Studenti žurnalistiky na pokraji pokročilého stádia debility, zírá Petr Žantovský. A kreslené pohádkové postavičky jako nástroje propagandy Kremlu...

01.12.2018 7:44

TÝDEN V MÉDIÍCH Velice neobvyklé až bizarní skutečnosti, které se objevily v poslední době ve sdělovacích prostředcích, si pro svůj pravidelný přehled mediálních zajímavostí vybral Petr Žantovský. Technologie, o nichž hovoří v úvodním tématu, vnímá jako obrovské nebezpečí, které může vyvolat světovou válku nebo jakýkoli jiný konflikt. Zdánlivě humorně vypadá to, jak přehnaně ohleduplně s budoucími britskými novináři mají zacházet jejich pedagogové z fakulty žurnalistiky na univerzitě v Leedsu. A aby lidé na Západě ani na chvíli nezapochybovali, že z Ruska přichází jen zlo, otiskly britské Timesy článek, v němž jsou animované postavičky Máša a medvěd označovány za nástroj Kremlu.

Studenti žurnalistiky na pokraji pokročilého stádia debility, zírá Petr Žantovský. A kreslené pohádkové postavičky jako nástroje propagandy Kremlu...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Který prezident České republiky byl prozatím nejlepší?

8%
7%
85%
hlasovalo: 24113 lidí

Obecně dost opomíjenou, ale velmi zásadní záležitostí začíná nejnovější přehled mediálních zajímavostí. „Na portálu flowee, který se věnuje počítačovým technologiím a soudobé komunikaci, lze pod titulkem ‚Expert představuje deset důvodů, proč vymazat své účty na sociálních sítích‘ nalézt článek pana Luboše Hegera. Jde o velice zajímavý text, jenž čtenářům přibližuje názor jistého Jarona Laniera. Tenhle spisovatel a hudebník, ale především známý americký odborník na počítače je považován za jednoho z tvůrců pojmu virtuální realita. Je to zkušený člověk, narodil se v roce 1960 a celý život žije počítači, čímž chci říct, že jeho slovo má docela váhu. A v tomhle článku je parafrázován jeho původní text, v němž píše, jakým způsobem sociální sítě manipulují se svými uživateli,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jde o něco, co nás obklopuje na každém kroku. „Každý jsme si prošli zkušeností, kdy jste v nějakém internetovém obchodě koupili třeba manželce šperk k Vánocům nebo bačkory pro tchyni a od té chvíle se vám po určité poměrně dlouhé období při každém otevření jakéhokoli portálu vysunuly odněkud reklamy na šperky nebo na bačkory, protože internet si nás pamatuje jako uživatele určitého typu komodity. Na první pohled to může být i komické, trochu to obtěžuje, ale nějak to odklikáte. Na druhou stranu vás to docela manipuluje a vnucuje vašemu chování určitou spotřebitelskou prioritu, kterou ale už nepotřebujete. Neodpovídá už vaší okamžité potřebě, ale odpovídá potřebě toho výrobce, distributora, prodejce nebo obecně obchodnímu zájmu, který za tím stojí. To je věc, kterou každý, co využíváme internet, známe,“ poukazuje mediální analytik.

Technologie nebezpečná pro jakoukoli sociální komunikaci

Jaron Lanier ale považuje za podstatné, že tvůrci sociálních sítí v podstatě vědomě modifikují a infikují své uživatele, říkají tomu dávkou dopaminu. „Tedy určitým typem inspirace nebo motivace k nějakému chování. Tím vlastně ovlivňují váš mozek, vaše jednání. To, prosím, není konspirační teorie, jak by si někdo rád představoval, ale skutečnost. Lanier doslova píše, že když ten hypnotizér, který stojí na druhé straně technologického řetězce, kterého neznáte a nemusí to být zrovna výrobce určitého typu šperku nebo bačkor, ale někdo, o němž nevíte, pro koho pracuje nebo jaké zájmy zastává, ale on vás stejně hypnotizuje tímto způsobem za účelem, který neznáte. Tohle je technologie, která se k nám řítí všemi cestami a je pro budoucnost jakékoli sociální komunikace velice nebezpečná,“ myslí si Petr Žantovský.

