„Je to symbolické místo: Zde se v září 1938 rozhodlo o odtržení Sudet od tehdejšího Československa. Sudetští Němci mezitím už od půli 30. let 20. století houfně přijímali říšské občanství, zříkali se toho českého a usilovali o ‚návrat do vlasti‘ (Heim ins Reich),“ poznamenal Kobza.
Toto přání se jim pak podle Kobzy na více než šest let splnilo. „V březnu 1939 došlo k okupaci českých zemí (Slovensko se den předtím osamostatnilo), byl ustaven tzv. Protektorát Čechy a Morava, který byl považován za integrální součást německé nacistické říše,“ uvedl.
„Nebýt Rudé armády, možná bychom na našem území dnes mluvili německy, přesněji ta část z našich rodin, která by tehdejšími německými úřady byla uznána za převychovatelnou. Ti ostatní by proletěli komínem nebo skončili na Sibiři. K odkazu tohoto věru humánního společenství se desítky let hlásí onen svrchu jmenovaný Sudetendeutsche Landsmannschaft. Již dlouhá léta vedený Berndem Posseltem, jehož svého času Miloš Zeman se svou příslovečnou hubatostí, ale poměrně přesně nazval ‚Hitlerem po výkrmu‘,“ zmínil Kobza.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
