znovu předkládán kariérní řád, který byl zamítnut ke konci minulého volebního období. Místopředsedkyni poslaneckého klubu ČSSD se tak podařilo prosadit, že ANO pomůže zamítnout návrhy zákonů, které by rušily „reformy“ z doby, kdy byla ministryní. Návrh na zrušení inkluze finalizuje spolu se zástupci dalších stran a odbornou učitelskou veřejností poslanec Václav Klaus mladší (ODS). Ve Sněmovně již z jeho dílny leží návrh na zrušení povinných tříd ve školkách pro dvouleté děti. Školky jsou pro tak malé děti nevhodné vzhledem k velikosti tříd. Jsou sice vzhledem k nižším požadavkům na personální obsazení, věcné a technické vybavení levnější než jesle. Zároveň jsou však dražší než pro děti mnohem přívětivější dětské skupiny, které se v posledních letech hodně rozmohly.

„Ubránit“ se socanům podařilo i státní maturity. Včetně povinné matematiky. Státní maturity byly zavedeny ministryní školství Petrou Buzkovou (ČSSD). Od počátku jsou terčem kritiky celé odborné veřejnosti. Jak pro nákladnost, tak i pro opakované problémy při jejich výrobě.

Na nezhoršování situace po maďarském a rakouském vzoru se v případě vlády ANO a ČSSD mohou těšit i nevládní neziskové organizace. Na základě dohody s SPD při schvalování letošního státního rozpočtu chtěla jejich financování ze státního rozpočtu výrazně revidovat ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Po úspěšném nátlaku ČSSD, která se dovolávala EU, však musela tento nápad „odpískat“.

Referendum o EU ne

Naprostý názorový kotrmelec předvedli socialisté v otázkách referenda. Od vzniku ČR poslanci za ČSSD předložili ve Sněmovně 6 různých návrhů ústavního zákona o celostátním referendu. Ve všech případech k vypsání referenda požadovali pouze podmínku 50 000 podpisů. Ve všech doposud předložených verzích mělo rozhodnutí voličů zavazovat vládu i Parlament. Vyloučeny měly být pouze otázky, jejichž důsledkem by bylo omezení či zrušení lidských práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. V jedné verzi též zrušení Senátu, které bylo do zákona napsáno proto, aby jej Senát nezamítl. Nikdy dříve však ČSSD nevylučovala plebiscit o členství v mezinárodních organizacích jako NATO či EU. Nyní je jedna z podmínek, kterou si ČSSD klade, aby referendum nebylo možné o členství v EU. Navíc socani požadují stanovení extrémně vysokého kvora pro vypsání referenda, které by mělo být přípustné až při získání více než 750 000 podpisů. 

Za vládní koryta cokoli

Asi nejvýstižněji charakterizuje přístup sociálních demokratů při hájení zájmů voličů problém zrušení karenční doby. Jde o zákonnou úpravu, podle níž není zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci vyplácena nemocenská. Tato úprava byla zavedena Parlamentem na návrh ministra práce a sociálních věci Jaromíra Drábka (TOP 09). Tento institut byl zaveden v rámci tzv. Kalouskových úsporných balíčků.

Nejhůře samozřejmě dopadá na nízkopříjmové zaměstnance a manuálně pracující. Ředitel banky nebo vysoký manažer si obvykle může práci zorganizovat tak, že ji v případě krátkodobé nemoci může vykonávat z domova. Nebo si v manažerské smlouvě vyjedná tzv. „sick days“, což je plné proplácení nemocenské zaměstnavatelem i v prvních třech dnech nemoci v určitém počtu případů ročně.

Právě první tři dny jsou obvykle klíčové při léčení nejčastějších nemocí, jako jsou chřipka. Pokud je člověk může proležet spolu s víkendem, tak mu to k vyléčení obvykle stačí. Řada lidí s nízkým příjmem si to však kvůli výpadkům příjmů z karenční doby nemůže dovolit a raději chodí do práce, i když tím riskuje mnohem vážnější zdravotní potíže jako selhání srdce či zápal plic. V mnoha případech jako pracovníci ve veřejném stravování dokonce představují zdravotní ohrožení spotřebitelů, které mohou nakazit. V jiných oblastech to působí zvýšení nemocnosti populace, protože nemocní chodící do práce obvykle nakazí ostatní kolegy. V západní Evropě je neproplácení nemocenské v prvních dnech proto spíše výjimkou.

Po svém letošním zvolení do funkce předsedy ČSSD Jan Hamáček vyhlásil zrušení karenční doby za nejvyšší prioritu strany. Sociálnědemokratičtí poslanci vzápětí předložili do Sněmovny i příslušný návrh zákona. V něm navrhli od letošního července proplácet v prvních třech dnech nemocenskou ve výši 60 % platu. O výši se s vyjednavači ANO zatím stále ještě hádají. Podle informací od účastníků jednání je Babiš ochoten připustit pouze 30 %. I v této nejvyšší prioritě však již sociální demokraté stihli Babišovi ustoupit. Při vidině možné účasti na vládě již odsouhlasili odsunutí účinnosti novely o rok. Bez toho, že by měli jisté, že dosáhnou dohody aspoň na sazbě 50 %. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nuly! Novináři, politici a lidé za počítačem. Zeman před 17. listopadem rozdával rány

22:02 Nuly! Novináři, politici a lidé za počítačem. Zeman před 17. listopadem rozdával rány

Jako již každý čtvrtek, ani dnes nebyli diváci TV Barrandov ochuzeni o názory prezidenta Miloše Zema…