Studentka tak skvěle vzpomíná na celostátní stávku z 26. října 2020, jež se uskutečnila tři měsíce po srpnových prezidentských volbách, které byly podle mnoha šetření i oficiálního názoru všech států Evropské unie nesvobodné a nespravedlivé.
Legitimitu běloruských prezidentský voleb tehdy zpochybnili i někdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a expremiér Andrej Babiš (ANO).
I přes odsouzení výsledků voleb na mezinárodním poli však demonstrace postupně utichaly a studentka po jednom z protestních průvodů skončila na 24 hodin v cele, načež se raději ze strachu z dalšího pronásledování rozhodla angažovat z Česka.
Nepříjemné chvíle zažila také běloruská studentka posledního ročníku všeobecného lékařství na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity Alina, když sledovala, co se v jejím rodném městě děje. „Cítila jsem se bezmocná, chtěla jsem nějak pomoct, ale netušila jsem, jak. Vyčítala jsem si, že se v Praze mám tak dobře, ale stovky studentů v Bělorusku trpí,“ líčí, proč nakonec apelovala na děkana 2. lékařské fakulty Vladimíra Komárka k pomoci akademické komunity pro Bělorusko.
Právě s Komárkem nakonec dohodnula přijetí několika perzekvovaných běloruských mediků, které s nabídkou oslovila skrze sociální síť Telegram. Běloruska žijící v Česku pak ke studiu u nás vybrala dvanáct mediků včetně studentky Sofie, z nichž 9 nabídku přijalo a v dubnu loňského roku do Česka dorazili.
Běloruským studentům se rozhodli pomoci i někteří čeští kolegové. „V květnu 2021 jsem na majálesu slyšel mluvit dvě běloruské studentské aktivistky a došlo mi, že o Bělorusku nic nevím a že nezajímá nikoho z lidí, které znám, a pokud pro ně něco neuděláme, jsme spoluzodpovědní za potlačení běloruské opozice,“ popsal pro server Aktuálně.cz student politologie na pražské filozofické fakultě Petr Ťoupalík, proč se rozhodl také jednat.
Projekt 11+1 nyní má za cíl podporovat běloruskou exilovou společnost. Ťoupalík míní, že postupem času budou Bělorusové svůj exil financovat, „tak jako Tomáše Garrigue Masaryka podporovala krajanská komunita po světě“. Pomoci má k tomu množství nadaných lidí, kteří dle něho Bělorusko opustili.
Speciální stipendia pro běloruské studenty v Česku vypisovaly také další české univerzity; v Česku již dnes studuje kolem šedesáti běloruských studentů, kteří svou zemi opustili po protestech z roku 2020.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.