Podobně nahlíží na technologii Deepfakes, která posouvá možnosti tvorby falešných videí. „Počítačovému programu stačí zvuková stopa, třeba nahrávka projevu. Pak si vezme obličej dotyčného a ústa mu rozpohybuje tak, aby na ně jednotlivá slova seděla. V kanadském dokumentu, který jsem v těchto dnech viděl, to ilustrovali na Baracku Obamovi, jehož výstup z nějakého projevu poskládali tak, aby modulace jeho úst a jeho mimika odpovídaly textu, který mu vložili do úst. A ten text namluvil herec. Byla to nějaká denunciační promluva o Donaldu Trumpovi, ale to není podstatné. Podstatné je, že to Obama nikdy neřekl. Ten herec to namluvil svojí dikcí, svým hlasem, ale oni ten hlas dokázali dokonale zduplikovat a vytvořit z něj imitaci hlasu Baracka Obamy,“ popisuje mediální odborník.

Nejde už o vnucování bačkor, ale sdělení, které nemusí být pravdivé

Když spojili tu animovanou tvář, což je věc známá už delší dobu, s modifikovaným hlasem, tak dokument na dvaceti minutách ukázal velice přesvědčivě, že lze vytvořit kohokoli, jak říká cokoli. „To je, když to domyslíme, obrovské nebezpečí, protože to může vyvolat světovou válku nebo jakýkoli jiný konflikt, který si lze představit. Takže ke všem těm nesmyslům, které říkají politici normálně, ještě přibydou nesmysly, které jim někdo účelově vloží do úst a do tváří a už se v tom vůbec nikdo nevyzná. To už bude takový chaos, že celá politická, novinářská či jakákoli jiná komunikace bude znejistěna. Budete neustále na pochybách: je to pravda, co ten člověk říká, co mu velice věrohodně odezírám z úst? Je to pravda, nebo to není pravda?“ upozorňuje Petr Žantovský.

Dokonce se v souvislosti s tím objevily – nejspíš konspirační – teorie, že si Obama objednal deepfakes sám, aby znevěrohodnil a zpochybnil určité věci, které v minulosti prohlásil, aby se od nich mohl jednoduše distancovat s poukazem na to, že to jsou přece deepfakes. „No to už je tedy teorie trošku mimo normální vnímání světa. Ale nelze ji vyloučit, protože všechno je možné, jak vidíme. Takže se vracím k Lanierovi. Není to jenom v tom, že vám někdo vnucuje šperky nebo bačkory, je to něco, co vám vnucuje jiný typ sdělení, který nemusí být pravdivý. A když se všechny tyhle technologické faktory sečtou, tak to všichni můžeme rovnou zabalit, když to řeknu velmi banálně. To je něco, čeho je třeba se bát. Nevím, jestli se s tím dá dělat něco jiného, ale měli bychom být na pozoru. To přinejmenším,“ nabádá mediální analytik.

