Policie zahájila stíhání komunistických funkcionářů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara za zneužití pravomoci kvůli používání střelných zbraní na hranicích. Podle předsedy Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka si byli vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přes to ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili.
Vyšetřování probíhalo na základě návrhu z německé strany. „Registroval jsem už několik měsíců, možná i let, šetření, které v této věci probíhalo. Okruh osob nebyl specifikován. Původně to vypadalo, že to může být širší okruh osob, nakonec v síti zůstaly jenom tyto tři rybky. O tom, že se to vyšetřuje a že to vyšetřování probíhá na základě podnětu ze strany německých orgánů, jsem věděl. A že to dotáhli k tomuto výsledku, mě nepřekvapuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman. Protože jde o trestné činy, které nelze promlčet, zahájila policie stíhání mužů pro zvlášť závažné zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim v případě odsouzení hrozí trest od dvou do deseti let.
Stíháni jsou za to, že nevyužili svého stranického postavení
Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly. „Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa mělo prokazatelný přímý vliv na členy Vlády Československé socialistické republiky a mohlo jim ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, což i v oblasti ochrany státních hranic opakovaně činilo, nikoli však k zabránění použití střelných zbraní,“ konstatoval Jan Lelek. Poukázal i na to, že Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.
S kostrbatou konstrukcí policie by si měl šikovný advokát poradit
„Tahle konstrukce je poněkud kostrbatá. V roce 1993 byl přijat zákon o protiprávnosti komunistického režimu, a ten v paragrafu 1 písmeno c říká, že komunistický režim neuznával principy právního státu, neuznával demokratické hodnoty, stavěl orgány strany nad orgány státní. Čili tento postup byl nezákonný a protiprávní. A teď, světe, div se, obvinění klade za vinu těm třem starým pánům, že postupovali podle tehdejších pravidel hry, kdy politbyro bylo skutečně víc než vláda. Takže je v rozporu zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který říká, že bylo nesprávné, že komunistická strana vládla, a to, že se vytýká těm třem, že nezasáhli z pozice členů předsednictva strany. Tohle jde proti sobě,“ upozorňuje Jaroslav Ortman.
Psali jsme:
_635461204416417694.JPG&id=25386)
I proto je přesvědčen, že v těžší pozici bude při soudním řízení státní zástupce. „Když tam bude šikovný obhájce, tak si s tím poradí. Tohle je totiž rozpor jako hrom. Státní zástupce to bude mít těžké, protože i soudce se musí vypořádat principem Iura novit curia – ‚soud zná právo‘ – a jestliže je v zákonu stanoveno, že takový postup, kdy strana zneužívala svého postavení proti orgánům voleným, to znamená státním orgánům, byl postup nezákonný, tak není teď možné a priori vytýkat těmto třem, že tohoto nezákonného postupu jako členové předsednictva strany nevyužili a z tohoto titulu nezabránili tomu, co se dělo na hranicích. To je trošku na hlavu,“ myslí si advokát.
Po třiceti letech objevili Atlantidu a chtějí vězení pro skoro stoleté
„To, že to byly zločiny, nikdo nepopírá. Zákon o protiprávnosti komunistického režimu platí. Pokud by se stíhalo na začátku, po pádu komunistického režimu, tak by to mělo širokou odezvu i ve veřejnosti, tehdy bych to pochopil, kdyby to bylo v souvislosti s přijatým zákonem o protiprávnosti komunistického režimu,“ poznamenává Jaroslav Ortman. „Přitom se to vědělo už před zhruba třiceti lety. Orgány v trestním řízení, pokud se domnívaly, že to je trestný čin, tak měly jednat z úřední povinnosti. Tyto skutečnosti byly všeobecně známé. Tudíž tomu nerozumím. Nechápu, proč nebylo stíhání zahájeno už v prosinci 89 nebo v roce 1990,“ říká pro ParlamentníListy.cz Karol Hrádela.
Miloši Jakešovi je 97 let, Lubomíru Štrougalovi 95 a Vratislavu Vajnarovi 89 let. „Spravedlnost má smysl, pokud je vykonávána vůči lidem, kteří si to reálně uvědomují a může je postihnout. Ale obávám se, že je nezastihne ani konec trestního stíhání . A o to víc nevěřím, že by případný trest vykonali. Tomu nemůže věřit ani státní zástupce, který to zahájil. Po třiceti letech najednou objevit Atlantidu a říci, že se to má teď stíhat, mi připadá divné. Když vidím tvář Miloše Jakeše, dnes už – pardon – senilního pána, tak nevím, co z toho kdo bude mít. Jestli dostane deset let, když je ani nevykoná. To je přece absurdní,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Ortman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
