Buchert se ve svém komentáři na webu Reflexu uznává, že Nobelovu cenu čas od času dostanou kontroverzní postavy. „Legendární byla třeba Nobelova cena míru pro palestinského předáka Jásira Arafata v roce 1993 za podpis dohod s Izraelem, bez ohledu na to, že Arafat stál v čele organizace Fatah, která po světě při teroristických útocích vraždila i nevinné civilisty,“ připomíná Buchert a dodává, že také v případě spisovatele Petra Handkeho Nobelova cena za literaturu „smrdí na sto honů“.
Handke ale podle Bucherta dlouhodobě zpochybňuje obrovský masakr, který se odehrál v červenci 1995 ve Srebrenici v době války v Bosně a Hercegovině. Podle jeho slov tehdy bylo za velení srbského prezidenta Miloševiće zmasakrováno přes 8 000 lidí. „Byla to odpornost, která nemá v poválečné Evropě obdoby. Ovšem slavný spisovatel Handke tvrdí, že to byla jen taková skutečnost,“ nechápe Buchert a dodává, že Handke také dlouho veřejně podporoval srbského prezidenta Slobodana Miloševiće.
„Ten byl společně s chorvatskými a bosenskými extremisty přímo zodpovědný za balkánské války v 90. letech a Mezinárodním soudem v Haagu byl obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,“ připomněl Buchert a zhnuseně dodal, že čerstvý nobelista mluvil v roce 2006 na Miloševićově pohřbu.
Ostatní literáti podle Bucherta Handkeho dlouhodobě kritizují. Jako příklad uvádí slova spisovatele Salmana Rushdieho, který ho nazval „blbem roku“ nebo „ideologickým monstrem“. Americká teoretička Susan Sontagová zase uvedla, že na žádnou Handkeho knihu kvůli jeho politickým názorům už nesáhne.
Buchert také připomíná, že Handkeho obvinila jeho bývalá partnerka Marie Colbinová z domácího násilí. „Měl jí kromě jiného bít pěstí do obličeje a zuřivě bouchat hlavou do kamenné podlahy. Určitě je to pak skvělý kandidát na Nobelovu cenu,“ komentuje ironicky Buchert a připomíná, že sám spisovatel před lety vyzýval ke zrušení Nobelovy ceny za literaturu, protože se prý jedná o „falešnou kanonizaci literatury“.
Buchert ještě přidává další spornou osobnost, kdy Nobelovu cenu za mír dostal etiopský premiér Abia Ahmed. „Ten podle akademiků prosadil mírovou smlouvu s Eritreou, a ukončil tak dlouhou válku Etiopie se svým sousedem. Ovšem ten samý člověk byl mnoho let vysokým důstojníkem etiopské armády, a tím se podílel na vraždění, věznění a mučení politických oponentů. Nestál dlouhá léta mimo, byl součástí dění, a to velmi problematického dění, u kterého byla zásadně a brutálně porušována lidská práva. Takový člověk má dostat Nobelovu cenu míru?“ ptá se komentátor Reflexu.
„Nobelovy ceny za literaturu a míru tak opakovaně vyvolávají kontroverze a jsou potom výsměchem demokracie a svobody, po kterých tak hlasitě volají. Některým manipulátorům s fakty, kteří bohužel rozhodují o udělení cen, to ale zjevně nevadí. Proto je z toho někdy kolosální ostuda. Navíc oceněná tučnou peněžní částkou, za literaturu v přepočtu více než 21 milionů korun,“ píše na závěr nespokojený Buchert.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