Při zadání testů pro studenty je třeba dbát na přátelský tón

Na rozdíl od úvodního varovného jsou další dvě dnešní témata naprosto bizarní, nesmyslná a absurdní, leč obě pravdivá. „Na webu refresher jsem se dočetl, že na univerzitě v Leedsu ve Spojeném království na katedře žurnalistiky vydali metodický pokyn pro pedagogy, aby zadávali studentům práce tak, aby na ně nebyl vyvíjen příliš velký tlak. Učitelé by měli ve svých zadáních v domácích úkolech či testech využívat převážně pozitivní a přátelský tón. ‚Negativní slovní konstrukce by se v zadáních vyskytovat neměly, protože studenti v případě nesprávně napsaných úloh ztrácejí zájem o vyřešení zadání,‘ to cituji. Studenti by podle toho dokumentu měli mít zadání vysvětleno velmi jednoduše a jasně. Pokyny od vedení dokonce upřesňovaly, aby učitelé při vytváření zadání nepoužívali slova a věty napsané velkými písmeny, jak to vnímáme jako zdůraznění důležitosti, protože pomyslně zapnutý Caps Lock studenty znervózňuje a znepokojuje,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nad podobnými informacemi zůstává jen rozum stát. „To je opravdu zpráva za všechny prachy, jak se říká. Za prvé nám totiž sděluje, že studenti žurnalistiky na univerzitě v Leedsu jsou na pokraji nějakého pokročilého stadia debility. Protože když někdo není schopen zvládnout jiný úkol než ten, který je mu předkládán ‚v přátelském a pozitivním tónu‘, tak asi není schopen zvládnout jakoukoli sociální komunikaci, natož tedy žurnalistickou, takže by tím žurnalistou tedy opravdu být neměl. Anebo nám to dává zprávu o tom, jací lidé se připravují pro pozici žurnalisty v britském budoucnu, minimálně v Leedsu. Ale obávám se, že tyhle debility jsou infekční a že se jich velice rychle dočkáme i na různých našich alma mater, protože to je něco, co pochopitelně výuku zjednodušuje,“ poznamenává mediální odborník.

Školy vychovávají poloblbce, kteří se nedovedou orientovat ve světě

Doporučuje si vzpomenout, jak to bylo s novým provedením povinného školního písma, které bylo v podstatě tiskací, aby se děti nemusely učit dva typy písem, že by to pro ně bylo matoucí. „Proto psací písmo vlastně neumí. Jak jsou zvyklí psát na počítači nebo na tabletu, tak vidí jenom tiskací písmena, ale psací neumí. To, co jsme my kdysi dávno v první třídě zvládali v předmětu, který se jmenoval psaní, a naši rodiče z předmětu, který se jmenoval krasopis, tak oni nemají už ani ‚šeredopis‘, oni nemají žádný ‚pis‘. Oni se jenom učí nějaká písmena, jak vypadají, a snaží se je podle tohoto nového trendu napodobovat. To samozřejmě vede také k velice limitované práci mozku. Z těch dětí a studentů vychováváme poloblbce, kteří nebudou absolutně schopni se orientovat ve světě, natož aby tomu světu v budoucnu vládli nebo ho realisticky zobrazovali jako ti novináři,“ domnívá se Petr Žantovský.

„Říkám často svým studentům na Vysoké škole ekonomické: ‚Přátelé, uvědomte si, že je vám třiadvacet a vy nám budete vládnout. Jste na to připraveni? Víte, co se stalo před datem vašeho narození, nebo dějiny začaly až datem vašeho narození? Myslíte v souvislostech? Umíte porovnávat historické události s dnešními?‘ Kladu jim velmi banální otázky a oni na mě koukají jak na ruské kolo a vůbec nerozumí, co jim říkám. Skutečně se na našich školách, bohužel, nepřipravují k tomu, aby převzali odpovědnost za budoucnost naší země, Evropy nebo světa. A to je opět varovné. A tyhle líbivé politiky typu ‚nepoužívejte velká písmena‘, ‚volte přátelský tón‘, tomu velice silně napomáhají. Mohu tohle téma zase ukončit jen konstatováním, že je čeho se obávat,“ uvědomuje si mediální analytik.

