Studie, která podrobně rozebírá ekonomickou bilanci rozvojových afrických zemí, vzešla ze spolupráce několika nevládních organizací ve Velké Británii a Africe. Podle této studie do Afriky každým rokem směřuje oficiální vládní humanitární pomoc ve výši 134 miliard amerických dolarů.

Humanitární pomoc jen kouřovou clonou pro miliardové zisky?

Jenže západní mocnosti z afrického kontinentu ročně naopak vytáhnou 192 miliard dolarů. Například ředitel britské neziskové organizace Health Poverty Action Martin Drewry serveru The Guardien řekl, že Velká Británie se sice tváří, že Africe humanitárně pomáhá, „ve skutečnosti to však slouží jen jako kouřová clona pro miliardy, které se (z Afriky) vytáhnou“.

Podle zmíněné studie africké rozvojové státy nejvíce trpí využíváním zahraničních korporací, které z místní ekonomiky ročně vyvedou 46,3 miliard dolarů. Působení zahraničních společností Africe se dá rozdělit do dvou kategorií. Buď své projekty rozjedou na „zelené louce“, nebo se zavážou využít takzvané brownfields, tedy opuštěné a nevyužívané budovy a pozemky.

Zahraniční investice nemusí mít jen pozitivní efekt

Takových obchodů se v Africe v období od září 2011 do března 2012 uskutečnilo 236. Podle serveru ale jednorázová finanční injekce do státních rozpočtu afrických zemí má ale dlouhodobě spíše opačný efekt. Zahraniční korporace totiž využívají mnohaletých daňových úlev a z konkrétních výrobních odvětví vytlačují lokální společnosti. A pokud „daňové prázdniny“ skončí, firmy se v mnoha případech přesunou jinam.

Server jako příklad takového modelu uvádí Guineu. Ta je na druhém místě na světě v těžbě bauxitu. Výše daně z těžby se podle údajů Mezinárodního měnového fondu ve světě pohybuje mezi 45 až 65 procenty. Jenže: Roční objem těžařského průmyslu Guiney činí asi 1,4 miliardy dolarů, ovšem tamní těžbu ovládá konglomerát západních společností. A chudá africká Guinea tak při využití daňových úlev získá pouhých 48 milionů.