Hned na úvod Jindrák konstatoval, že dnešní situace v Sýrii připomíná karibskou krizi z roku 1962, kdy svět stál na pokraji jaderné války. „Spor o to, kdo teď použil v Sýrii chemické zbraně, je třeba vyšetřit. Co se týče pozice pana prezidenta, tak ta je jasná. Totiž ta, že je třeba vyjednávat a vyjednávat a válečné řešení je až to poslední,“ uvedl Jindrák.
Bez ohledu na to, kdo chemické zbraně v Sýrii použil, je však tento krok třeba odsoudit.
Pár slov padlo i k vydání Jevgenije Nikulina do Ruska. Prezident Miloš Zeman dal jasně najevo, že byl proti vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA. Česká republika se tímto krokem možná zapletla do vnitropolitického amerického boje, což Zeman nepovažuje za šťastné. Jindrák dodal, že nešťastné bylo především to, jak se Hrad dozvídal o vydání Nikulina do Ruska.
„Problémem spíš než obsah byla ta forma. V tom, jak jsme se dozvídali o rozhodnutí pana Pelikána. My jsme se to dozvěděli z Twitteru novináře Respektu Ondřeje Kundry. Já bych si sám za sebe dokázal představit, že ta komunikace směrem k Hradu mohla být otevřenější a rychlejší,“ uvedl Jindrák.
Ing. Miloš Zeman
Stranou jeho pozornosti nezůstalo ani vítězství Viktora Orbána v Maďarsku. Jindrák před lety sloužil jako český velvyslanec v Maďarsku, a díky tomu ví, že v době, kdy byl Miloš Zeman českým premiérem, si vytvořil přátelský vztah s Viktorem Orbánem.
„On (Orbán) říká, že (Soros) podporuje organizace, které podporují migraci do Maďarska a proti tomu my se musíme postavit,“ parafrázoval Orbánova slova Jindrák. „Tomu nijak netleskám,“ dodal s tím, že na maďarské voliče tato rétorika zapůsobila a dali staronovému premiérovi silný mandát.
Ve druhé polovině rozhovoru došlo také na fungování tzv. Visegrádské čtyřky – Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky. V4 by podle Jindráka neměla fungovat jako protiváha Německa či France. Pokud se budou vytvářet protiváhy, oslabí to EU, a tím oslabíme i sami sebe jako členský stát EU.
Na druhé straně se prý Jindrák nemůže divit tomu, když řada dnešních politiků netleská všemu, co se v EU odehrává. „Já prostě nemůžu chtít od těch národních politiků, aby hájili Evropskou unii, když jim budu odjímat jejich kompetence. Myslím si, že v tomhle je potřeba najít nějakou protiváhu,“ řekl. Politici podle jeho názoru musejí hájit i národní zájmy a musejí se starat o to, aby nebyli přehlasovávání. A to i v případě nové podoby azylové politiky známé pod označením Dublin IV, o které se jedná.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