Není přehnané vidět Mášu putinovskou, udivil britský deník

Také závěrečné téma se zdá být stěží uvěřitelné. „Máša a medvěd jsou nástroj Kremlu, konstatovali někteří experti. Třeba britské Timesy citují Anthonyho Gleese z Buckinghamské univerzity, stejně tak to vidí jakýsi estonský mediální expert Priit Hobemag. A ti všichni se shodují na tom, že oblíbená ruská animovaná pohádka Máša a medvěd, kterou jako seriál nyní vysílá o víkendech program ČT:D, jak jsem si všiml, je nástroj propagandy Kremlu. A proč? Tak poslouchejte: ‚Máša je divoká, až zlobivá, ale také kurážná. Troufá si na víc, než na kolik zdánlivě má. Není přehnané ji vidět putinovskou‘. To Timesy citovaly zmíněného bezpečnostního experta Gleese. Jako problematická je pak v britských médiích vypíchnutá například jedna ze scén, kdy Máša se sovětskou vojenskou čepicí na hlavě vyhání vetřelce z medvědova mrkvového záhonku. Uf!“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Z uvedeného článku je zřejmé, že se boj proti Máše a medvědovi přesunul do nejvyšších pater světových médií. „Přitom Timesy byly až donedávna považovány za ty serióznější, ale zřejmě se zbláznili i tam a teď bojují s Mášou a medvědem. Rusové na to reagovali samozřejmě velice pobaveně. Zacitoval bych například stanovisko z ruské ambasády v Londýně: ‚Timesy dnes zvedly důležité téma: Jak lze Spojené království spasit před Mášou a medvědem? Zřízením protianimákového centra někde v Pobaltí? Zařazením všech animátorů na sankční seznam Evropské unie? Je zapotřebí jasná a rozhodná – a také velmi drahá – reakce!‘. Tak z toho, co ruská ambasáda v Londýně napsala na Twitteru, mi vychází, že prokázala mnohem více smyslu pro humor než celý deník The Times,“ míní mediální odborník.

Návrat do dob, kdy se z honiček Toma a Jerryho stávaly ideové půtky

To mu už skutečně přijde jako naprosto bizarní a za vlasy přitažená záležitost. „To pak člověku naskočí všechny ty asociace na padesátá nebo sedmdesátá léta, kdy se propaganda komunistických zemí jenom hemžila podobnými nesmysly. To byly doby, kdy se vyhledávali nepřátelé tam, kde nebyli, kdy se z honiček Toma a Jerryho stávaly ideové půtky a hledaly se třídní souvislosti, jestli jeden je oběť a druhý je imperialista nebo jak tomu všemu rozumět. Asi před deseti nebo dvanácti lety přišel také někdo s teorií, bylo to zábavné, tehdy jsem se tomu také smál, ale dnes už se tomu moc nesměju, že ve filmu o Harry Potterovi, konkrétně ve druhém díle, kde vystupuje skřítek jménem Dobby, tak když se na něj člověk zadívá, tak je podobný Putinovi, tedy až na ty dlouhé uši,“ připomíná Petr Žantovský, o čem se také před lety mluvilo a psalo.

A opravdu se to tehdy zcela vážně rozebíralo v nejrůznějších médiích, ačkoli soudní lidé se tomu od začátku smáli jako něčemu naprosto ulítlému. „Možná, že ti animátoři, kteří tvořili podobu toho skřítka, protože paní Rowlingová nepředepsala úplně detailně, jak má vypadat, si trochu pohráli se smyslem pro humor. Ale v žádném případě to nebyla ideologická invaze, abych tak řekl, na kohokoli. No a dnes jsme v úplně opačném gardu. Jsme na tom tak, že Máša a medvěd ničí západní liberální demokracii. Nuže, jestli je na tom liberální demokracie tak, že ji zničí i Máša s medvědem na záhonech s mrkví, tak to je na tom opravdu špatně. A opravdu nevím, co od ní můžeme dál čekat,“ dodává mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš odhalil pravdu: Takovéhle ,,brikule” mu Hamáček s Petříčkem dělali kvůli paktu OSN o uprchlících. Dokonce...

7:10 Babiš odhalil pravdu: Takovéhle ,,brikule” mu Hamáček s Petříčkem dělali kvůli paktu OSN o uprchlících. Dokonce...

Premiér Andrej Babiš se velmi důrazně ohradil proti tvrzením, že vláda za zády občanů podpořila Pakt…